Lingvistika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Roztříštěnost
značka: školní IP
m →‎Disciplíny zkoumající jazykové podsystémy: oprava odkazu na lexikografii a převod počátečních písmen v interních odkazech na malá (velkými bych začínal pouze názvy)
Řádek 14:
Jazyk je komplexní [[systém]] a skládá se z řady podsystémů (někdy nazývaných "jazykové plány"), které se mohou navzájem do určité míry ovlivňovat. Deskriptivní a teoretická lingvistika se podle toho dělí do následujících kategorií (dle české lingvistické tradice).
 
* '''[[Lexikologie]]''' zkoumá slovní zásobu, lexikální význam a formu, inherentní vztahy mezi jednotlivými slovy (např. [[synonymie]] - dvě různé slovní formy pro tentýž význam, [[homonymie]] - jedna slovní forma pro více významů, atd.), [[Expresivitaexpresivita (lingvistika)|expresivitu]] slov (např. vulgárnost), atd. Lexikologie slouží jako základ pro [[lexikografie|lexikografii]], tedy tvorbu slovníků.
* '''[[Fonetika]]''' zkoumá zvukovou (akustickou, auditivní, artikulační) stránku jazyka.
* '''[[Fonologie]]''' zkoumá zvukový systém, tj. (i) inventář zvukových segmentů (tzv. [[Foném|fonémůfoném]]ů) schopných rozlišit význam větších celků, pravidla, podle nichž se segmenty chovají v kontextu ostatních segmentů (např. [[Asimilaceasimilace (lingvistika)|asimilace]]), a (ii) inventář a pravidla týkající se suprasegmentálních ("nadsegmentálních") prostředků (např. [[Intonaceintonace (lingvistika)|intonace]]).
* '''[[Tvaroslovítvarosloví|Morfologie]]''' (neboli '''tvarosloví''') zkoumá inventář nejmenších významonosných či význam modifikujících jazykových výrazů (tzv. [[morfém]]ů, např. "-ost" ve slově "libost" a "slab-" ve slově "slabý") a pravidla, podle nichž se tyto "atomické" výrazy užívají a spojují, aby vytvořily jednoduchá či složená slova (např. správně utvořené "slabost" vs. neexistující "ostslab" či správně utvořené "slabomyslný" vs. neexistující "myslnoslabý").
* '''[[Syntax]]''' (neboli ''větná skladba'') zkoumá inventář lexikálních a funkčních [[Slovníslovní druh|slovních kategorií (druhů)]] a zejména pravidla jejich spojování do větších celků. Příkladem lexikálních kategorií jsou [[Substantivumsubstantivum|substantiva]], [[Adjektivumadjektivum|adjektiva]] či [[Slovesosloveso|verba]], příkladem funkčních kategorií jsou [[Zájmenozájmeno|zájmena]] či [[Spojkaspojka (slovní druh)|spojky]]. Komplexní celky vytvořené pomocí syntaktických pravidel ze slovních kategorií nazýváme (syntaktické) fráze (např. nominální/substantivní fráze ''hladový vlk'', vytvořená z adjektiva a substantiva, či verbální fráze ''sníst červenou karkulku'' vytvořená z verba a nominální fráze), věty neboli klauze (např. věta ''Hladový vlk snědl červenou karkulku'' vytvořená z nominální fráze a verbální fráze), a souvětí (např. souvětí ''Neviděla, jak hladový vlk snědl červenou karkulku'', vytvořené spojením verba a věty, či souvětí ''Hladový vlk snědl červenou karkulku a myslivec ji vysvobodil'', vytvořené spojením dvou vět pomocí spojky ''a''). Syntaktické vztahy, např. vztah mezi dvěma syntaktickými frázemi, zpravidla nepřekračují hranici souvětí.
* '''[[Sémantika]]''' se zabývá významem jazykových výrazů, ať už jednoduchých (morfémů a slov) nebo složitých (frází, vět a souvětí). Význam jednoduchých výrazů je uložen v mentálním slovníku (např. význam slova ''vlk''), význam složitých výrazů lze zpravidla odvodit z významů jejich částí (např. výraz ''hladový vlk'' odkazuje k objektu, který je "hladový" a který je "vlk"). Sémantické vztahy většinou nepřekračují hranici souvětí.
* '''[[Pragmatika]]''' (také ''pragmalingvistika'') se zabývá významem promluvy v konkrétní komunikační situaci a v kontextu ostatních promluv. Promluva může a nemusí mít formu věty či souvětí (např. slovo ''pozor'' funguje jako promluva, aniž by bylo větou). Promluva může a nemusí mít doslovný (sémantický) význam (např. význam promluvy ''Bolí mě hlava'' může v daném kontextu a v dané situaci odpovídat sémantice věty ''Nechci sex'').