Rosnatka královská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Výskyt: form. |
ref značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 60:
| strany = 76–80
| url =
}}</ref> V roce 1970 jihoafrická botanička Anna Amelia Obermeyerová navrhla, aby rosnatka královská nebyla řazena do žádné taxonomické skupiny určené německým botanikem [[Ludwig Diels|L. Dielsem]] (který rosnatky roztřídil ve své monografii z roku 1906, která se stále využívá). Zároveň také poukázala na některé znaky, které rosnatku královskou odlišují od ostatních rosnatek.<ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Obermeyer
| jméno = A. A
Řádek 271:
Rosnatka královská patří mezi poměrně velké [[bylina]]. Vytváří horizontálně rostoucí dřevité [[oddenek|oddenky]] (rhizomy) a korounu velkých [[list]]ů, které mohou měřit až 70 cm na délku a 2 cm na šířku. Listům chybí [[řapík]]y i [[palist]]y. [[Vernace]] na rozdíl od dalších vernací není circinární, výhonky uložené v [[pupen]]u se tedy nerozvíjejí spirálně. Téměř po celé horní ploše listů rostou takzvané tentakule, paličkovitě zakončené brvy vylučující sliz. Pokud se těchto lepivých orgánů dotkne kořist, rostlina reaguje tím, že se kolem ní začnou tentakule i samotné listy ohýbat, samotný list se přitom může i několikrát stočit. Každý list je přitom vybaven i tisíci tentakulí, díky čemuž může polapit i větší kořist. Ve svém areálu výskytu lapá tato masožravka například [[brouci|brouky]], [[můry]] a [[motýli|motýly]].
V chladných období se rosnatky královské nacházejí ve vegetačním klidu; v tuto dobu tvoří pouze pupen složený z krátkých nezralých listů. Vegetační klid končí v půlce července a vegetační sezóna trvá od října do dubna; rostliny však mohou v růstu také pokračovat během celého roku bez vegetačního klidu.<ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref name=":3" /> Jednotlivé listy poté usychají, avšak i tak zůstávají stále přirostlé k rostlině pomocí krátkého stonku a přikrývají její spodní část.<ref name=":0" />
[[Soubor:Drosera regia flora.jpg|alt=Detail růžového květu|vlevo|náhled|Květ]]
Produkce dřevitých oddenků je jedna z neobvyklých vlastností rostliny, společná pouze pro ni a rosnatku ''D. arcturi''. U ostatních rosnatek z rodu nebyla tato morfologická charakteristika zaznamenána, proto jsou také ''D. regia'' a ''D. arcturi'' považovány za dvě starobylé vývojové linie. Rosnatka královská je typická také produkcí mírně ztluštělých masivních [[kořen]]ů, jejichž vrchol měří asi 15 cm a pokrývají jej [[kořenový vlásek|kořenové vlásky]]. Pomocí oddenků nebo kořenů se rostlina může [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavně rozmnožovat]]; děje se tak hlavně po odkvetení. Z nepoškozených kořenů, například při požáru, pak také může vzniknout nová rostlina.<ref name=":2" /><ref name=":4" />
''D. regia'' jinak kvete během ledna a února. Vytváři až 40 cm dlouhé [[stvol]]y, rostoucí svisle. Na rozdíl od ostatních rosnatek z rodu se nevyvíjejí circinární vernací a od rodu se odlišují i dalšími znaky, výjimkou je pak ''D. arcturi''. Stvoly tvoří dva výhonky, na kterých roste 5 až 20 (někdy i 30) květů růžového zbarvení s dlouhými [[Květní obal|okvětními lístky]], měřícími 2 až 3 cm. [[Listen]]y jsou malé a vyvíjí se na nich několik tentakulí. Z vrcholu [[semeník]]u vyrůstají celkem tři nerozvětvené [[blizna|blizny]], okolo semeníků poté vyrůstá pět [[tyčinka (botanika)|tyčinek]], velkých asi 1,5 cm. Tyčinky a blizny jsou postavené tak, aby se minimalizovala možnost [[samosprašnost]]i. [[Semeno|Semena]] jsou hnědá až černá, zdobená jemným síťovitým vzorem. Měří 2 mm na délku a v průměru 0,5 mm. Rostlina semena vypustí do konce března.<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = H.
| jméno = Takahashi,
| příjmení2 = K.
| jméno2 = Sohma,
| titul = Pollen morphology of the Droseraceae and its related taxa
| periodikum = Science reports of the Tohoku University. Fourth series. Biology
| datum = 1982
| issn = 0040-8786
| jazyk = English
| url = http://agris.fao.org/agris-search/search.do?recordID=US201302597979
| datum přístupu = 2017-09-29
}}</ref>
[[File:Drosera regia01.jpg|thumb|Rosnatka královská v Jardin botanique de Lyon|alt=Skupina rosnatek královských se třemi rosnatkami v popředí, vzadu kmen stromu]]
[[Ploidie|Diploidní]] [[karyotyp]] ''D. regia'' činí 2n = 34 [[chromozom]]ů. Pro rod ''Drosera'' je tento počet neobvyklý a blíže se spíše k mucholapce podivné; její variabilní počet chromozomů podle několika studií činí 2 n = 30, 32 a 33.<ref>{{Citace
| příjmení = Behre
| jméno = Karl
| titul = Physiologische und zytologische Untersuchungen über Drosera
| periodikum = Planta
| datum = 1929-03-01
| ročník = 7
| číslo = 2-3
| strany = 208–306
| issn = 0032-0935
| doi = 10.1007/bf01916031
| jazyk = de
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/BF01916031
| datum přístupu = 2017-09-29
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kondo
| jméno = Katsuhiko
| titul = Chromosome Numbers of Carnivorous Plants
| periodikum = Bulletin of the Torrey Botanical Club
| datum = 1969
| ročník = 96
| číslo = 3
| strany = 322–328
| doi = 10.2307/2483737
| url = http://www.jstor.org/stable/2483737
| datum přístupu = 2017-09-29
}}</ref> V rodu ''Drosera'' má naopak většina druhů počet chromozomů v násobcích deseti. Botanik Fernando Rivadavia navrhl, že základní počet chromozomů pro tento rod byl 20. Tento počet sdílí velká řada druhů z rodu, výjimkou jsou rosnatky z [[Austrálie]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] a jihozápadní [[Asie]] (2n = 6−64).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rivadavia
| jméno = F
| titul = New chromosome numbers for Drosera L. (Droseraceae)
| periodikum = Carnivorous Plant Newsletter
| datum = 2005
| ročník =
| číslo =
| strany = 85–91
| url =
}}</ref>
== Status ==
| |||