Reliéf (geografie): Porovnání verzí

Georeliéf je [[slovo]] složené, v českém jazyku s cizím původem a pravopisempsané s dlouhýmdlouhou písmenemsamohláskou „e“ (druhou ve slově) počeštěné, skládá se ze dvou částí, „geo-“ tvoří první část vědeckých a odborných pojmenování (-dezie, -fyzika, -grafie, -logie, -morfologie, -politika aj.), pochází z latiny (gaeo) a je odvozeno od původně řeckého slova "[[gaia]]" ve významu českého slova Země,<ref>{{Citace monografie

}}</ref> „reliéf“ je slovo vícevýznamové, pochází z italského "relief" označující plastický (vypouklý) obraz vystupující z plochy na pozadí, obvykle ve výtvarném umění, např. [[Reliéf (sochařství)|reliéf v sochařství]], v odborné oblasti zeměpisu značíznamená tvářnost neboli vzhled zemského povrchu,<ref>{{Citace monografie

Vzhled ploch závisí na vlastnostech, uložení a stáří hornin, které ji tvoří a procesech, které na ni působí. Georeliéf je složen z množiny tvarů vzniklých na zemském povrchu při reliéfotvorných pochodech v důsledku různých geomorfologických činitelů, např. působením magma při endogenním neboli vnitřním procesu nebo prouděním vzduchu (vítr), vody, též v podobě deště, zářivé energie slunečních paprsků při exogenním neboli vnějším působením energie. Působením jednoho činitele vznikly tvary monogenetické, tvary polygenetické jsou podílem dvou a více činitelů.

Výsledkem geomorfologických pochodů je reliéf zemského povrchu s geomorfologickými tvary označovanými (abecedně) podle vzniku jako [[Antropogenní vliv|antropogenní]] (vzniklé lidskou činností), [[Denudace|denudační]] (např. vlivem [[eroze]]), [[Vítr|eolické]] (vzdušným prouděním), [[Fluviální svahové pochody|fluviální]] (prouděním [[Voda|vody]]), [[Glaciální eratika|glaciální]] (v důsledku [[Doba ledová|doby ledové]]), [[Kras|krasové]] (průnikem vody v horninách, např. [[jeskyně]]), periglaciální (např. [[kamenné moře]] vzniklé v tzv. periglaciálním [[Podnebí|klimatu]]), [[Sopečné pohoří|sopečné]] a [[Struktura (strukturní geologie)|strukturní]] (související s prostorovým uspořádáním [[Hornina|hornin]]).<ref>{{Citace elektronické monografie

**[[plošina (geomorfologie)|plošina]] -– plochý nebo mírně zvlněný povrch s převládající malou výškovou členitostí do 30 [[metr|m]].

**[[planina]] -– plochý povrch na větší nadmořské výšce v oblasti vrchovin nebo hornatin s převládající výškovou členitostí do 30 [[metr|m]]

Georeliéf Česka v regionálním (územním) členění tvoří řádově odlišné geomorfologické jednotky v návaznosti na evropské geomorfologické členění 4. řádu zastoupeného na českém území geomorfologickými jednotkami obecně označovanými provincie s názvy [[Česká vysočina]], [[Západní Karpaty]], [[Západopanonská pánev]] a rozlohou malým územím Středopolská nížina, v Česku pro označení provincie používaná řádově vyšší geomorfologická jednotka s názvem [[Středoevropská nížina]].<ref name=":1" /> V českém prostředí je provincie geomorfologickou jednotkou třetí úrovně.

Česko,Území Česka z geomorfologických jednotek evropského 2. řádu, v rámci Hercynské oblasti překrývá podoblast Hercynidy, též s názvem [[Hercynská pohoří]] a dále Západoevropské a středoevropské nížiny ([[Epihercynské nížiny]]), z Alpsko-himálajské oblasti je to Karpatská podoblast ([[Karpaty]]), v českém prostředí jednotky označované za [[geomorfologický subsystém]] druhé úrovně.

Ze 3. řádu geomorfologických jednotek na kontinentu Evropy se z Hercynid (Hercynských pohoří) na územíčeském Českaúzemí nachází krajinné oblasti „[[Středoevropské vysočiny|Středoevropských vysočin]]“ a ze Západoevropských„Západoevropských a středoevropských nížinnížin“ rozsahem malá část [[Středoevropská nížina|Středoevropské nížiny]], z Karpatské podoblasti části Karpat a [[Panonská pánev|Panonské pánve]]. Středoevropská nížina je využita v českém prostředí pro označení provincie, též geomorfologické jednotky třetí úrovně pro zachování přibližných horopisných podmínek podobně jako v Evropě.

Evropské geomorfologické jednotky 4. řádu zastupuje v Česku ze Středoevropských„Středoevropských vysočinvysočin“ většinou rozlohy [[Česká vysočina]], ze Středoevropské nížiny rozsahem malé území [[Středopolské nížiny]], z evropských Karpat jsou to [[Západní Karpaty]] a z evropské Panonské pánve rozsahem malá [[Západopanonská pánev]]. ČeskáV vysočina,regionálním Západníčlenění Karpatygeoreliéfu Česka, Západopanonskás pánevpřibližnými ahodnotami zplochy evropskéhoa 3.procenta řáduvztaženými Středoevropskáke nížinastátnímu jsouúzemí zařazenyo vcelkové regionálnímrozloze členění78 georeliéfu867 Českakm,<ref>{{Citace doelektronické třetí úrovně geomorfologických jednotek obecně označených [[Geomorfologická provincie|provincie.]]monografie

V Česku byly řádově nižší geomorfologické jednotky, od provincie ve třetí úrovni geomorfologického členění georeliéfu, kodifikovány do sestavy s vlastními jmény, plošnou výměrou a označeny pro přehlednost indexem. Ve čtvrté úrovni s obecnými názvy [[geomorfologická soustava]], dříve označovaná slovním spojením subprovincie (územně vymezené především podle [[Geologická struktura|geologické struktury]]), v páté úrovni [[geomorfologická podsoustava]], dříve označovaná za oblast (shodná morfostrukturou a podobnou výškovou členitostí), v šesté úrovni [[geomorfologický celek]] (shodný geomorfologickou historií a vývojem georeliéfu), v sedmé úrovni [[geomorfologický podcelek]] (více stejnorodý [[Povrchový tvar|povrchovými tvary]] a jejich vývojem) a v osmé úrovni [[Geomorfologický okrsek|geomorfologický okrse]]<nowiki/>k (charakteristický výškovou polohou se shodným původem georeliéfu).