Alexandr I. Karađorđević: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m prázdný parametr v infoboxu |
+drobnosti a refy |
||
Řádek 29:
== Vláda ==
Alexandr byl až druhým synem srbského krále [[Petr I. Karađorđević|Petra I.]], jeho starší bratr [[Jiří Karađorđević]] však byl nucen vzdát se následnictví poté, co v záchvatu vzteku ubil svého sluhu. Alexandr byl od roku [[1914]] regentem [[Srbsko|Srbska]] během [[První světová válka|první světové války]] a vrchním velitelem srbských vojenských sil. Během [[První balkánská válka|první balkánské války]] a [[Druhá balkánská válka|druhé balkánské války]] byl velitelem První armády a zaznamenal řadu vítězství. Po smrti svého otce v roce [[1921]] zdědil trůn mezitím vytvořeného [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]].
| příjmení = Petranović
| jméno = Branko
| odkaz na autora =
| titul = ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga I – KRALJEVINA JUGOSLAVIJA
| vydavatel = Nolit
| místo = Bělehrad
| rok =
| počet stran =
| isbn =
| kapitola = Šestojanuarska diktatura
| strany = 201
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>
Během politické krize se [[6. leden|6. ledna]] [[1929]] ujal absolutní moci, změnil jméno státu na ''Království Jugoslávie'' a územně ho reorganizoval.
== Atentát a smrt ==
Řádek 35 ⟶ 50:
Byl zavražděn v roce [[1934]] během státní návštěvy [[Francie]]. Při incidentu byl zbloudilou kulkou zabit i tehdejší francouzský [[ministr zahraničí]] [[Louis Barthou]]. Králův vrah, bulharský [[Revoluce|revolucionář]] [[Vlado Černozemski]] (rozený Veličko Dimitrov Kerin) byl zabit na místě činu.
Po jeho smrti se v roce [[1934]] stal králem jeho teprve jedenáctiletý syn [[Petr II. Karađorđević]], za něhož do jeho plnoletosti (1941) vládla [[regentská rada]] vedená jeho strýcem [[Pavel Karađorđević|Pavlem Karađorđevićem]], podle královy závěti.<ref name="Petranović-211">{{Citace monografie
| příjmení = Petranović
| jméno = Branko
| odkaz na autora =
| titul = ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga I – KRALJEVINA JUGOSLAVIJA
| vydavatel = Nolit
| místo = Bělehrad
| rok =
| počet stran =
| isbn =
| kapitola = Šestojanuarska diktatura
| strany = 211
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>
Alexandr I. podporoval ČSR, přispěl například prostředky na výstavbu a vybavení pravoslavného [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov)|chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice]] na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]] v Praze. Byl také odpůrcem Adolfa Hitlera.
| |||