Krakov: Porovnání verzí

Krakov se jako hlavní město jednoho z významných evropských států v 15. a 16. století rozvíjel v každém směru – architektonickém, obchodním, řemeslnickém, kulturním, vědeckém. Hradní komplex na Wawelu byl přestavěn a rozšířen v renesančním slohu. V roce 1364 byla založena [[univerzita]]. Také byl zbudován [[Barbakán (Krakov)|Barbakan]] ([[barbakán|obranná bašta]], části se dodnes dochovaly). Novou tvář dostal [[Krakovský rynek]]. Za vlády [[Zikmund II. August|Zikmunda II. Augusta]] (polovina [[16. století]]) měl Krakov asi 30 tisíc obyvatel.

 

Po polsko-litevské unii a vzniku [[Republika obou národů|Republiky obou národů]] (''Rzeczpospolita Obojga Narodów'') se Krakov ocitl na okraji velkého státu, Sejmy a volby monarchů se konaly ve [[Varšava|Varšavě]], která ležela víceméně v polovině cesty mezi hlavními městy Koruny polské a Litvy. Definitivně král [[Zikmund III. Vasa]] v roce [[1609]] přenesl hlavní město Polska (bez formálního právního aktu) do [[Varšava|Varšavy]]. Avšak katedrála na Wawelu zůstala i nadále korunovačním místem polských králů.

 

Zároveň s úpadkem Rzeczpospolity začal také úpadek samotného města. Válečné ztráty silně poškodily jeho pozici a zbrzdily i rozvoj. Poprvé byl Krakov zničen cizími vojsky v roce [[1655]] během švédské „potopy“. V [[18. století]] byl dobýván vojsky pruskými, švédskými, rakouskými a ruskými.

 

Po třetím [[dělení Polska]] obsadili Krakov Rakušané. V letech [[1809]]–[[1815]] náležel do Varšavského knížectví jako hlavní město departamentu. V letech [[1815]]–[[1846]] byl hlavním městem maličké, formálně nezávislé [[Svobodné město Krakov|Krakovské republiky]]. Tehdy začala celková modernizace města. Byla zbourána většina městských hradeb, byl zasypán příkop a na jeho místě byly vybudovány rozsáhlé městské sady, obepínající staré jádro. Po „krakovské revoluci“ v roce [[1846]] byl Krakov opět začleněn do Rakouska jako [[velkovévodství Krakovské]], jehož součástí zůstal až do roku [[1918]]. V roce [[1850]] zničil velký požár téměř půl města.