Klášterní Skalice: Porovnání verzí

Ves Klášterní Skalice se [[Zámek (stavba)|zámkem]] a zbytky [[klášter]]a se nachází 3 km severně od města [[Kouřim]]. [[Zámek (stavba)|Zámek]] stojí v areálu zemědělského dvora a je veřejnosti nepřístupný. V současné době je zámek využíván jako skladiště a byty. Součástí zámku je zrušená [[kaple]] Panny Marie. Severně od zámku stojí 10 m vysoký [[gotika|gotický]] [[pilíř]], poslední památka na zaniklý klášterní komplex.

Obec, původně nazvaná pouze ''Skalice'', se v listinách objevuje v polovině 14. století. Významu nabyla až jako ''Skalice Klášterská'', nyní ''Klášterní Skalice'' až později po založení posledního českého kláštera řádu [[cisterciáci|cisterciáků]] s kostelem Milosti Panny Marie (''Ad Gratiam beatae Virginis''), jehož zakládací listinu 13. října [[1357]] vydal [[Minden|mindenský]] biskup [[Dětřich z Portic]] a [[Kuglvajt]]u, původně cisterciácký mnich braniborskho kláštera v [[Lehnin]]u. Fundátor do nového založení pozval opata a 12 mnichů z mateřince v [[Sedlecký klášter|Sedlci]] u Kutné Hory. Věnoval jim pozemkový majetek, jmenovitě vesnice Skalici, [[Ždánice (okres Kolín)|Ždánice]], [[Miškovice]], [[Lipany (Vitice)|Lipskou]], les Kozí hřbet, a dále 2 000 kop pražských grošů na stavbu kláštera. Základní kámen byl položen a vysvěcen olomouckým biskupem [[Jan Očko z Vlašimi|Janem VIII. Očkem u Vlašimi]], za přítomnosti císaře Karla IV., Arnošta z Pardubic, Dětřicha a dalších šlechticů. Dětřich spolu s pozdějšími donátory financoval stavbu trojlodní baziliky na půdorysu latinského kříže v délce něco přes 50 metrů a konventní budovy s čtvercovým rajským dvorem. Klášter přijal pod svou ochranu a finančně jeho stavbu podpořil král Václav IV. V dubnu roku [[1421]] byla blízká [[Kouřim]] obsazena husitským vojskem Pražanů, kteří patrně vyvrátili i stavebně nedokončené skalické opatství, konkrétní zprávy o něm chybí. Opět roku [[1481]] se připomíná nový opat s konventem jako chráněnec [[Páni z Landštejna|Viléma Zuba z Landštejna]], ale klášter jen živořil a v roce [[1553]] jej ke svým statkům připojil [[Sedleckýsedlecký klášter]] již jako pustý.

V roce [[1690]] z iniciativy opata sedleckého [[klášter]]a [[Jindřich Snopek|Jindřicha Snopka]] (+1709) byl klášter obnoven jako novostavba v barokním slohu. Ke zbytkům zdi [[gotika|gotického]] [[kostel]]a byla postavena jednolodní [[baroko|barokní]] [[kaple]] Panny Marie. K definitivnímu zrušení a vyvlastnění kláštera došlo v roce [[1783]] za reforem císaře [[Josef II.|Josefa II.]]). Od náboženského fondu jej v roce [[1819]] koupil [[Jiří Dörfel]]. Ten obytnou budovu kláštera přestavoval na [[Zámek (stavba)|zámek]]. Při tom použil kámen ze zřícenin kláštera. Pozdější majitelka obce prodala [[Zámek (stavba)|zámek]] i s hospodářským dvorem [[Jan II. z Lichtenštejna|Janovi II. z Lichtenštejna]] v roce [[1872]]. Tehdy byla zámecká budova opět přestavěna a získala dnešní podobu. Přízemí bylo upraveno jako byt správce dvora a v patře byly zřízeny [[sýpka|sýpky]] a skladiště.

Při pozemkové reformě ve 20. letech minulého století se zámek stal sídlem zbytkového velkostatku a v padesátých letech přešel do správy [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. Soukromému zemědělskému podniku patří i v současnosti.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

V obci Klášterní Skalice ''(276&nbsp;obyvatel)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;570. (česky a německy)</ref> kolář, kovář, krejčí, výroba lihovin, 2&nbsp;lomy, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek, obchod s&nbsp;vínem.

[[Konvent (církev)|Konvent]] byl založen až v roce [[1357]] a dokončen v roce [[1400]]. Za [[Karel IV.|Karla IV.]] patřil tento [[klášter]] po [[Zbraslav]]i a [[Vyšší Brod|Vyšším Brodu ]] k nejvýznamnějším stavbám cisterciáků v Čechách. K založení [[klášter]]a silnou měrou přispěl sám císař Karel IV., ale o vzniku rozhodl mindenský biskup [[Dětřich z Portic]]. Základní kámen byl položen [[13. říjen|13. října]] [[1357]] a při slavnosti prý byl přítomen sám císař Karel IV., pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]], olomoucký biskup [[Jan Očko z Vlašimi]]. Později fundaci potvrdil i sám [[papež]] [[Inocenc IV.]]

Nejvýznamnější stavbou klášterního areálu měla být [[gotická architektura|gotická bazilika]], na niž z jihu navazovaly gotické konventní budovy. Poslední pozůstatek po trojlodní [[bazilika|bazilice]] je zbytek jednoho ze čtyř gotických [[pilíř]]ů v křížení hlavní a příčné lodi, který stojí severně od nynějšího [[zámek (stavba)|zámku]]. Dále se zachovaly fragmenty [[kaple]] s východním průčelím štítové zdi konventu a oknem. Další částečné zbytky (síň s křížovou [[klenba|klenbou]] a [[kapitula|kapitulní]] síň) kdysi rozsáhlého klášterního hospodářského dvora se nachází v dnes soukromém zemědělském statku.<ref>Dobroslav Líbal, in: ''Die Parler und der schöne Stil'', díl II., Köln am Rhein 1978, s. 619-622</ref> Architektonické zlomky, a to části okenních kružeb, sanktuarium, dva plasticky zdobené kamenné svorníky s figurami anděla a býka byly přeneseny do [[Lapidárium Národního muzea|Lapidárialapidária Národního muzea]] v Praze a do Regionálníhoregionálního muzea v Kolíně nad Labem.

* [[Třebovle]] -– Knížecí dvůr a raně gotický kostel sv. Bartoloměje s cennými freskami

* [[Lechův kámen]] -– pozoruhodný přírodní výtvor na hradišti Stará Kouřim

* [[Kouřim]] -– historické městečko s významným hradištěm Stará Kouřim

* [[Lipany (Vitice)|Lipany]] -– památník husitské bitvy

* [[Molitorov]] -– zámek

* [[Diblíkov]] -– zámek

* [[Hradenín]] -– tvrz