Fenomén: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
V úvodu citován filosof, to tedy patří do sekce o filosofickém pojetí jevu, a ne do úvodu. Odkazy jinak. Změny v textu beze změny smyslu. |
||
Řádek 1:
'''Fenomén''' (z [[řečtina|řec.]] ''fainomenon'' od ''fainein'', jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam. V [[Empirické poznání|empirických vědách]] je to obecné označení pro pozorovaný jev (věc, událost, proces apod.)
== Fenomén ve filosofii ==
[[Německo|Německý]] [[filosof]] [[Martin Heidegger]] definoval „čistý jev“ jako „to, co se samo ukazuje, a tak, jak se to samo ukazuje“,<ref>HEIDEGGER, Martin: ''Bytí a čas'', Praha 1996, § 7.</ref> tedy bez jakýchkoli dalších předpokladů.
Řecké slovo fenomén (''fainomenon'') původně označovalo přelud, později jakýkoli jev. Ve své kritické filosofii rozlišuje [[Immanuel Kant|Kant]] mezi nám smyslově přístupným fenoménem a věcí o sobě, kterou lze poznat pouze rozumově (jako [[noumenon]]). Toto rozlišení rozvinul [[Edmund Husserl]] ve své [[fenomenologie|fenomenologii]], která chce zkoumat čisté fenomény, nezkreslené našimi předpoklady. Fenomenolog tedy musí provést [[fenomenologická redukce|fenomenologickou redukci]], to znamená „uzávorkovat“ čili dočasně vyřadit svá předběžná přesvědčení, včetně předpokladu, že fenomén je skutečný, existující předmět. Běžně totiž člověk pokládá fenomén jen za přístup k věci, k předmětu své [[intence]], takže nevěnuje pozornost tomu, jak se mu předmět přesně ukazuje. Tak běžný čtenář ani nezpozoruje tiskovou chybu, protože mu jde o smysl čteného; fenomenologický přístup by se v tomto příkladě podobal přístupu korektora, který sleduje natištěná písmena.▼
▲Řecké slovo fenomén (''fainomenon'') původně označovalo přelud, později jakýkoli jev. Ve své kritické filosofii rozlišuje [[Immanuel
Husserl tedy nijak nepochybuje o skutečnosti věcí, chce se k nim naopak co nejvíce přiblížit, ale protože všechny smyslové zkušenosti přijímáme jako fenomény, je třeba co nejpřesněji zachytit právě fenomény. Ve fenoménu je věc dána buďto „v originále“, to jest tak, že si ji mohu prohlédnout i z jiné strany, zblízka nebo naopak s větším odstupem, anebo jen ve vzpomínce či představě, kde tuto možnost nemám.▼
▲Husserl tedy nijak nepochybuje o skutečnosti věcí, chce se k nim naopak co nejvíce přiblížit, ale protože všechny smyslové zkušenosti
== Odkazy ==
Řádek 11 ⟶ 13:
=== Literatura ===
* M. Heidegger, ''Bytí a čas''. Praha 1996
* E. Husserl, ''Idea fenomenologie''. Praha 2004
* F. Lyotard, ''Fenomenologie''. Praha 1995
|