Bertha Benzová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl a doref z de
značky: nevhodný zdroj možné problémové formulace
OJJbot (diskuse | příspěvky)
→‎Život: Dle ŽOPP, korektní tvar (SSČ, PČP), replaced: potencionál → potenciál za použití AWB
Řádek 9:
Cäcilie Bertha Ringer se narodila v roce 1849 ve Pforzheimu jako dcera [[tesařství|tesařského]] mistra Karla Friedricha Ringera. Zde také navštěvovala Vyšší dívčí školu (dnes ''Hilda-Gymnasium Pforzheim'').<ref>http://www.hilda-pforzheim.net/index.php/wir-ueber-uns/beruehmte-ehemalige/bertha-benz</ref> Ve věku 23 let se 20. června 1872 v [[Ladenburg]]u vdala za Karla Benze. Svému muži poskytovala v jeho úsilí značnou oporu a to nejen psychologickou. Ještě před svatbou mu pomohla z jeho finančních těžkostí. Vložila do jeho firmy své předčasně vyplacené věno, s jehož pomocí bylo možno splatit dluhy a také vyplatit společníka Augusta Rittera, který působil těžkosti a firmu tak zachránila před bankrotem. Vyplacení společníka také umožnilo Benzovým samostatnost v rozhodování o dalším vývoji jejich podniku. Manželé spolu měli pět dětí: Eugen (1873), Richard (1874), Clara (1877), Thilde (1882) a Ellen (1890).
Později, poté co se [[Benz Patent Motorwagen číslo 1|Benzův patentovaný motorový vůz]] (známý pod číslem 1) při krátkých zkušebních jízdách (téměř pokaždé ukončených poruchou) nesetkal s kýženým zájmem přihlížejících a potencionálníchpotenciálních zákazníků, rozhodla se podpořit manžela velmi účinným způsobem. 5. srpna 1888 bez vědomí svého muže podnikla se svými syny – čtrnáctiletým Richardem a patnáctiletým Eugenem v Benzově tříkolce 106 [[kilometr]]ů dlouhou jízdu z [[Mannheim]]u do rodného [[Pforzheim]]u. Z Mannheimu odjížděla za svítání a přes Bad Schönborn a jeho část Mingolsheim a [[Neulingen]]-Bauschlott dojela k večeru do Pforzheimu. Mezitím, pro uklidnění manžela poslala [[Občanský telegram|telegram]] o úspěšné cestě. Ačkoliv byla primárním cílem jízdy návštěva její matky ve Pforzheimu, Bertha, která o ovládání automobilu, na rozdíl od svých synů, nic nevěděla, chtěla také přinést svému muži komerční úspěch prostřednictvím veřejné prezentace jeho vynálezu. Veřejné představení vozu a marketing totiž její muž jako typický vynálezce podceňoval.
 
Cestou musela řešit mnoho technických a jiných problémů. Například protože v té době nebylo možno koupit benzín (''Ligroin'') jinde než v lékárně, poté co jí došlo palivo, stala se městská lékárna ve [[Wiesloch]]u u [[Heidelberg]]u vlastně první „čerpací stanicí“ na světě. Také [[karburátor]] se palivem často zanášel a ucpával a bylo nutno jej čistit, k čemuž používala dlouhou a úzkou sponu do vlasů. Bylo třeba také velmi často dolévat vodu do odpařovacího, tedy ztrátového chladicího systému, systém bezztrátový byl zkonstruován až o dvanáct let později [[Wilhelm Maybach|Wilhelmem Maybachem]].