Bitva na Las Navas de Tolosa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
datum, typo, odkazy
m odkazy
Řádek 19:
 
== Pozadí bitvy ==
V roce [[711]] se [[Arabové]] vylodili ve [[Španělsko|Španělsku]], které ovládali [[VizigótskáVizigótské říšekrálovství|Vizigóti]]. Vizigóti byli nejednotní a tak brzy podlehli arabské invazi. Noví vládcové se napřed pokoušeli oživit svatou válku proti křesťanům v severním Španělsku, ale brzy je od toho odvedly jiné zájmy. [[Španělsko]], jemuž dlouhou dobu vládli [[Římané]], bylo zemí daleko více městskou – a uhlazenou – než [[Afrika]]. Arabové sem přinesli svojí poezii, umění a architekturu, kterou pochytili od národů, které ovládli (Indové, Mezopotámci, [[Peršané]]). [[Židé]] a [[Křesťan|křesťané]] zde měli svobodu vyznání. V muslimském Španělsku vzkvétala kultura a vzdělanost. Ve zbytku Španělska bylo daleko méně projevu civilizace.
 
=== Zbytek Španělska ===
Řádek 28:
 
=== Pohled na obě armády ===
'''Muslimské vojsko''' se skládalo z vojáků celého muslimského světa. Byli zde vojáci z [[Peršané|Persie]], [[Turkestán]]u, [[Tunis]]u , [[Alžír]]ska a také ze samotného Španělska. Většina muslimské armády se skládala z jízdy. Jako vždy muslimové sázeli na jezdce na rychlých koních, kteří neměli skoro žádnou zbroj a na nepřítele útočili z dálky svými oštěpy a šípy. Muslimská [[armáda]] byla také o dost větší než křesťanská a muslimové pevně věřili, že vítězství je jejich.
 
'''Křesťanské vojsko''' se skládalo z vojáků celé Evropy. Alfonsovi verbíři obcházeli evropské dvory a sbírali jak urozené rytíře, tak i běžné žoldnéře. Křesťané měli úplně jiný styl boje než [[muslim]]ové. Užívali sevřených formací těžké jízdy, oblečené do těžké [[BrněníZbroj|brně]] ozbrojené štíty, kopími a meči. Křesťanů sice bylo méně, ale měli dobrou morálku, hlavně díky papežově vyhlášení křížové výpravy. Možnost odpuštění předchozích hříchů byla silnou motivací pro křesťanské vojsko.
 
=== Al-Názirův plán ===
Řádek 36:
 
== Bitva ==
Křesťané byli rozděleni na tři části. Na levé křídlo pod vedením Pedra II. Aragonského, na pravé křídlo pod vedením Sancha VII. z Navarry a na střed, kterému velel [[Alfonso VIII. Kastilský]]. Křesťané zaútočili. Byl to boj, jaký jim vyhovoval: divoký zápas muže proti muži. Křídla vedena Sanchem VII. a Pederem II. zatlačovala obě muslimská [[Křídlo (vojenství)|křídla]] do skalnatých zalesněných kopců, kde měli muslimští jezdci málo prostoru a byli hromadně pobíjeni křesťanskými vojáky.
 
=== Zarputilý souboj ===
Avšak ve středu, kde velel křesťanům Alfonso VIII. se muslimům dařilo před zraky panovníka zatlačovat křesťany. Alfonso, který si uvědomoval nebezpečí se vrhl do útoku a jeho [[vojáci]] ho následovali. Muslimové začali i ve středu pomalu ustupovat. Do [[historie]] se zapsal útok Sancha VII., který zaútočil na palisádu a pobil všechny osobní stráže Muhammada al-Nazira, ale muslimský vládce uprchl z [[bojiště]].
 
=== Konec muslimské armády ===
Řádek 48:
Události, které následovaly po muslimy tak drtivě prohrané bitvě, by se mohly zdát nepřiměřené. Křesťanská armáda obsadila několik měst a hradů, načež se vrátila domů. Alfonso Kastilský zemřel dva roky po bitvě a tak už křesťané přestali dále dobývat. Avšak okamžitě po bitvě se začalo rozpadat Almohádské království jak ve Španělsku, tak i v severní Africe a padesát let po bitvě úplně zaniklo.
 
V roce [[1269]] se Maridindská dynastie zmocnila afrického území Almohádů a později se začala angažovat i na Pyrenejském poloostrově, když vojensky podporovala [[Granada (emirát)|Granadský emirát]]. V roce [[1340]] se pak pokusila obnovit i almohadské španělské panství, ale její invazní armáda byla rozdrcena v poslední velké bitvě [[reconquista|reconquisty]] [[bitva na Río Salado|na Río Salado]].
 
Muslimský [[stát]] ve Španělsku musel platil [[tribut]] křesťanským králům. Muslimské státy postupně zanikaly, až zůstala jediná [[Granada]] daleko na jihu. Granada byla dobyta [[Isabela Kastilská|Isabelou Kastilskou]] a [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinandem Aragonským]] (byli manželé) roku [[1492]] a tím byli muslimové vyhnáni z Pyrenejského poloostrova. Stejného roku se na západ plavil [[Kryštof Kolumbus]] a objevil Ameriku. Takže bitva u Las Navas de Tolosa se stala nejen zlomovým bodem ve španělské historii, ale zlomovým bodem celé historie.