Verze z 3. 10. 2017, 12:30 editovat Parky (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 961 editací m Pracuje se ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 09:48 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Pracuje se}} {{Infobox - sídlo světa \| jméno = Stuttgart \| originální jméno = \| vlajka = \| znak = Coat of arms of Stuttgart.svg \| obrázek = Stuttgart_collage.jpg \| popisek = Ve směru hodinových ručiček zleva doprava: '''Staatstheater''', '''Cannstatter Volksfest''' v Bad Cannstattu, fontána na '''Schlossplatz''', náměstí '''Schillerplatz''', '''Nový zámek''' (Neues Schloss), '''Starý zámek''' (Altes Schloss) \| zeměpisná šířka = 48.7833333 \| zeměpisná délka = 9.1833333 \| kontinent = Evropa \| stát = Německo \| pojem vyššího celku = spolková země \| název vyššího celku = {{vlajka a název\|Bádensko-Württembersko}} \| pojem nižšího celku = \| název nižšího celku = \| nadmořská výška = 247 \| loc-map = {{LocMap \|Německo \|label=Stuttgart \|position=right \|width=250 \|lat=48.78 \|long=9.18 \|float=center \|caption=}} \| rozloha = 207,36 \| počet obyvatel = 623 738 \| rok = 2015 \| psč = 70173–70619 \| telefonní předvolba = 0711 \| označení vozidel = S \| starosta = Fritz Kuhn ([[Svaz 90/Zelení\|Grüne]]) \| web = http://www.stuttgart.de }} '''Stuttgart''' je hlavním městem spolkové země [[Bádensko-Württembersko]] na jihozápadě [[Německo\|Německa]]. Leží v kopcovité krajině na řece [[Neckar]], přítoku [[Rýn]]a. Má přibližně 624 000 obyvatel, a je tak šestým největším městem v [[Německo\|Německu]]. Celková metropolitní oblast má 5,3 mil. obyvatel a díky tomu je čtvrtá nejlidnatější oblast v Německu. Město, kde sídlí firmy [[Porsche]], [[Robert Bosch\|Robert Bosch GmbH]], [[Mercedes-Benz]] či [[Daimler AG]], se stalo jedním z nejvýznamnějších průmyslových center Německa a je známé vysokým počtem imigrantů. Přes 40% místních rezidentů nemá německý pas <ref>{{cite web \|url=http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Presse/pm/2007/05/PD07__183__12521,templateId=renderPrint.psml \|title=Statistisches Bundesamt Deutschland – Neue Daten zur Migration in Deutschland verfügbar \|publisher=Destatis.de \|date=20 October 2008 \|accessdate=8 April 2011 }}</ref>. == Název města == Samotný název města Stuttgart je odvozen od německého slova ''Stutengarten'', což znamená česky hřebčinec<ref name="GeschStutt1">{{cite web\|title=The Middle Ages\|url=http://www.stuttgart-geschichte.de/history/mittelalter.html\|work=Die Geschichte von Stuttgart\|year=2008\|access-date=2 March 2009\|language=de}}</ref>. Původ názvu se musí hledat u Liudolfa Švábského, který založil v 10. století na místě dnešního města osadu, jež měla chovat Škoně pro jeho armádu. Kůň se tak se dostal i do erbu města. Můžeme se taktéž setkat s přezdívkou ''Schwabenmetropole'' (česky Švábská metropole), která odkazuje na umístění Stuttgartu ve středu historického území zvaného [[Švábsko]] a na místní dialekt, který se udržel mezi místními obyvateli. V českém jazyce se dříve požívaly tvary ''Štukart'', ''Štokart'', ''Štíhrad'' či ''Stavihrad''. Dnes se narazíme ve většině případů na německy psanou formu názvu tj. ''Stuttgart'' nebo její fonetický přepis ''Štutgart''. == Historie == === Starověk === Prvními obyvateli byli římští vojáci, kteří vybudovali na území dnešní městské čtvrti Bad Cannstatt obraná [[Castrum\|castra]] okolo roku 90 n.l. V 3. století Římany vytlačil germánský kmen [[Alamani\|Alamanů]] a území zůstalo neosídlené do 9. století. V roce 950 n.l. vévoda Liudolf Švábský, syn císaře [[Svatá říše římská\|Svaté říše římské]] [[Ota I. Veliký\|Oty I.]], se rozhodl na opuštěném území založit hřebčinec. Osada měla chovat koně pro jeho armádu, která bojovala proti [[Maďarský vpád do Evropy\|maďarské invazi z východu]]. Osada je zmíněná v kronikách v letech 1108 a 1160 ale stále jako pár stavení. Rozvoj nastal až po předání oblasti do rukou rodu [[Württemberkové\|Württemberků]] v roce 1251. Město se začalo rozrůstat a hrabě Eberhard I. do něj přenesl v roce 1320 sídlo rodu, vybudoval hradby a přiřkl Stuttgartu městská práva. === Novověk === V roce 1495 získali Württemberkové titul vévody a Stuttgart se stal sídelním městem [[Württemberské vévodství\|Württemberského vévodství]]. V polovině 16. století bylo město výrazně přestavěno. Na příklad vzniklo nové hlavní náměstí (dnešní Schillerplatz) a starý hrad byl přestavěn na renezanční palác. Bohužel [[Třicetiletá válka]] zasáhla oblast v plné síle. [[Habsburkové]] dobyli město v roce 1634 a 1636 a následujícího roku (1637) udeřila morová nákaza, která zdecimovala místní obyvatelstvo (populace vévodství klesla z 350 000 v roce 1618 na 120 000 v roce 1648). Obnova města trvala desítky let. V roce 1688 se před branami města objevila francouzská armáda (více [[Devítiletá válka]]), ale město bylo díky diplomacii ušetřeno. Vévoda Eberhard Ludvík Württemberský přenesl sídlo rodu ze Stuttgartu do nedalekého [[Ludwigsburg]]u. Mezi lety 1718 - 1723 zde nechal vybudovat největší barokní palác v celém Německu, kterému se začalo říkat ''Švábské Versailles''. V roce 1737 se dostává k moci vévoda ''Karel Evžen Württemberský'' a tím začíná zlatý věk města. Karel Evžen vrátil sídlo rodu z Ludwigsburgu zpátky do Stuttgartu a dal vybudovat mnoho zámků v Stuttgartu a jeho okolí: nový sídelní zámek (Neues Schloss) v 1746, zámeček [[Solitude (Stuttgart)\|Solitude]] v 1763, zámek [[Hohenheim]] v 1785 a vojenskou akademii Karlsschule v 1770. Doba je spojena i s působením německého spisovatele, básníka a dramatika [[Friedrich Schiller\|Friedricha Schillera]], kterému byl Karel Eugen patronem. Na konci 18 století Stuttgart i přes svůj rozvoj zůstal převážně zemědělským městečkem s 20 000 obyvateli. V roce 1805 byla po [[Bitva u Slavkova\|bitvě u Slavkova]] podepsán tzv. [[Prešpurský mír]], kterým [[Napoleon Bonaparte]] za pomoc v bojích povýšil Württemberské vévodství na [[Württemberské království\|království]]. === Království a Německé císařství === [[Vilém I. Württemberský]] byl korunován v 1816 v pořadí druhým králem a započal v další výstavbou města. Za jeho vlády byl postaven Vilémův palác ( německy Wilhelmspalais, dnes součást [[Městská knihovna Stuttgart\|stuttgartské knihovny]]), nová nemocnice, státní galerie a univerzita. V roce 1818 zasáhla celou Evropu katastrofální neúroda, kterou se pokusil král se svou manželkou [[Kateřina Pavlovna\|Kateřinou Pavlovnou]] zmírnit sponzorováním oslav sklizně, a tak vznik jeden z nejstarších festivalů ve střední Evropě tzv. ''Cannstatter Volksfest''. V roce 1845 byla do Stuttgartu dovedena železnice a ve městě propukla naplno průmyslová revoluce. Díky vznikajícím továrnám se do města začali stehovat dělníci s rodinami a Stuttgart se během krátké chvíle ztrojnásobil počet obyvatel (v 1834 mělo město 35 200 obyvatel a přes 91 tisíc v roce 1871). Město se stalo sídlem průkopníků automobilového průmyslu jako [[Karl Benz]], [[Gottlieb Daimler]], [[Wilhelm Maybach]] a [[Robert Bosch]]. V roce 1871 došlo ke [[~~Sjednocení Německa\|~~sjednocení Německa]] a začlenění království do nově vzniklého [[Německé císařství\|Německého císařství]]. Během [[První světová válka\|První světové války]] došlo k dvou náletům na město s cílem na místní kasárny. Po porážce Německa ve válce proběhla v roce 1918 ve Stuttgartu [[Listopadová revoluce\|Listopadová revoluce (Německo)]], která svrhla království a zavedla [[Výmarská republika\|novou republiku]]. V roce 1920 se na krátkou dobu stal Stuttgart sídlem německé vlády, protože v Berlíně probíhal tzv. [[Kappův puč]]. === Období nacismu === V roce 1933 se chopili moci v Německu [[Nacismus\|nacisté]], kteří zcela okleštili politickou moc Stuttgartu. Na druhou stranu průmyslu se dále dařilo. V roce 1936 byl v místní továrně podle modelu [[Ferdinand Porsche\|Ferdinanda Porscheho]] vytvořen první prototyp známého [[Volkswagen Brouk\|Volkswagenu Brouka]]. Během [[Křišťálová noc\|Křišťálové noci]] v listopadu 1938 byla vypálena místní synagoga a zničen židovský hřbitov. Následující rok začali být všichni židovští obyvatelé Stuttgartu posíláni ze začátku do [[Koncentrační tábor Dachau\|koncentračního táboru v Dachau]]. V roce 1941 vzniklo místě dnešního parku ''Killesbergpark'' židovské gheto, odkud Židé putovali kromě Osvětimi i do [[Koncentrační tábor Terezín\|Terezína]]. Během [[Druhá světová válka\|Druhé světové války]] bylo město cílem častého bombardování. Však ze začátku války se mohlo spolehnout na velice efektivní protiletadlovou obranu, díky která letci RAF považovali denní útok na město za jistu sebevraždu. Situace se obrátila v roce 1943, kdy spousta mužů musela odejít bojovat na Východní frontu. Do konce roku 1944 celé centrum města lehlo popelem. Celkově bylo provedeno na Stuttgart 53 náletů, které srovnaly se zemí téměř 60% budov ve městě. Dne 21. dubna 1945 obsadili město francouzské jednotky. Po válce byl z trosek vystavěn umělý kopec ''Birkenkopf'' (511 m.n.m), jako památník obyvatelům, kteří při náletech přišli o život. === Rekonstrukce a období Západního Německa === Bývalé Württemberské království bylo po válce rozděleno na dvě části: jižní [[Francouzská okupační zóna Německa\|francouzskou]] a severní [[Americká okupační zóna Německa\|americkou okupační zónu]]. Stuttgart připadl do zóny americké stal se hlavním městem prozatímní spolkové země [[Württembersko-Bádensko]] pod americkou správou. Poválečná léta jsou spojena s obnovou zničeného města a postavou primátora města Stuttgartu [[Arnulf Klett\|Arnulfa Kletta]]. Tento primátor prosazoval myšlenku udělat ze Stuttgartu moderní město automobilismu, jehož koncept vycházel z [[Funkcionalismus\|funkcionalistické]] [[Athénská charta\|Athénské charty]]. Klett nechal pro svůj koncept města odklidit celé čtvrti trosek a zbourat i neponičené předválečné budovy. Nové budovy již nedostaly předválečný vzhled ale ve městě začal dominovat [[~~Funkcionalismus\|~~funkcionalismus]]. Během vládního období A. Kletta byla výrazně rozšířena městská doprava a navázána spolupráce s francouzským [[Štrasburk~~\|Štrasburkem~~]]em. Německo-francouzská spolupráce se vyvíjela do té míry, že v roce 1962 francouzský prezident [[Charles de Gaulle]] zavítal do paláce v Ludwigsburgu a v roce 1965 ho následovala britská královna Alžběta II. Při vzniku SRN v roce 1949 se Stuttgart neúspěšně ucházel po bohu [[Frankfurt nad Mohanem\|Frankfurtu]], [[Kassel]]u a [[Bonn]]u o post hlavního města [[Západní Německo\|Západního Německa]]. Moderní spolková země [[Bádensko-Württembersko]] byla vytvořena v roce 1952 sloučením americké a francouzské okupační zóny a Stuttgart se stal jejím hlavním městem. Populace města začala narůstat hned po válce díky příchodu vysídlených německých obyvatel z východní Evropy (převážně z [[Vysídlení Němců z Československa\|Československa]], Polska, [[Východní Prusko\|Východního Pruska]] atd.). Jako další přišli do místních továren v rámci tzv. [[Německý hospodářský zázrak\|Hospodářského zázraku]] dělníci z jižní Evropy (převážně z Itálie, Portugalska, Řecka, Turecka a Jugoslávie). Těmto ekonomickým migrantům se začalo říkat [[Gastarbeiter\|Gastarbeiteři]] a mnozí ve Stuttgartu již zůstali. V roce 1962 dosáhl počet obyvatel 640 tisíc. V 70. letech byl Stuttgart dějištěm jedné z nejkontroverznější události v celém Západním Německu. V místním Stammheimském vězení byli umístěni členové komunistické teroristické organizace [[Frakce Rudé armády]]. Konal se zde soud předními představiteli této organizace ([[Ulrike Meinhof]], [[Andreas Baader]], [[Gudrun Ensslin]], a [[Jan-Carl Raspe]]. Všichni ve vězení nakonec v roce 1977 spáchali sebevraždu. == Pamětihodnosti == Řádek 107: {{Okresy Bádenska-Württemberska}} {{Portály\|Německo\|Geografie}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Stuttgart\| ]]

Stuttgart: Porovnání verzí