Rudolf Jedlička (lékař): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Závěr života: + citát značka: možné subjektivní formulace |
m +ref |
||
Řádek 7:
| místo narození = [[Lysá nad Labem]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Nový Svět (Harrachov)|Nový Svět]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}}
}}
'''Rudolf Tomáš Jedlička''' ([[20. únor]]a [[1869]] [[Lysá nad Labem]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/8272/6 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[26. říjen|26. října]] [[1926]] [[Nový Svět (Harrachov)|Nový Svět]]) byl [[Česko|český]] [[lékař]] a [[mecenáš]].
Řádek 46 ⟶ 45:
=== První balkánská válka: lékařem v Srbsku ===
V říjnu 1912 začala [[první balkánská válka]], ve které se [[Balkánský svaz]] postavil proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. V Čechách se zvedla vlna sympatie k Srbům a jejich osvobozeneckému boji. Český pomocný lékařský komitét plánoval vyslání lékařů a zdravotnického materiálu, sokolové a další spolky organizovaly sbírky. Nejrychleji zareagoval Rudolf Jedlička, který vypravil vlastní expedici, a také na vlastní náklady.<ref name="Dvořák" /> Již 24. října 1912 s ním do [[Bělehrad]]u odcestovali např. pozdější první ředitel Baťovy nemocnice ve Zlíně [[Bohuslav Albert]], pro kterého se Jedlička po této zkušenosti stal celoživotním vzorem, nebo budoucí primář chirurgie ve Slezské Ostravě [[Vladimír Haering]]. O dva dny později zde převzali vojenský lazaret s 800 lůžky a večer přijímali první raněné z [[bitva u Kumanova|bitvy u Kumanova]], kde sice Srbové zvítězili, nicméně stovky jich padly a přes 3000 jich bylo zraněno. Velký problém zde představovala délka transportu raněných z bojišť, což ještě zhoršily listopadové povodně.
Prof. Jedlička operoval až 40 pacientů denně, organizoval i odbornou spolupráci zahraničních expedic. V Bělehradě jej navštívil budoucí prezident, tehdejší poslanec Říšské rady [[Tomáš Garrigue Masaryk]].<ref name="Dvořák" /> V lednu následujícího roku se expedice vrátila do Prahy, celkem provedlo 19 Čechů téměř 1800 operací.<ref name="nadace" /> Srbské království mu udělilo [[Řád svatého Sávy]] a král [[Petr I. Karađorđević|Petr I.]] mu věnoval svou fotografii s podpisem.
Na Balkáně se také seznámil se zdravotní sestrou Alexandrou Marií Helfertovou (jejími bratry byli muzeolog [[Jaroslav Helfert|Jaroslav]] a muzikolog [[Vladimír Helfert|Vladimír Helfertovi]]), která se pak stala jeho celoživotní družkou.
Řádek 55 ⟶ 54:
=== První světová válka: lékařem u srbského nepřítele ===
Sotva Rudolf Jedlička zahájil provoz Pražského sanatoria, vypukla [[první světová válka]]. Místo aby se věnoval instituci, která nabízela lékařskou péči v mnoha oborech, disponovala 540 místnostmi a nabízela lůžka pro 120 pacientů, musel hledat náhrady za lékaře, kteří byli odvedeni na frontu. Bylo to stále obtížnější, některé služby musely být omezeny. Dne 23. srpna 2014 byl povolán k Páté armádě do bosenské [[Bijeljina|Bijeljiny]] sám Jedlička.<ref name="Dvořák" /> Paradoxem jeho nasazení byla skutečnost, že zatímco před dvěma lety pracoval jako lékař pomáhající Srbům, nyní se ocitl na straně [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], které po atentátu na [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]] Srbsku vyhlásilo válku.
Situace u polního lazaretu byla v mnoha ohledech zoufalá. Kromě mnoha raněných zde byli vojáci trpící [[úplavice|úplavicí]] a průjmy, čemuž napomáhaly špatné hygienické podmínky. Objevoval se [[tyfus]] i [[cholera]]. Jídla i pitné vody byl nedostatek. Jedličkovi přátelé v Čechách se proto ze všech sil snažili přesvědčit vojenské úřady, že je nutné, aby se profesor vrátil ke své práci v Praze. Mohl se vrátit po měsíci, 27. září 1914. Pokračoval nicméně ve vojenské službě – byl jmenován velitelem Třetí záložní vojenské nemocnice u sv. Bartoloměje na Vyšehradě, která měla dalších sedm poboček. Do podzimu 2016 navíc musel jednou týdně dojíždět do nemocnice Červeného kříže do Českých Budějovic, kde zastával funkci hlavního chirurga.
Řádek 82 ⟶ 81:
Pohřeb se konal v Pantheonu [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Stejně jako jeho otec je pohřben na Vyšehradě.
{{Citát| Není důležité člověku, aby žil dlouho, ale aby člověk byl uspokojen svým způsobem života a šťasten svým konáním. Je-li v tomto štěstí člověka obsažen i kousek štěstí jiných, pak je život krásný.|Rudolf Jedlička<ref name="nadace">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Prof. MUDr. Rudolf Jedlička | url =http://www.nadaceju.estranky.cz/clanky/rudolfjedlicka.html | datum vydání = | vydavatel = Nadace Jedličkova ústavu}}</ref>}}
== Příbuzenstvo ==
| |||