Bethel Henry Strousberg: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:Henry-Bethel-Strousberg.jpg|thumbnáhled|'''Dr. Bethel Henry baron von Strousberg''']]
[[Soubor:Familiengrab Strousberg 1.jpg|thumbnáhled|Rodinná hrobka v Berlíně]]
Dr. '''Bethel Henry Strousberg''' ([[20. listopad]]u [[1823]], [[Neidenburg]], [[Prusko]] - [[31. květen|31. května]] [[1884]], [[Berlín]]) byl [[Němci|německý]] [[podnikatel]] [[Židé|židovského]] původu, později konvertoval ke [[křesťanství]]. Jeho manželkou byla Mary Ann Swan, která pocházela z chudé anglické šlechty a se kterou měl 7 dětí. Vlastnil několik sídel v [[Německo|Německu]] a [[Rakousko-Uhersko|Čechách]].
 
== Kariéra „krále železnic“ ==
Ve dvanácti letech pomáhal svému strýci v [[Londýn]]ě v obchodu s uhlím. Tamtéž a v Americe pracoval jako [[žurnalista]]. V roce 1850 získal doktorát práv na filozofické fakultě Univerzity v [[Jena|Jeně]]. Od roku 1856 působil jako pojišťovací agent společnosti Waterloo. Následně se věnoval výhradně budování [[Železnice|železnic]] a s tím spojeného železárenského průmyslu v [[Evropa|Evropě]] ([[Německo]], [[Rumunsko]], [[Francie]], [[Rakousko]]). Provozoval lokomotivku v Egestorfu, válcovny v [[Dortmund]]u a hutě v Neustadtu. V roce 1862 získal první koncesi na stavbu železnice z [[Insterburg]]u do [[Tilsit]]u. V příštích letech následovaly další tratě, jako [[Berlín]]-[[Görlitz]]. V roce 1868 získal koncesi pro stavbu rumunské železnice. V následujících letech koupil panství Zbiroh, Mirošov a Osek. Z této lokality měl v plánu vybudovat středisko železářského průmyslu v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherské monarchii]]. Ve Františkově, [[Kařez]]u, [[Holoubkov]]ě a [[Strašice|Strašicích]] postupně instaloval [[Bessemerův konvertor|bessemery]] posledního typu.
 
V [[Mirošov]]ě postavil velkokapacitní [[koksovna|koksovnu]]. Zbudoval železnici, kterou napojil na dráhu Františka Josefa a dráhu Duchcovskou a Protivínskou. Následovala stavba železnice ze zbirožského nádraží a spojení [[Svatá Dobrotivá|Svaté Dobrotivé]] a [[Strašice|Strašic]]. Na místo starého hradu ve Zbirohu byl postaven novorenesanční zámek. Plánoval dráhu od nádraží na Borku směrem na [[Kařez]], [[Zbiroh]] a [[Františkov]]. V roce 1869 budoval uhelnou dráhu [[Rokycany]]-[[Mirošov]]. [[10. květen|10. května]] 1873 padla vídeňská burza, což způsobilo pád hodnoty akcií Strousbergových podniků. Další ztráty mu přinesl krach rumunského železničního podniku. Přes snahu vědců a techniků se nedařilo zpracovat zbirožskou rudu, obsahující [[fosfor]]. Přesto rozšiřoval výrobní kapacity koupí vagonky v Praze-Bubnech a dolů v [[Žacléř|žacléřskéžacléř]]ské pánvi. V roce 1875 postavil ocelárny a válcovny v Kařeze. Přes fingovanou společnost vydal v Rusku novou sérii akcií, které však měly minimální krytí. V moskevské komerční bance uložil tyto nekryté [[akcie]], avšak Rusové žádali zaplacení dluhů. V roce 1875 se vydal do [[Moskva|Moskvy]] a [[Petrohrad]]u jednat, ale byl zatčen, obviněn z podvodů při dodávkách vagonů pro ruské železnice, uvězněn a poté vypovězen z [[Rusko|Ruska]].
 
V říjnu roku 1875 byl krajským soudem v [[Plzeň|Plzni]] a okresním soudem ve [[Zbiroh]]u vyhlášen [[Konkurs (úpadkové řízení)|konkurz]] s celkovým dluhem 90 milionů [[zlatý]]ch. Roku 1877 byl Strousberg odsouzen do vězení pro dlužníky, kde pobyl dva roky. Poté se vrátil do [[Berlín]]a a následně do [[Londýn]]a, kde psal [[Autobiografie|autobiografii]]. V roce 1884 zemřel v Berlíně ve velmi špatné finanční situaci. Je pohřben na hřbitově sv. Matyáše v Berlíně.
Řádek 15:
 
== Sídla ==
* Sídelní palác v [[Berlín]]ě [[Wilhelmstrasse]]. Dnes je zde [[Spojené království|britská]] [[ambasáda]].
* [[Zbiroh (zámek)|Zbiroh]], který přestavěl na novorenesanční zámek s anglickým parkem, pohodlné a velkorysé sídlo.
* [[Osek (zámek, okres Rokycany)|Osek]]
* [[Točník]], který koupil v roce 1868, nakonec jej nechal zpustnout.
 
== Ocenění ==
* Nositelem řady pruských a rakouských vyznamenání.
* V roce 1857 obdržel Korunní řád IV. stupně
* Poslancem říšského sněmu ve Vídni
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Bethel Henry Strousberg}}
* [http://www.sumavanek.ic.cz/Strousberg.htm Životopis]
* [http://www.mravenec.cz/henry/NoveDejiny.htm Král železnic a Rokycansko]
 
{{Portály|Železnice}}
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Strousberg, Bethel Henry}}