Wikipedie

Rudolf Jedlička (lékař): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
rozšíření
rozšíření
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 11:
}}
'''Rudolf Tomáš Jedlička''' ([[20. únor]]a [[1869]] [[Lysá nad Labem]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/8272/6 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[26. říjen|26. října]] [[1926]] [[Nový Svět (Harrachov)|Nový Svět]]) byl [[Česko|český]] [[lékař]] a [[mecenáš]].
 
Je zakladatelem samostatné české rentgenologie a [[radiologie]] a léčebné rehabilitace. Prosazoval diagnostiku a léčbu pomocí [[Rentgenové záření|Roentgenovýchrentgenových paprsků]] při léčbě [[Rakovina|nádorů]]. Několik měsíců po slavném [[Wilhelm Conrad Röntgen|Roentgenově]] objevu byl prvním lékařem v českých zemích, který využil paprsky v diagnostice před chirurgickým zákrokem. Je proslulý využitím nových operačních technik (pankreagastrostomie, [[resekce]] [[Žaludek|žaludku]]). V roce 1913 založil v Praze ústav pro tělesně postižené děti, který byl na jeho počest nazván [[Jedličkův ústav]]. Zemřel v roce 1926 na následky rentgenového záření.▼
 
== Život ==
=== Mládí ===
Rudolf Jedlička se narodil jako nejstarší dítě v lékařské rodině. Lékařem byl už jeho dědeček, který byl povolán do služby v oblasti [[Maribor]]u, který tehdy byl součástí [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Rudolfův otec Michal Jedlička se tak v roce [[1843]] narodil a vyrostl v této oblasti blízko [[štýrsko]]-[[kraňsko|kraňské]] hranice. Odtud také pramenil jeho vztah k místním národům, který se později významně projevil i v životě jeho syna Rudolfa. V 60. letech 19. století přijel Michal do Prahy studovat medicínu. Seznámil se zde s dcerou starosty Vyšehradu Eliškou Francovou, se kterou se brzy oženil. Poté získal místo obvodního lékaře v [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]] a zároveň se stal rodinným lékařem u kněžny Štěpánky [[Rohanové]].
 
Ten se narodilJiž v [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]], v domě Na staré poště č. 18, kdese jim narodil syn Rudolf, který zde prožil i prvních 11 let. Pak se rodina přestěhovala do lepšího domu dál od náměstí. Rudolf měl dalších devět sourozenců, dospělosti se však dožili jen čtyři z nich. Dva sourozenci zemřeli v roce 1883 v důsledku epidemie [[Pravé neštovice|pravých neštovic]]. Rudolfův otec byl přitom propagátorem očkování proti neštovicím, které v té době bylo již známé, nicméně nebylo většinově přijímané a jeho aplikace mohla při komplikacích vést k postihu lékaře za ublížení na zdraví.
 
Stát se lékaři chtěli všichni chlapci v rodině. Kromě Rudolfa se to podařilo ještě jeho nejmladšímu bratrovi Michalovi, bratr Kamil se stal vojenským veterinárním lékařem se specializací na koně a bratr Tomáš lékárníkem.
V roce 1892 vystudoval [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|českou lékařskou fakultu v Praze]] a roku 1895 se stal asistentem na Chirurgické klinice prof. [[Karel Maydl|Maydla]] v Praze. V roce 1901 habilitoval z patologie a terapie chirurgických chorob. Poté se stal přednostou kliniky a otevřel si vlastní praxi. V r. 1914 otevřel [[Ústav pro péči o matku a dítě|Pražské sanatorium]] v [[Podolí (Praha)|Podolí]]. V roce 1921 se stal řádným [[profesor]]em chirurgie a rentgenologie a prvním přednostou II. chirurgické kliniky [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]].▼
 
=== Studium ===
▲Je zakladatelem samostatné české rentgenologie a [[radiologie]] a léčebné rehabilitace. Prosazoval diagnostiku a léčbu pomocí [[Rentgenové záření|Roentgenových paprsků]] při léčbě [[Rakovina|nádorů]]. Několik měsíců po slavném [[Wilhelm Conrad Röntgen|Roentgenově]] objevu byl prvním lékařem v českých zemích, který využil paprsky v diagnostice před chirurgickým zákrokem. Je proslulý využitím nových operačních technik (pankreagastrostomie, [[resekce]] [[Žaludek|žaludku]]). V roce 1913 založil v Praze ústav pro tělesně postižené děti, který byl na jeho počest nazván [[Jedličkův ústav]]. Zemřel v roce 1926 na následky rentgenového záření.
Středoškolská studia zahájil Rudolf na německém gymnáziu na Malé Straně. Na autoritativně vedeném a přísně katolickém gymnáziu se však necítil dobře, a proto přestoupil na české, spíše antiklerikální [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademické gymnázium]], kde maturoval v roce 1889. Pokračoval ve studiu na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|české lékařské fakultě v Praze]], kde ho prof. [[Karel Maydl]] ve 3. ročníku nadchl pro chirurgii. Promoval v roce 1895.
 
Krátce pracoval jako externista na interní klinice prof. [[Emerich Maixner|Emericha Maixnera]], ale ještě v roce 1895 se stal operačním elévem na První chirurgické klinice prof. [[Karel Maydl|Maydla]] v Praze. Počátkem roku 1896 se rozšířily zprávy o objevu [[Wilhelm Conrad Röntgen|Wilhelma Röntgena]] – ''[[Rentgenové záření|paprscích X]]''. Jedlička pochopil obrovskou důležitost tohoto objevu a ještě téhož roku si stihl dohodnout vybudování soukromého rentgenového kabinetu v hotelu [[Slovanský dům|U černého koně]]. Jako první v habsburské monarchii začal provádět [[Skiagrafie|skiagrafická vyšetření]], a stal se tak zakladatelem české lékařské [[rentgenologie]]. V hotelu se rentgen nacházel proto, že jeho majitel Antonín Cífka byl ochoten jej zaplatit. Přístroj se totiž stal magnetem pro hosty, kteří se mohli bavit prohlížením vlastních kostí.
Jeho prasynovcem je lékař [[Jiří Jedlička (lékař)|Jiří Jedlička]], jeden z šesti zakladatelů [[Česká lékařská komora|České lékařské komory]] a také iniciátor udělování hodnosti [[Rytíř českého lékařského stavu]].<ref>http://www.medvik.cz/medvik/author_detail.do?id=313</ref><ref>Parva bibliotheca:http://knihy-andyo.blogspot.com/</ref>▼
 
Roku 1898 byl Jedlička na klinice jmenován asistentem.<ref name="Dvořák">{{Citace monografie | příjmení = Dvořák | jméno = Aleš | titul = Rudolf Jedlička – Samaritán v bílém plášti | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2013 | isbn = 978-80-7485-004-2}}</ref> V roce 1901 se habilitoval prací o novém způsobu anestezie, při které je malá dávka kokainu vpravena do páteřního kanálu. Téhož roku začal zastupovat nemocného prof. Maydla ve funkci přednosty kliniky. Na jaře 1903 požádal o volné místo primáře v Olomouci, na které mu prof. Maydl napsal vynikající posudek. Z politických důvodů však toto jmenování Jedličkovi nevyšlo a po smrti prof. Maydla se také překvapivě nestal jeho nástupcem v čele kliniky, přednost dostal [[Otakar Kukula]].
Jeho manželka Alexandra byla sestrou [[Jaroslav Helfert|Jaroslava]] a [[Vladimír Helfert|Vladimíra Helfertů]].▼
 
Zklamaný Jedlička neúspěchy těžce nesl a z kliniky odešel. Začal pracovat na univerzitní poliklinice v Příčné ulici a otevřel si i vlastní praxi. Trpěl však tím, že ztratil možnost operovat. Svou zručnost si však udržoval díky kontaktům s bývalými kolegy, kteří ho zvali k operacím do okresních nemocnic.
 
V roce 1907 mu zemřel otec. Dosáhl významného titulu císařského zdravotního rady, a tak byl – též coby zeť vyšehradského měšťana a někdejšího starosty – pohřben na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]].
 
▲V roce 18921913 vystudovalzaložil [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|českou lékařskouRudolf fakultuJedlička v Praze]] aústav rokupro 1895tělesně sepostižené stalděti, asistentemkterý byl na Chirurgickéjeho klinicepočest prof.nazván [[KarelJedličkův Maydl|Maydlaústav]] v Praze. V roce 1901 habilitoval z patologie a terapie chirurgických chorob. Poté se stal přednostou kliniky a otevřel si vlastní praxi. V r. 1914 otevřel [[Ústav pro péči o matku a dítě|Pražské sanatorium]] v [[Podolí (Praha)|Podolí]]. V roce 1921 se stal řádným [[profesor]]em chirurgie a rentgenologie a prvním přednostou II. chirurgické kliniky [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]].
 
▲Jeho manželka Alexandra byla sestrou [[Jaroslav Helfert|Jaroslava]] a [[Vladimír Helfert|Vladimíra Helfertů]]. Zemřel v roce 1926 na následky rentgenového záření a je stejně jako jeho otec pohřben na Vyšehradě.
 
== Příbuzenstvo ==
▲Jeho prasynovcem je lékař [[Jiří Jedlička (lékař)|Jiří Jedlička]], jeden z šesti zakladatelů [[Česká lékařská komora|České lékařské komory]] a také iniciátor udělování hodnosti [[Rytíř českého lékařského stavu]].<ref>http://www.medvik.cz/medvik/author_detail.do?id=313</ref><ref>Parva bibliotheca:http://knihy-andyo.blogspot.com/</ref>
 
== Dílo ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Jedlička_(lékař)“