Rudolf Jedlička (lékař): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření |
rozšíření |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| titul před = [[Doktor medicíny|MUDr.]]
Řádek 13 ⟶ 12:
Je zakladatelem samostatné české rentgenologie a [[radiologie]] a léčebné rehabilitace. Prosazoval diagnostiku a léčbu pomocí [[Rentgenové záření|rentgenových paprsků]] při léčbě [[Rakovina|nádorů]]. Několik měsíců po slavném [[Wilhelm Conrad Röntgen|Roentgenově]] objevu byl prvním lékařem v českých zemích, který využil paprsky v diagnostice před chirurgickým zákrokem. Je proslulý využitím nových operačních technik (pankreagastrostomie, [[resekce]] [[Žaludek|žaludku]]).
Pracoval jako válečný chirurg na straně [[Srbové|Srbů]] v [[První balkánská válka|první balkánské válce]] a na straně [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v [[první světová válka|první světové válce]].
== Život ==
Řádek 30 ⟶ 31:
Roku 1898 byl Jedlička na klinice jmenován asistentem.<ref name="Dvořák">{{Citace monografie | příjmení = Dvořák | jméno = Aleš | titul = Rudolf Jedlička – Samaritán v bílém plášti | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2013 | isbn = 978-80-7485-004-2}}</ref> V roce 1901 se habilitoval prací o novém způsobu anestezie, při které je malá dávka kokainu vpravena do páteřního kanálu. Téhož roku začal zastupovat nemocného prof. Maydla ve funkci přednosty kliniky. Na jaře 1903 požádal o volné místo primáře v Olomouci, na které mu prof. Maydl napsal vynikající posudek. Z politických důvodů však toto jmenování Jedličkovi nevyšlo a po smrti prof. Maydla se také překvapivě nestal jeho nástupcem v čele kliniky, přednost dostal [[Otakar Kukula]].
[[Soubor:
Zklamaný Jedlička neúspěchy těžce nesl a z kliniky odešel. Začal pracovat na univerzitní poliklinice v Příčné ulici a otevřel si i vlastní praxi. Trpěl však tím, že ztratil možnost operovat. Svou zručnost si však udržoval díky kontaktům s bývalými kolegy, kteří ho zvali k operacím do okresních nemocnic.
V této době se u Jedličky začaly projevovat negativní důsledky používání nových metod, jejichž nebezpečnost nebyla v době jejich objevu známa. K nastavení správného stupně záření tak Rudolf Jedlička běžně používal vlastní ruku. Postupně mu byly amputovány články prstů levé ruky, na níž mu zůstal nakonec jen palec a necelý ukazováček. I s tímto handicapem však dokázal pomocí speciální pinzety dál operovat.<ref name="Dvořák" /> Jeho jméno je proto uvedeno mezi oběťmi rané doby rentgenologie a radiologie na památníku v [[Hamburk]]u.
V září 1907 byla docentu Jedličkovi udělena mimořádná profesura. Téhož roku mu však zemřel otec. Dosáhl významného titulu císařského zdravotního rady, a tak byl – též coby zeť vyšehradského měšťana a někdejšího starosty – pohřben na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]].
Řádek 39 ⟶ 40:
=== Pražské sanatorium ===
{{viz též|Ústav pro péči o matku a dítě}}
[[Soubor:Podolsky pristav 2.jpg|náhled|vlevo|Někdejší ''Pražské sanatorium'' pod Vyšehradem]]
V roce 1908 cestoval Rudolf Jedlička do Spojených států a navštívil přitom [[Klinika Mayo|Kliniku Mayo]] v [[Rochester (Minnesota)|Rochesteru]] ve státě [[Minnesota]], kterou v roce 1889 založil [[William Worrall Mayo]]. Zaujalo ho, jak klinika udržuje krok s novými výzkumy, i to, jak je financována. Movití klienti si připláceli za nadstandard, což částečně zaplatilo běžnou péči o chudé. Na obdobném principu si přál vybudovat své sanatorium.
Řádek 62 ⟶ 64:
{{viz též|Jedličkův ústav}}
[[Soubor:Jedlicka s Institute for the Disabled Vysehrad Prague CZ 771.jpg|náhled|vlevo|Jedličkův ústav na Vyšehradě]]
V roce 2011 se Jedlička stal na doporučení profesora [[Jan Deyl|Jana Deyla]] předsedou
O vedení ústavu požádal učitele [[František Bakule|Františka Bakuleho]], náboženství učil [[Alois Tylínek]]. Ústav, který od listopadu téhož roku nesl Jedličkovo jméno, měl zpočátku kapacitu pouze 10 dětí. Přijímány byly děti postižené pouze tělesně, protože cílem ústavu bylo naučit je soběstačnosti, a dát jim tak možnost získat v budoucnu práci, aby nebyly doživotně závislé na druhých. Děti se v dospělosti nejčastěji uplatnily jako úředníci, ševci a vazači koberců.
Na podzim 1914 se spolek rozhodl část ústavu vyčlenit pro ''Školu pro vojíny-invalidy'', která byla první svého druhu na území Rakouska-Uherska.<ref name="Dvořák" /> Po válce se stal dalším ředitelem ústavu [[Augustin Bartoš]]. Na stavbu nové školy ústavu na Pankráci posléze přispěl 100 tisíci korunami prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]].
Dne 19. října 1921 prezident Masaryk Rudolfa Jedličku jmenoval řádným [[profesor]]em chirurgie; o dva roky později byla profesura rozšířena na obory [[rentgenologie]] a [[radiologie]]. Byl také ustanoven prvním přednostou nové Druhé chirurgické kliniky [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] a pověřen jejím vybudováním.<ref name="Dvořák" />
=== Závěr života ===
Řádek 80 ⟶ 84:
== Příbuzenstvo ==
Jeho prasynovcem je lékař [[Jiří Jedlička (lékař)|Jiří Jedlička]], jeden z šesti zakladatelů [[Česká lékařská komora|České lékařské komory]] a také iniciátor udělování hodnosti [[Rytíř českého lékařského stavu]].<ref>http://www.medvik.cz/medvik/author_detail.do?id=313</ref><ref>Parva bibliotheca:http://knihy-andyo.blogspot.com/</ref>
* {{Citace elektronické monografie▼
| datum vydání = 1936▼
| titul = U Jedličků▼
| místo = Praha▼
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/335036 ▼
}}▼
== Odkazy ==
Řádek 95 ⟶ 91:
=== Literatura ===
* DVOŘÁK, Aleš: ''Rudolf Jedlička – Samaritán v bílém plášti'', Barrister & Principal Brno, 2013, neprodejné
▲* uspořádal [[Augustin Bartoš|BARTOŠ, Augustin]]: {{Citace elektronické monografie
▲ | datum vydání = 1936
▲ | titul = U Jedličků
▲ | místo = Praha
▲ | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/335036
▲}}
=== Související články ===
| |||