Rozhlas: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Rozhlas''' je [[Telekomunikace|telekomunikační]] zařízení pro jednosměrný přenos [[zvuk]]u na dálku. Hovorově se rozhlas označuje slovem '''rádio''' (z [[latina|lat.]] ''radius'', paprsek a ''radiatio'', záření). Obvykle jako přenosové médium slouží [[Rádiové vlny|radiové vlny]] ([[elektromagnetické záření]]), jak z pozemních, tak satelitních vysílačů, ale používalo se i kovové vedení ([[rozhlas po drátě]], [[místní rozhlas]]) a v poslední době se rozhlas šíří i pomocí [[internet]]u.
Spojením rádiový či [[rozhlasový přijímač]] se obvykle označuje technické zařízení pro přijímání informací, kdežto vysílání samo se označuje slovem rozhlas.
[[Soubor:Radioskala.jpg |
== Princip ==
[[Soubor:Port ackerman 036 v172.jpg|
Přenášený akustický (zvukový) signál je tvořen z poměrně nízkých kmitočtů (zhruba 30 Hz - 15 kHz), které by se jako elektromagnetické vlny nedaly vysílat a šířit. Proto se zvukový signál [[modulace|moduluje]] na podstatně vyšší kmitočty tzv. nosné vlny. Pro rozhlasové vysílání se nejčastěji užívaly kmitočty v pásmu dlouhých vln (30 - 300 kHz, vlnová délka ), středních vln (300 kHz - 3 MHz) a krátkých vln (3 MHz - 30 MHz), které se z vysílací antény šíří prostorem. Na těchto pásmech se užívá amplitudová modulace, při níž se podle zvukového signálu mění amplituda (rozkmit) nosné vlny. [[Dlouhé vlny]] se šíří na velké vzdálenosti, vyžadují však velmi rozměrné a vysoké vysílací antény a velké vysílací výkony. Do pásma dlouhých vln se také vejde malý počet vysílačů, které se i na velkou vzdálenost mohou rušit. [[Střední vlny]] se šíří do vzdálenosti tisíců kilometrů a do pásma se vejde mnohem větší počet vysílačů, vysílací anténa i výkon však musí být poměrně vysoké. Střední vlny byly nejběžnějším pásmem pro příjem rozhlasu až do 60. let 20. století. Šíření [[Krátké vlny|krátkých vln]] je složitější, protože se šíří jak tzv. přímou, tak také odraženou vlnou od vrstev stratosféry. Antény i výkony mohou být poměrně malé, šíření však více závisí také na počasí. Pro rozhlasové vysílání jsou na krátkých vlnách vyhrazena oddělená pásma, která se zpravidla označují délkou vlny: 10 m (30 MHz), 15 m (20 MHz), 20 m (15 MHz), 30 m (10 MHz) nebo 40 m (7 MHz), případně i 80 a 160 m.
Od poloviny 20. století se těžiště rozhlasového vysílání přesunulo na [[velmi krátké vlny]] (VKV, 30 - 300 MHz), případně [[ultrakrátké vlny]] (UKV, 300 MHz - 3 GHz),
Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, je pokryto signálem, vysílaným rozhlasovými vysílači. Na shodném území obvykle současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty (frekvence) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá ''kmitočet'', nebo také '''kanál''' a vzhledem k nutnosti koordinace a zamezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou. Tou je v České republice [http://www.ctu.cz Český telekomunikační úřad]. Ten také stanovuje výkon, anténní systém a další parametry vysílače.
Řádek 47:
* [[1907]] - [[Quirino Majorana]] uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km)
* [[1910]] - [[Lee de Forest]] snímá zvuk opery [[Carmen]] a přenáší jej rozhlasově
* 20. a 30. léta - snadné zhotovení rozhlasového přijímače, tzv. [[krystalka|krystalky]], učinilo tuto technologii široce dostupnou a [[elektronka|elektronky]] umožnily prakticky libovolné zesílení přijímaného signálu.
=== Historie rozhlasového vysílání ve světě ===
Řádek 57:
=== Rozhlas v českých zemích ===
[[Soubor:Hlasatelna brněnského rozhlasu.gif|
Po složitých počátcích vysílání [[Český rozhlas|českého rozhlasu]] z vysílače ve Kbelích se studio několikrát stěhovalo a potýkalo s obtížnou finanční situací. Roku [[1925]] vstoupil do společnosti Radiojournal stát, navýšil základní jmění a umožnil další rozšíření programové nabídky (zpravodajství, hudba, umělecký program, divadelní představení, vysílání pro děti). Reportáž z [[VII. všesokolský slet|VII. všesokolského sletu]], která zprostředkovala posluchačům účast na významné události, získala rozhlasu velkou popularitu. [[3. říjen|3. října]] [[1926]] český rozhlas vysílal první fotbalovou reportáž v [[Evropa|Evropě]] (fotbalové utkání [[SK Slavia Praha|Slavie]] a Hungarie). V témže roce zahájil český rozhlas simultánní vysílání stejného programu z více vysílačů.
Ve 30. letech se už jednalo o vlivnou, dobře zavedenou instituci, která měla u veřejnosti autoritu. Do rozhlasu přicházeli noví lidé s odbornou kvalifikací i inovativními nápady. Tzv. brněnská škola experimentovala s vysíláním ze záznamu a montážemi. Rozhlas zařadil do vysílání vzdělávací pásma a školské vysílání.
[[Soubor:Varovný nápis k rozhlasovým přijímačům.gif|
V roce [[1939]], po obsazení [[nacismus|nacisty]], přišla tvrdá [[cenzura]], která skončila až roku [[1945]]. Po válce rozhlas nějaký čas sloužil místo pošty a pomáhal při komunikaci, zavedena zpravodajská redakce.
Řádek 92:
* [http://www.radioonline.cz/ Rádio online]
* [http://www.rozhlas.cz/archiv/zamikrofonem/_zprava/svetovy-den-radia-z-pokladu-archivu-cro--1699414 Světový den rádia na Rádiu Junior]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Rozhlas| ]]
| |||