Gloster Meteor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl.
mBez shrnutí editace
Řádek 3:
| typ = proudové [[stíhací letadlo]]
| výrobce = [[Gloster Aircraft Company]]
| obrázek = Gloster Meteor Mk III ExCCGloster_Meteor_Mk_III_ExCC.jpg
| popisek = Gloster Meteor F.Mk.III.
| konstruktér = George Carter
| první let = [[5. březen|5. března]] [[1943 v letectví|1943]]
| zavedeno = [[27. červenec|27. července]] [[1944 v letectví|1944]]
| vyřazeno = 80. léta (cvičné cíle)
| výroba =1943–55
| vyrobeno kusů = 3850 ks
| charakter =
| cena za kus =
| varianty =
| hlavní uživatel = [[Spojené království|Velká Británie]] ([[Royal Air Force|RAF]])
| více uživatelů = [[Armée de l'Air]], [[Izrael]], [[Syrské arabské vzdušné síly]]
}}
[[Soubor:Gloster Meteor at Stauning-2004-02.jpg|thumb|right|Gloster Meteor dánského letectva v muzeu]]
'''Gloster Meteor''' byl prvním britským [[proudový motor|proudovým]] [[Stíhací letoun|stíhacím]] [[letadlo|letounem]], který sloužil koncem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v [[Royal Air Force|RAF]].
 
== Vývoj ==
[[File:Meteor DG202G at RAF Mueum London in November 2011.jpg|thumb|left|Prototyp Meteoru ''DG202/G'' v [[Royal Air Force Museum]] v roce 2011.]]
[[Soubor:Gloster Meteor at Stauning-2004-02.jpg|thumb|rightleft|Gloster Meteor dánského letectva v muzeu]]
 
[[Spojené království|Velká Británie]] byla vedle [[Německo|Německa]] ve 40. letech [[20. století]] nejdál ve vývoji proudového pohonu letadel nejdál, za což vděčí především konstruktéru [[Frank Whittle|Franku Whittleovi]]. Speciální zkušební [[letoun]] [[Gloster E.28/39|G.40 Squirt]] s motorem [[Power Jets W.1|W.1]] vzlétl již v květnu [[1941]]. Jednalo se pouze o experimentální stroj, který však dal základ vzniku proudových letadel. Vývojem vznikla celá řada motorů výrobců Power Jets (výroba Rover), Metropolitan Vickers a de Havilland, která našla uplatnění až v poválečné době. Firma [[Gloster]] připravovala nový letoun, který byl později pojmenován jako '''Meteor''', dle specifikace Ministirstva letectví F.9/40 již od srpna [[1940]].
Pátý z osmi vyrobených [[prototyp|prototypů]] letounu označeného '''Gloster F.9/40 H Meteor''' (výr. č. DG206/G) byl [[první let|zalétán]] 5. března [[1943]] na základně RAF Cranwell továrním [[pilot]]em Michaelem Dauntem. Pohon zajišťovaly dva proudové [[letecký motor|motory]] Halford H.1 o výkonu až 8,0 kN, které byly později přejmenovány na [[de Havilland Goblin]]. První postavený letoun tohoto typu (DG202/G) byl již od 3. července [[1942]] využíván k pojížděcím zkouškám s motory Whittle W.2B s radiálním (odstředivým) kompresorem s tahem 6,2 kN, který poprvé vzlétl až 24. července 1943 s instalovanými pohonnými jednotkami Whittle W.2B/23 s tahem po 6,8 kN. Původní výroba těchto pohonných jednotek probíhala u firmy Rover, kterou začátkem roku 1943 převzal Rolls-Royce.
Řádek 47 ⟶ 48:
Tropikalizací typu NF.11 vznikla varianta '''NF Mk.13''', zatímco '''NF Mk.12''' již nesla v prodloužené přídi radar APS-57.
 
== UžitíNasazení ==
[[Soubor:Gloster IAF efi e.jpg|thumb|left|Gloster Meteor, [[Chel Ha Avir]]]]
[[Soubor:Gloster Meteor (6335647430).jpg|thumb|Gloster Meteor (A77-851, „Halestorm“, 77. peruť RAAF]]
[[Soubor:WA638 RAF Northolt (8186193682).jpg|thumb|Gloster Meteor (WA638), RAF, Northolt]]
[[Soubor:Gloster Meteor F8, UK - Air Force AN2059465.jpg|thumb|Meteor F.8 za letu, květen 1986]]
Proudové stíhací stroje Meteor byly poprvé užity ve [[Druhá světová válka|2. světové válce]] a jen shodou okolností{{doplňte zdroj}} se nestřetly s německými proudovými stíhačkami.
 
21. června 1944 zahájilo RAF přezbrojování 616. squadrony, která do té doby používala stroje [[Supermarine Spitfire]] Mk.IX, na Meteory. První dva nebojové stroje byly určeny k výcviku, které 12. července následovala dodávka pěti plně bojeschopných proudových stíhacích letounů. Byl jimi vyzbrojen jeden [[roj (letecká jednotka)|roj]] 616. squadrony, sídlící v Manstonu pod velením Wing Commandera Andrewa McDowella, zbývající dva roje používaly nadále Spitfiry. K prvnímu bojovému letu odstartoval Flying Officer Mckenzie 27. července s úkolem hlídkovat nad [[Kent]]em proti letounovým střelám Fieseler Fi-103 ([[V-1]]). Od tohoto data 616. squadrona držela od rána do večera nepřetržitě dvoučlenné hlídky. Jeden hlídkový let první dvojice trval 30 minut, druhá dvojice určená ke střídání čekala na základně v pohotovosti s piloty v [[kokpit|kabině]]. První V-1 na Meteoru zničil 4. srpna 1944 Flying Officer „Dixie“ Dean, když po selhání kanónů odklonil levým koncem křídla letounovou pumu do vývrtky. Ještě téhož dne sestřelil Flying Officer J. Roger V-1 palubními kanóny Hispano. K 15. srpnu byla squadrona kompletně přezbrojena na Meteory a téhož večera zaznamenala jednotka první ztrátu. Při pokusu o nouzové přistání na [[letiště|letišti]] Great Chart u Ashfordu smrtelně [[letecká nehoda|havaroval]] Flight Sergeant D. Gregg. 28. srpna [[sestřel|sestřelil]] třináctou a poslední V-1 na Meteoru 616. squadrony Flying Officer Miller.
 
Řádek 62 ⟶ 66:
Meteory spolu s americkými [[Lockheed P-80 Shooting Star|P-80]] byly na dobré úrovni a v případě delšího pokračování války by došlo jistě ke konfrontaci s německými stroji.
[[Soubor:WA638 RAF Northolt (8186193682).jpg|thumb|Gloster Meteor (WA638), RAF, Northolt]]
Gloster Meteor Mk.4 se ukázal jako nadějný stroj v poválečném období, kdy byl dodáván do států jako [[Argentina]], která koupila 100 kusů, [[Nizozemí]] (65), [[Belgie]] (48), [[Dánsko]] (20), [[Egypt]] (12).
 
Řádek 114 ⟶ 117:
 
== Odkazy ==
[[Soubor:Gloster IAF efi e.jpg|thumb|Gloster Meteor, [[Chel Ha Avir]]]]
=== Literatura ===
* {{citace monografie | jméno = Zbyněk | příjmení = Válka | odkaz na autora = | titul = Stíhací letadla: 1939-45/ Velká Británie - Německo | odkaz na titul = | překladatelé = | edice = | svazek edice = | vydání = | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | počet stran = 110 | kapitola = | strany = | isbn = 80-7198-260-1}}