Verze z 23. 9. 2017, 13:57 editovat PEPan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 238 editací Upřesnění faktografických údajů (úvod, Správa) + rozsah nadmořských výšek (Infobox), úprava odst. s výstižnější formulací, styl., odstranění dupl. (úvod) + reference. značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 9. 2017, 14:15 editovat zrušit editaci PEPan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 238 editací Vložena sekce Původ názvu s více údaji, odstraněna dupl. informace o jedné větě v následné sekci Historie. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 64: }}</ref> Centrum města leží v údolí horního toku řeky [[Chrudimka\|Chrudimky]], velkou částí zástavby na jihozápadním až západním úpatí železnohorského hřebene, přibližně také na rozhraní chráněných krajinných oblastí [[Žďárské vrchy\|Žďárských vrchů]] a Železných hor. První písemná zpráva pochází z roku [[1349]], z období vlády [[Karel IV.\|Karla IV]]., pravděpodobně za vlády krále [[Václav IV.\|Václava IV]]. bylo městečkem, v roce [[1598]] postavena původní [[radnice]]. Status (postavení) [[Město\|města]] získalo v roce [[1834]] a v roce [[1850]] byla radnice přestavěna do současné podoby.<ref name=":3">{{Citace monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 212: }}</ref> Pro obce je město tzv. přirozeným spádovým centrem na jižním okraji Pardubického kraje v oblasti společenského života, [[školství]], [[průmysl]]u, [[obchod]]u a [[Služba\|služeb]] i veřejné správy. Počet obyvatel ve správním obvodu k 1. 1. 2017 činil 21 056 osob (10 446 mužů, 10 610 žen) s průměrným věkem 42,7 let.<ref name=":2" /> == Původ názvu == Název města odvozen od slova „[[hlína]]“ ve věcném významu [[Zemina\|zeminy]], nezpevněné [[Hornina\|horniny]] jílovitého typu nacházející se v sedimentech údolní nivy řeky Chrudimky. Jílovitá hlína byla těžena pro svoji kvalitu k výrobě hliněných nádob<ref name=":3" /> a také později pro cihlářskou výrobu (např. v letech [[1910]]–[[1933]] cihelna při Poličské ulici). V českém prostředí se název postupně vyvíjel (k roku [[1073]] uvedena osada Hlína, ve [[13. století]] Hlinské)<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Hubičková \| jméno = Libuše \| příjmení2 = Rysová \| jméno2 = Ladislava \| titul = Svratka včera a dnes \| editoři = Libuše Hubičková \| vydání = 1 \| vydavatel = Obecní úřad Svratka \| místo = \| rok = 1995 \| počet stran = 52 \| strany = 39 \| isbn = }}</ref> a ustálil se do podoby Hlinsko. == Historie == V 11. století vznikla na cestě z [[Čechy\|Čech]] na [[Morava\|Moravu]] hrnčířská osada~~. Odtud pochází i název dnešního města, který je odvozen ze slova „hlína“~~. První historická zmínka o Hlinsku se datuje do první poloviny 14. století. Od této doby patřilo Hlinsko pod panství [[Rychmburk (hrad)\|Rychmburk]], které patřilo Tasovi z Rychmburku, později [[Vartenberkové\|Vartenberkům]] a dále např. [[Arnošt Flaška z Pardubic\|Arnoštovi Flaškovi z Pardubic]]. V témže století získalo město rychtářský úřad. V polovině 16. století zřizuje král [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinand I.]] v Hlinsku celnici, ale v pozdějších letech o ní nejsou už žádné zmínky. Hlinskem procházela stará kupecká cesta, která byla zakreslena v Klaudiánově mapě z roku 1518. V roce 1718 kupuje rychmburské panství [[Kinští\|rod Kinských]]. V letech 1770 až 1771 zuřil v Hlinsku a okolí hlad a mor. V roce 1834 se Hlinsko stalo městem nezávislým na vrchnosti. Roku 1850 byl v Hlinsku zřízen okres. S rozvojem průmyslu a řemesel souvisí stavba železnice. V roce 1871 byla stavba dokončena a zahájil se provoz na trase mezi [[Pardubice]]mi a [[Havlíčkův Brod\|Havlíčkovým Brodem]]. Během [[První světová válka\|první světové války]] zde byl zřízen vojenský lazaret. Občanům, kteří padli za této války, byl postaven pomník v roce 1925. [[Druhá světová válka]] proběhla podobně a po jejím konci se začalo město hospodářsky rozvíjet.

Hlinsko: Porovnání verzí