Bitva na Las Navas de Tolosa: Porovnání verzí

V roce [[711]] se [[Arabové]] vylodili ve [[Španělsko|Španělsku]], které ovládali [[VizigótskáVizigótské říšekrálovství|Vizigóti]]. Vizigóti byli nejednotní a tak brzy podlehli arabské invazi. Noví vládcové se napřed pokoušeli oživit svatou válku proti křesťanům v severním Španělsku, ale brzy je od toho odvedly jiné zájmy. [[Španělsko]], jemuž dlouhou dobu vládli [[Římané]], bylo zemí daleko více městskou – a uhlazenou – než [[Afrika]]. Arabové sem přinesli svojí poezii, umění a architekturu, kterou pochytili od národů, které ovládli (Indové, Mezopotámci, [[Peršané]]). [[Židé]] a [[Křesťan|křesťané]] zde měli svobodu vyznání. V muslimském Španělsku vzkvétala kultura a vzdělanost. Ve zbytku Španělska bylo daleko méně projevu civilizace.

'''Muslimské vojsko''' se skládalo z vojáků celého muslimského světa. Byli zde vojáci z [[Peršané|Persie]], [[Turkestán]]u, [[Tunis]]u , [[Alžír]]ska a také ze samotného Španělska. Většina muslimské armády se skládala z jízdy. Jako vždy muslimové sázeli na jezdce na rychlých koních, kteří neměli skoro žádnou zbroj a na nepřítele útočili z dálky svými oštěpy a šípy. Muslimská [[armáda]] byla také o dost větší než křesťanská a muslimové pevně věřili, že vítězství je jejich.

'''Křesťanské vojsko''' se skládalo z vojáků celé Evropy. Alfonsovi verbíři obcházeli evropské dvory a sbírali jak urozené rytíře, tak i běžné žoldnéře. Křesťané měli úplně jiný styl boje než [[muslim]]ové. Užívali sevřených formací těžké jízdy, oblečené do těžké [[BrněníZbroj|brně]] ozbrojené štíty, kopími a meči. Křesťanů sice bylo méně, ale měli dobrou morálku, hlavně díky papežově vyhlášení křížové výpravy. Možnost odpuštění předchozích hříchů byla silnou motivací pro křesťanské vojsko.

Křesťané byli rozděleni na tři části. Na levé křídlo pod vedením Pedra II. Aragonského, na pravé křídlo pod vedením Sancha VII. z Navarry a na střed, kterému velel [[Alfonso VIII. Kastilský]]. Křesťané zaútočili. Byl to boj, jaký jim vyhovoval: divoký zápas muže proti muži. Křídla vedena Sanchem VII. a Pederem II. zatlačovala obě muslimská [[Křídlo (vojenství)|křídla]] do skalnatých zalesněných kopců, kde měli muslimští jezdci málo prostoru a byli hromadně pobíjeni křesťanskými vojáky.

Avšak ve středu, kde velel křesťanům Alfonso VIII. se muslimům dařilo před zraky panovníka zatlačovat křesťany. Alfonso, který si uvědomoval nebezpečí se vrhl do útoku a jeho [[vojáci]] ho následovali. Muslimové začali i ve středu pomalu ustupovat. Do [[historie]] se zapsal útok Sancha VII., který zaútočil na palisádu a pobil všechny osobní stráže Muhammada al-Nazira, ale muslimský vládce uprchl z [[bojiště]].

V roce [[1269]] se Maridindská dynastie zmocnila afrického území Almohádů a později se začala angažovat i na Pyrenejském poloostrově, když vojensky podporovala [[Granada (emirát)|Granadský emirát]]. V roce [[1340]] se pak pokusila obnovit i almohadské španělské panství, ale její invazní armáda byla rozdrcena v poslední velké bitvě [[reconquista|reconquisty]] [[bitva na Río Salado|na Río Salado]].