Rosnatka královská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pár refů skrz VE, škoda, že to nejde rychlejc :] značka: editace z Vizuálního editoru |
pár refů, vidím tam nicméně jeden problém. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 37:
}}</ref>
Jméno ''Drosera regia'' je složeninou ze [[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|droseros}}'', což znamená ''pokryté rosou'',<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Barthlott
| jméno = W. & kol
Řádek 50:
| strany = 94–106
| isbn = 978-0-88192-792-4
}}</ref> a [[latina|latinského]] ''{{cizojazyčně|la|regia}}'', znamenající ''královský''.<ref name=":0" /> Stephensová zařadila tento druh do skupiny ''Psychophila'', která tehdy zahrnovala druhy ''[[Drosera arcturi]]'', ''[[Drosera stenopetala]]'' a ''[[Drosera uniflora]]'', pozastavovala se však nad neobvyklým [[květenství]]m.<ref
| příjmení = Gibson
| jméno = R
| titul = Drosera arcturi in Tasmania and a comparison with Drosera regia
| periodikum = Carnivorous Plant Newsletter
| datum = 1999
| ročník =
| číslo =
| strany = 76–80
| url =
}}</ref> V roce 1970 jihoafrická botanička Anna Amelia Obermeyerová navrhla, aby rosnatka královská nebyla řazena do žádné taxonomické skupiny určené německým botanikem [[Ludwig Diels|L. Dielsem]] (který rosnatky roztřídil ve své monografii z roku 1906, která se stále využívá). Zároveň také poukázala na některé znaky, které rosnatku královskou odlišují od ostatních rosnatek.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Obermeyer
| jméno = A. A
| titul = Droseraceae
| periodikum = Flora of South Africa
| datum = 1970
| ročník =
| číslo =
| strany = 187–201
| url =
}}</ref> Dle studie Seineho a Barthlotta z roku 1994 by měl být tento druh zařazen do nového [[podrod]]u ''Regiae'' v rodu ''[[rosntka|Drosera]]''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Seine
| jméno = Rüdiger
| příjmení2 = Barthlott
| jméno2 = Wilhelm
| titul = Some Proposals on the Infrageneric Classification of Drosera L.
| periodikum = Taxon
| datum = 1994
| ročník = 43
| číslo = 4
| strany = 583–589
| doi = 10.2307/1223544
| url = http://www.jstor.org/stable/1223544
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref> O dva roky později ve své monografii tuto systematiku uznal také Jan Schlauer.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Schlauer
| jméno = J
| titul = A Dichotomous Key to the Genus Drosera L. (Droseraceae) (PDF Download Available)
| periodikum = Carnivorous Plant Newsletter
| vydavatel =
| url = https://www.researchgate.net/publication/315575959_A_Dichotomous_Key_to_the_Genus_Drosera_L_Droseraceae
| datum vydání = 1996
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref> Jindřich Chrtek a Zdeňka Slavíková, dva čeští vědci, nicméně navrhli ve stejném roce vytvořit pro rosnatku ''D. regia'' nový rod, ''Freatulina'', který by zahrnoval pouze tento druh. Zároveň uvedli řadu rozdílů, kterými se ''Drosera regia'' odlišuje od jiných rosnatek<ref>{{Citace periodika
| příjmení = J.
| jméno = Chrtek,
| příjmení2 = Z.
| jméno2 = Slavikova,
| titul = Comments on the families Drosophyllaceae and Droseraceae
| periodikum = Casopis Narodniho Muzea Rada Prirodovedna
| datum = 1996-04-13
| ročník = 165
| číslo = 1-4
| jazyk = en
| url = http://wwe.geoscience.net/research/008/346/008346255.php
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref> a tento svůj názor následně potvrdili také ve studii z roku 1999.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chrtek
| jméno = Jindřich
| příjmení2 = Slavíková
| jméno2 = Z
| titul = Genera and families of the Droserales
| periodikum = Novitates Botanicae Universitatis Carolinae
| datum = 1999
| ročník =
| číslo =
| strany = 39–46
| url =
}}</ref> Jejich výsledky se však nedočkaly podpory a v dalších studiích byly odmítnuty nebo dokonce ignorovány.<ref name=":1" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rice
| jméno = B. A
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Growing Carnivorous Plants
| vydání =
| vydavatel = Timber Press
| místo = Portland
| rok = 2006
| počet stran =
| strany = 84–85
| isbn = 978-0-88192-807-5
}}</ref>
=== Evoluce ===
{|style="text-align:left;" align="right" cellpadding="10"
Řádek 94 ⟶ 176:
}}
|}
Rosnatka královská byla považována za nejstarší ze všech existujících rosnatek, a to následkem svého neobyčejného vzhledu.<ref
| příjmení = McPherson
| jméno = S
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Glistening Carnivores: The Sticky-leaved Insect-eating Plants
| vydání =
| vydavatel = Redfern Natural History Productions
| místo = Poole
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 154–157
| isbn = 978-0-9558918-1-6
}}</ref> Tuto teorii podpořily molekulární analýzy. První [[klad]]istická studie, založená na analýze rostlinného [[enzym]]u [[Rubisco]] a porovnávání vzhledu rostlin, určila, že rosnatka královská tvoří sesterský klad ke zbylým zkoumaným rosnatkám rodu ''Drosera''; všechny rosnatky potom tvoří sesterský klad k [[mucholapka podivná|mucholapce podivné]] (''Dionaea muscipula'') z rodu ''Dionaea''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Williams
| jméno = & kol
| titul = Relationships of Droseraceae: A Cladistic Analysis of rbcL Sequence and Morphological Data on JSTOR
| periodikum = American Journal of Botany
| vydavatel =
| url = http://www.jstor.org/stable/2445297
| datum vydání =
| doi = 10.2307/2445297
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref>
Další studie z roku 2002, postavená na analýze [[18S rRNA]], [[plastidová DNA|plastidové DNA]] a morfologických charakteristikách, potvrdila, že ''Drosera regia'' stojí jako bazální člen rodu ''Drosera''. I v této studii vyšla jako blízká příbuzná rosnatky ''D. regia'' mucholapka podivná, navíc společně s další rosnatkovitou − [[Aldrovandka měchýřkatá|aldrovandka měchýřkatou]] (''Aldrovanda vesiculosa''). O rok později byla provedena další analýza, která odhalila úzký vztah také mezi ''D. regia'' a ''[[Drosera arcturi]]'' − nabízí se spojení mezi ''D. regia'' a ostatními rosnatkami ''Drosera'' skrze ''Drosera arcturi''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rivadavia
| jméno = Fernando
| příjmení2 = Kondo
| jméno2 = Katsuhiko
| příjmení3 = Kato
| jméno3 = Masahiro
| titul = Phylogeny of the sundews, Drosera (Droseraceae), based on chloroplast rbcL and nuclear 18S ribosomal DNA Sequences
| periodikum = American Journal of Botany
| datum = 2003-01-01
| ročník = 90
| číslo = 1
| strany = 123–130
| issn = 0002-9122
| pmid = 21659087
| doi = 10.3732/ajb.90.1.123
| poznámka = PMID: 21659087
| jazyk = en
| url = http://www.amjbot.org/content/90/1/123
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref>
Během studií také vyplynuly důkazy o vývoji lapacího listu, který k lovu kořisti využívá například mucholapka podivná nebo aldrovandky z pastí tvořených [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] jako u ''D. regia''. Dle molekulárních a fyziologických údajů se ze společného předka rodu ''Drosera'' oddělily mucholapky a aldrovandky; živým důkazem o příbuznosti těchto druhů má být právě rosnatka královská a další rosnatky. U některých druhů rosnatek rodu ''Drosera'' byly zaznamenány některé adaptace, jako například rychlé pohyby listů a tentakulí, které mohou vést ke vzniku lapacích listů. K vývoji by mohlo docházet s cílem ulovit i větší kořist. Zatímco z lepkvých tentakulí se větší kořist může osvobodit, lapací listy jí v tom obyčejně zabrání. Jejich vývoj také zabraňuje [[kleptoparazitismus|kleptoparazitismu]], tedy že někdo rostlinu obere o uloveného živočicha ještě než jej stačí strávit.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cameron
| jméno = Kenneth M.
| příjmení2 = Wurdack
| jméno2 = Kenneth J.
| příjmení3 = Jobson
| jméno3 = Richard W.
| titul = Molecular evidence for the common origin of snap-traps among carnivorous plants
| periodikum = American Journal of Botany
| datum = 2002-09-01
| ročník = 89
| číslo = 9
| strany = 1503–1509
| issn = 0002-9122
| pmid = 21665752
| doi = 10.3732/ajb.89.9.1503
| poznámka = PMID: 21665752
| jazyk = en
| url = http://www.amjbot.org/content/89/9/1503
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gibson
| jméno = Thomas C.
| příjmení2 = Waller
| jméno2 = Donald M.
| titul = Evolving Darwin's ‘most wonderful’ plant: ecological steps to a snap-trap
| periodikum = New Phytologist
| datum = 2009-08-01
| ročník = 183
| číslo = 3
| strany = 575–587
| issn = 1469-8137
| doi = 10.1111/j.1469-8137.2009.02935.x
| jazyk = en
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-8137.2009.02935.x/abstract
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref>
== Výskyt ==
Rosnatka královská je [[endemit]] Jihoafrické republiky. Byla zde nalezena pouze na dvou lokalitách o nadmořských výškách 500 a 900 m ve zmíněném Bainskloofu v západním Kapsku. Přes další rozsáhlý průzkum nebyly rosnatky nalezeny v jiných podobných blízkých lokalitách. U těchto dvou populací, přičemž každá je omezena jen na několik set metrů čtverečních, existují malé rozdíly ve stavbě těla, jako například šířka [[list]]ů. Rosnatka královská se vyskytuje v oblastech porostlými nízkými nebo středně velkými stálezelenými [[keř]]či na [[vřesoviště|vřesovištích]]; tento biotop, charakteristický pro JAR, se nazývá [[fynbos]]. Může zde propuknout mráz.
Půda v oblasti (nižší nadmořská výška), ve které se rosnatka ''Drosera regia'' vyskytuje, je charakterizována jako trvale vlhká a tvořená převážně [[štěrk]]em. Rosnatka královská roste hlavně v písčitých půdách složených z [[rašelina|rašeliny]] a [[kvarcit]]u (často je také pokrývá štěrk). V její blízkosti mohou růst jiné druhy rostlin, například [[tráva|traviny]] a [[ostřice]] − zaznamenány byly například druhy z rodu ''[[Leucadendron]]'' a čeledí [[šáchorovité]] (''Cyperaceae''), [[kosatcovité]] (''Iridaceae'') a [[lanovcovité]] (''Restionaceae''). Přítomnost hmyzu, kterým se rostlina přiživuje, závisí na pravidelných [[požár]]ech a také blízkosti dalších větších rostlin.<ref name=":2" /><ref name=":3" />
== Popis ==
[[Soubor:Drosera regia leaf Darwiniana.jpg|alt= Detail listu postaveného horizontálně na rozmazaném pozadí, vyinikají tentakule|vlevo|náhled|Detail listu]]
| |||