|
| druh popsal = [[Edith Layard Stephens|Stephens]]
}}
'''Rosnatka královská'''<ref>{{Citace elektronické monografie
'''Rosnatka královská''' (''Drosera regia'') je masožravá rostlina náležící do [[rod (biologie)|rodu]] [[rosnatka]] (''Drosera''), která je [[endemit|endemitním]] druhem pro jedno údolí v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], kde obývá pouze dvě lokality (o výškách 500 a 900 m n. m.). Jejím [[biotop]]em je oblast nazývaná [[fynbos]]. Jméno ''Drosera regia'' pochází z [[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|Droseros}}'' − pokryté rosou, označení ''regia'' pochází z [[latina]] a znamená ''královský''. Rostlina vytváří až 70cm [[list]]y, pokryté lepkavými [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] určenými pro lov [[hmyz]]u. Na dotyk kořisti rostlina reaguje jejich ohýbáním. U rosnatky královské se vyvinulo mnoho charakteristik, které ji odlišují od většiny ostatních zástupců rodu ''Drosera'' − například dřevité [[oddenek|oddenky]] či nerozvíjení listů circinární vernací (do spirály). Společně s molekulárními analýzami to naznačuje, že se rosnatka královská řadí mezi nejstarší žijící druhy z rodu. ▼ | titul = Drosera regia Stephens 1926
| url = http://www.darwiniana.cz/vamr/?page=rostlina&id=527
| vydavatel = VAMR
▲'''Rosnatka | královská'''datum_přístupu = 2017-09-29}}</ref> (''Drosera regia'') je masožravá rostlina náležící do [[rod (biologie)|rodu]] [[rosnatka]] (''Drosera''), která je [[endemit|endemitním]] druhem pro jedno údolí v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], kde obývá pouze dvě lokality (o výškách 500 a 900 m n. m.). Jejím [[biotop]]em je oblast nazývaná [[fynbos]]. Jméno ''Drosera regia'' pochází z [[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|Droseros}}'' − pokryté rosou, označení ''regia'' pochází z [[latina]] a znamená ''královský''. Rostlina vytváří až 70cm [[list]]y, pokryté lepkavými [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] určenými pro lov [[hmyz]]u. Na dotyk kořisti rostlina reaguje jejich ohýbáním. U rosnatky královské se vyvinulo mnoho charakteristik, které ji odlišují od většiny ostatních zástupců rodu ''Drosera'' − například dřevité [[oddenek|oddenky]] či nerozvíjení listů circinární vernací (do spirály). Společně s molekulárními analýzami to naznačuje, že se rosnatka královská řadí mezi nejstarší žijící druhy z rodu.
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] rosnatku královskou nehodnotí, [[International Carnivorous Plant Society]] ji řadí mezi ohrožené druhy. V roce 2006 bylo nalezeno pouze 50 zbývajících jedinců v oblasti s nižší nadmořskou výškou, ve druhé oblasti nebyly nalezeny rostliny žádné. Rostlina může být kultivována, je to však obtížné. Je znám jeden [[kultivar]].
== Taxonomie ==
Rosnatku královskou poprvé popsala [[Jihoafrická republika|jihoafrická]] (JAR) botanička [[Edith Layard Stephensová]] roku 1926.<ref>{{Citace elektronického periodika
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=321953-1
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref> Stephensovou o tomto novém druhu informoval pan J. Renni, který tři roky před popsáním druhu objevil několik rostlin v blízkosti potoka v [[Baviaanskloof Mega Reserve]] ve [[východní Kapsko|východním Kapsku]]. Další rosnatky byly objeveny na blízké (přímo nad touto oblastí) [[náhorní plošina|náhorní plošině]] ležící mezi South Ridge Peak a Observation Point, roku 1926 pak byla nalezena populace vzdálená asi 6,5 km od vrcholu [[Slanghoek]] v blízkosti řeky [[Witte]].<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Stephens
| jméno = Edith L.
| strany = 76–80
| url =
}}</ref> V roce 1970 jihoafrická botanička Anna Amelia Obermeyerová navrhla, aby rosnatka královská nebyla řazena do žádné taxonomické skupiny určené německým botanikem [[Ludwig Diels|L. Dielsem]] (který rosnatky roztřídil ve své monografii z roku 1906, která se stále využívá). Zároveň také poukázala na některé znaky, které rosnatku královskou odlišují od ostatních rosnatek.<ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Obermeyer
| jméno = A. A
| strany = 187–201
| url =
}}</ref> Dle studie Seineho a Barthlotta z roku 1994 by měl být tento druh zařazen do nového [[podrod]]u ''Regiae'' v rodu ''[[rosntka|Drosera]]''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Seine
| jméno = Rüdiger
| url = http://www.jstor.org/stable/1223544
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref> O dva roky později ve své monografii tuto systematiku uznal také Jan Schlauer.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Schlauer
| jméno = J
| url = http://wwe.geoscience.net/research/008/346/008346255.php
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref> a tento svůj názor následně potvrdili také ve studii z roku 1999.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chrtek
| jméno = Jindřich
| strany = 39–46
| url =
}}</ref> Jejich výsledky se však nedočkaly podpory a v dalších studiích byly odmítnuty nebo dokonce ignorovány.<ref name=":1" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rice
| jméno = B. A
| strany = 154–157
| isbn = 978-0-9558918-1-6
}}</ref> Tuto teorii podpořily molekulární analýzy. První [[klad]]istická studie, založená na analýze rostlinného [[enzym]]u [[Rubisco]] a porovnávání vzhledu rostlin, určila, že rosnatka královská tvoří sesterský klad ke zbylým zkoumaným rosnatkám rodu ''Drosera''; všechny rosnatky potom tvoří sesterský klad k [[mucholapka podivná|mucholapce podivné]] (''Dionaea muscipula'') z rodu ''Dionaea''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Williams
| jméno = & kol
}}</ref>
Další studie z roku 2002, postavená na analýze [[18S rRNA]], [[plastidová DNA|plastidové DNA]] a morfologických charakteristikách, potvrdila, že ''Drosera regia'' stojí jako bazální člen rodu ''Drosera''. I v této studii vyšla jako blízká příbuzná rosnatky ''D. regia'' mucholapka podivná, navíc společně s další rosnatkovitou − [[Aldrovandka měchýřkatá|aldrovandka měchýřkatou]] (''Aldrovanda vesiculosa''). O rok později byla provedena další analýza, která odhalila úzký vztah také mezi ''D. regia'' a ''[[Drosera arcturi]]'' − nabízí se spojení mezi ''D. regia'' a ostatními rosnatkami ''Drosera'' skrze ''Drosera arcturi''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rivadavia
| jméno = Fernando
}}</ref>
Během studií také vyplynuly důkazy o vývoji lapacího listu, který k lovu kořisti využívá například mucholapka podivná nebo aldrovandky z pastí tvořených [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] jako u ''D. regia''. Dle molekulárních a fyziologických údajů se ze společného předka rodu ''Drosera'' oddělily mucholapky a aldrovandky; živým důkazem o příbuznosti těchto druhů má být právě rosnatka královská a další rosnatky. U některých druhů rosnatek rodu ''Drosera'' byly zaznamenány některé adaptace, jako například rychlé pohyby listů a tentakulí, které mohou vést ke vzniku lapacích listů. K vývoji by mohlo docházet s cílem ulovit i větší kořist. Zatímco z lepkvých tentakulí se větší kořist může osvobodit, lapací listy jí v tom obyčejně zabrání. Jejich vývoj také zabraňuje [[kleptoparazitismus|kleptoparazitismu]], tedy že někdo rostlinu obere o uloveného živočicha ještě než jej stačí strávit.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cameron
| jméno = Kenneth M.
== Výskyt ==
Rosnatka královská je [[endemit]] Jihoafrické republiky. Byla zde nalezena pouze na dvou lokalitách o nadmořských výškách 500 a 900 m ve zmíněném Bainskloofu v západním Kapsku. Přes další rozsáhlý průzkum nebyly rosnatky nalezeny v jiných podobných blízkých lokalitách. U těchto dvou populací, přičemž každá je omezena jen na několik set metrů čtverečních, existují malé rozdíly ve stavbě těla, jako například šířka [[list]]ů. Rosnatka královská se vyskytuje v oblastech porostlými nízkými nebo středně velkými stálezelenými [[keř]]či na [[vřesoviště|vřesovištích]]; tento biotop, charakteristický pro JAR, se nazývá [[fynbos]]. Může zde propuknout mráz.
Půda v oblasti (nižší nadmořská výška), ve které se rosnatka ''Drosera regia'' vyskytuje, je charakterizována jako trvale vlhká a tvořená převážně [[štěrk]]em. Rosnatka královská roste hlavně v písčitých půdách složených z [[rašelina|rašeliny]] a [[kvarcit]]u (často je také pokrývá štěrk). V její blízkosti mohou růst jiné druhy rostlin, například [[tráva|traviny]] a [[ostřice]] − zaznamenány byly například druhy z rodu ''[[Leucadendron]]'' a čeledí [[šáchorovité]] (''Cyperaceae''), [[kosatcovité]] (''Iridaceae'') a [[lanovcovité]] (''Restionaceae''). V oblasti by měl žít hmyz, kterých se rostlina přiživuje, také by zde měly propukat pravidelné [[požár]]y hubící další rostliny v okolí.<ref name=":2" /><ref name=":3" />
== Popis ==
[[Soubor:Drosera regia leaf Darwiniana.jpg|alt= Detail listu postaveného horizontálně na rozmazaném pozadí, vyinikají tentakule|vlevo|náhled|Detail listu]]
[[Soubor:Drosera regia with prey 2.jpg|alt= List rosnatky orientovaný vlevo obtočený kolem kořisti|náhled|List rosnatky obtočený kolem kořisti]]
Rosnatka královská patří mezi poměrně velké [[bylina]]. Vytváří horizontálně rostoucí dřevité [[oddenek|oddenky]] (rhizomy) a korounu velkých [[list]]ů, které mohou měřit až 70 cm na délku a 2 cm na šířku. Listům chybí [[řapík]]y i [[palist]]y. [[Vernace]] na rozdíl od dalších vernací není circinární, výhonky uložené v [[pupen]]u se tedy nerozvíjejí spirálně. Téměř po celé horní ploše listů rostou takzvané tentakule, paličkovitě zakončené brvy vylučující sliz. Pokud se těchto lepivých orgánů dotkne kořist, rostlina reaguje tím, že se kolem ní začnou tentakule i samotné listy ohýbat, samotný list se přitom může i několikrát stočit. Každý list je přitom vybaven i tisíci tentakulí, díky čemuž může polapit i větší kořist. Ve svém areálu výskytu lapá tato masožravka například [[brouci|brouky]], [[můry]] a [[motýli|motýly]].
V chladných období se rosnatky královské nacházejí ve vegetačním klidu; v tuto dobu tvoří pouze pupen složený z krátkých nezralých listů. Vegetační klid končí v půlce července a vegetační sezóna trvá od října do dubna; rostliny však mohou v růstu také pokračovat během celého roku bez vegetačního klidu.<ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref name=":3" /> Jednotlivé listy poté usychají, avšak i tak zůstávají stále přirostlé k rostlině pomocí krátkého stonku a přikrývají její spodní část.<ref name=":0" />
[[Soubor:Drosera regia flora.jpg|alt=Detail růžového květu|vlevo|náhled|Květ]]
Produkce dřevitých oddenků je jedna z neobvyklých vlastností rostliny, společná pouze pro ni a rosnatku ''D. arcturi''. U ostatních rosnatek z rodu nebyla tato morfologická charakteristika zaznamenána, proto jsou také ''D. regia'' a ''D. arcturi'' považovány za dvě starobylé vývojové linie. Rosnatka královská je typická také produkcí mírně ztluštělých masivních [[kořen]]ů, jejichž vrchol měří asi 15 cm a pokrývají jej [[kořenový vlásek|kořenové vlásky]]. Pomocí oddenků nebo kořenů se rostlina může [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavně rozmnožovat]]; děje se tak hlavně po odkvetení. Z nepoškozených kořenů, například při požáru, pak také může vzniknout nová rostlina.<ref name=":2" /><ref name=":4" />
''D. regia'' jinak kvete během ledna a února. Vytváři až 40 cm dlouhé [[stvol]]y, rostoucí svisle. Na rozdíl od ostatních rosnatek z rodu se nevyvíjejí circinární vernací a od rodu se odlišují i dalšími znaky, výjimkou je pak ''D. arcturi''. Stvoly tvoří dva výhonky, na kterých roste 5 až 20 (někdy i 30) květů růžového zbarvení s dlouhými [[Květní obal|okvětními lístky]], měřícími 2 až 3 cm. [[Listen]]y jsou malé a vyvíjí se na nich několik tentakulí. Z vrcholu [[semeník]]u vyrůstají celkem tři nerozvětvené [[blizna|blizny]], okolo semeníků poté vyrůstá pět [[tyčinka (botanika)|tyčinek]], velkých asi 1,5 cm. Tyčinky a blizny jsou postavené tak, aby se minimalizovala možnost [[samosprašnost]]i. [[Semeno|Semena]] jsou hnědá až černá, zdobená jemným síťovitým vzorem. Měří 2 mm na délku a v průměru 0,5 mm. Rostlina semena vypustí do konce března.<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = H.
| jméno = Takahashi,
| datum přístupu = 2017-09-29
}}</ref>
[[File:Drosera regia01.jpg|thumb|Rosnatka královská v Jardin botanique de Lyon|alt=Skupina rosnatek královských se třemi rosnatkami v popředí, vzadu kmen stromu]]
[[Ploidie|Diploidní]] [[karyotyp]] ''D. regia'' činí 2n = 34 [[chromozom]]ů. Pro rod ''Drosera'' je tento počet neobvyklý a blíže se spíše k mucholapce podivné; její variabilní počet chromozomů podle několika studií činí 2 n = 30, 32 a 33.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Behre
| jméno = Karl
| url = http://www.jstor.org/stable/2483737
| datum přístupu = 2017-09-29
}}</ref> V rodu ''Drosera'' má naopak většina druhů počet chromozomů v násobcích deseti. Botanik Fernando Rivadavia navrhl, že základní počet chromozomů pro tento rod byl 20. Tento počet sdílí velká řada druhů z rodu, výjimkou jsou rosnatky z [[Austrálie]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] a jihozápadní [[Asie]] (2n = 6−64).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rivadavia
| jméno = F
== Status ==
Andreas Fleischmann v roce 2009 ve své zprávě o výpravě z roku 2006 poznamenal, že místo o vyšší nadmořské výšce je porostlé pouze lanovcovitými, rosnatky královské však nenašel žádné. Podobně vypadala i lokalita v nižší nadmořské výšce, kde Fleischmann objevil zhruba 50 rostlin, čímž se stala rosnatka královská jedním z nejvíce ohrožených druhů ze svého rodu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fleischmann
| jméno = Andreas
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2017-09-29
}}</ref> [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] (IUCN) tento druh nehodnotí (z roku 1997 však pochází od IUCN ohodnocení rosnatky královské jako vzácné,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Walter
| jméno = K. S.
== Kultivace ==
[[File:Drosera regia Darwiniana.jpg|left|thumb|Kultivovaná rosnatka královská|alt=Rosnatka královská v rezavém květináči na černém pozadí]]
O kultivaci rosnatky královské se poprvé pokusila E. L. Stephensová v roce 1926, ještě před formálním popsáním druhu. Pěstování rosnatky bylo úspěšné, a botanička poznamenala, že rostlina vyžaduje vlhké a chladné prostředí, podobné, jako ve svém přirozeném prostředí.<ref name=":0" />
Rosnatka královská je často považována za obtížný druh pro pěstování,<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2017-09-29
}}</ref> některé studie o její kultivaci však naznačily podmínky vedoucí k úspěchu. Rosnatka královská vyžaduje dobře odvodněnou půdu a dostatek světla. Teploty by měly být spíše nižší. Překotný růst vyvolává, pokud jsou rosnatky ve dne v teple a v noci v chladu. Rostliny lze rozmnožovat, nepohlavně spíše malými kořenovými řízky nežli řízky listů; ty často podléhají hnilobě ještě před zapuštěním kořenů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Jacobs
| jméno = P
| strany = 95–96
| url =
}}</ref> Semena jinak klíčí velmi rychle, od deseti dnů po maximálně čtyři týdny, tedy rychleji než u jiných rosnatek z rodu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Conran
| jméno = John G.
}}</ref>
První [[kultivar]] rosnatky královské, pojmenovaný ''Big Easy'', byl objeven roku 2004 Williamem Josephem Clemensem, který jej nejprve získal na konferenci [[International Carnivorous Plant Society]] v roce 2000, a jako kultivar jej určil až po delší době. Informace o něm zveřejnil v čtvrtletníku ''[[Carnivorous Plant Newsletter]]''. ''Big Easy'' je považován za robustnější než ostatní rosnatky, s maximální délkou listu 23 cm. Nikdy nekvete a neprodělává období vegetačního klidu.<ref name=":5" />
== Odkazy ==
=== Reference ===
| 