Verze z 1. 8. 2017, 13:42 editovat 185.62.108.116 (diskuse) Roztříštěnost značka: školní IP ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 9. 2017, 17:12 editovat zrušit editaci Lenoch Ondra (diskuse \| příspěvky) 327 editací m →‎Disciplíny zkoumající jazykové podsystémy: oprava odkazu na lexikografii a převod počátečních písmen v interních odkazech na malá (velkými bych začínal pouze názvy) Přejít na další porovnání →
Řádek 14: Jazyk je komplexní [[systém]] a skládá se z řady podsystémů (někdy nazývaných "jazykové plány"), které se mohou navzájem do určité míry ovlivňovat. Deskriptivní a teoretická lingvistika se podle toho dělí do následujících kategorií (dle české lingvistické tradice). * '''[[Lexikologie]]''' zkoumá slovní zásobu, lexikální význam a formu, inherentní vztahy mezi jednotlivými slovy (např. [[synonymie]] - dvě různé slovní formy pro tentýž význam, [[homonymie]] - jedna slovní forma pro více významů, atd.), [[~~Expresivita~~expresivita (lingvistika)\|expresivitu]] slov (např. vulgárnost), atd. Lexikologie slouží jako základ pro [[lexikografie\|lexikografii]], tedy tvorbu slovníků. * '''[[Fonetika]]''' zkoumá zvukovou (akustickou, auditivní, artikulační) stránku jazyka. * '''[[Fonologie]]''' zkoumá zvukový systém, tj. (i) inventář zvukových segmentů (tzv. [[~~Foném\|fonémů~~foném]]ů) schopných rozlišit význam větších celků, pravidla, podle nichž se segmenty chovají v kontextu ostatních segmentů (např. [[~~Asimilace~~asimilace (lingvistika)\|asimilace]]), a (ii) inventář a pravidla týkající se suprasegmentálních ("nadsegmentálních") prostředků (např. [[~~Intonace~~intonace (lingvistika)\|intonace]]). * '''[[~~Tvarosloví~~tvarosloví\|Morfologie]]''' (neboli '''tvarosloví''') zkoumá inventář nejmenších významonosných či význam modifikujících jazykových výrazů (tzv. [[morfém]]ů, např. "-ost" ve slově "libost" a "slab-" ve slově "slabý") a pravidla, podle nichž se tyto "atomické" výrazy užívají a spojují, aby vytvořily jednoduchá či složená slova (např. správně utvořené "slabost" vs. neexistující "ostslab" či správně utvořené "slabomyslný" vs. neexistující "myslnoslabý"). * '''[[Syntax]]''' (neboli ''větná skladba'') zkoumá inventář lexikálních a funkčních [[~~Slovní~~slovní druh\|slovních kategorií (druhů)]] a zejména pravidla jejich spojování do větších celků. Příkladem lexikálních kategorií jsou [[~~Substantivum~~substantivum\|substantiva]], [[~~Adjektivum~~adjektivum\|adjektiva]] či [[~~Sloveso~~sloveso\|verba]], příkladem funkčních kategorií jsou [[~~Zájmeno~~zájmeno\|zájmena]] či [[~~Spojka~~spojka (slovní druh)\|spojky]]. Komplexní celky vytvořené pomocí syntaktických pravidel ze slovních kategorií nazýváme (syntaktické) fráze (např. nominální/substantivní fráze ''hladový vlk'', vytvořená z adjektiva a substantiva, či verbální fráze ''sníst červenou karkulku'' vytvořená z verba a nominální fráze), věty neboli klauze (např. věta ''Hladový vlk snědl červenou karkulku'' vytvořená z nominální fráze a verbální fráze), a souvětí (např. souvětí ''Neviděla, jak hladový vlk snědl červenou karkulku'', vytvořené spojením verba a věty, či souvětí ''Hladový vlk snědl červenou karkulku a myslivec ji vysvobodil'', vytvořené spojením dvou vět pomocí spojky ''a''). Syntaktické vztahy, např. vztah mezi dvěma syntaktickými frázemi, zpravidla nepřekračují hranici souvětí. * '''[[Sémantika]]''' se zabývá významem jazykových výrazů, ať už jednoduchých (morfémů a slov) nebo složitých (frází, vět a souvětí). Význam jednoduchých výrazů je uložen v mentálním slovníku (např. význam slova ''vlk''), význam složitých výrazů lze zpravidla odvodit z významů jejich částí (např. výraz ''hladový vlk'' odkazuje k objektu, který je "hladový" a který je "vlk"). Sémantické vztahy většinou nepřekračují hranici souvětí. * '''[[Pragmatika]]''' (také ''pragmalingvistika'') se zabývá významem promluvy v konkrétní komunikační situaci a v kontextu ostatních promluv. Promluva může a nemusí mít formu věty či souvětí (např. slovo ''pozor'' funguje jako promluva, aniž by bylo větou). Promluva může a nemusí mít doslovný (sémantický) význam (např. význam promluvy ''Bolí mě hlava'' může v daném kontextu a v dané situaci odpovídat sémantice věty ''Nechci sex'').

Lingvistika: Porovnání verzí