Lockheed SR-71 Blackbird: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
|||
Řádek 6:
| popisek = SR-71B „Blackbird“ během letu nad kalifornskou [[Sierra Nevada (USA)|Sierra Nevadou]], 1994. Zvýšený druhý kokpit je určen pro instruktora.
| konstruktér = [[Clarence Johnson|Clarence „Kelly“ Johnson]]<br />[[Skunks Works]]
| první let = [[
| zavedeno = [[1966 v letectví|1966]]
| vyřazeno = [[30. říjen|30. října]] [[1998 v letectví|1998]] ([[Letectvo Spojených států amerických|USAF]])<br />[[1999 v letectví|1999]] ([[NASA]])
Řádek 13:
| charakter =
| cena za kus =
| vyvinuto z typu = [[Lockheed YF-12]]
| varianty =
| další vývoj =
| hlavní uživatel = [[Letectvo Spojených států amerických|Letectvo Spojených států]]<br />[[NASA]]
| více uživatelů =
}}
[[Soubor:SR71 factoryfloor SkunkWorks.jpg|thumb|SR-71 Blackbird na výrobní lince ve Skunk Works]]▼
'''[[Lockheed Corporation|Lockheed]] SR-71''', známý jako '''„Blackbird“''' a mezi posádkami přezdívaný '''Habu'''{{#tag:ref|Přezdívka [[Trimeresurus flavoviridis|Habu]] je odvozena od jedovatého hada žijícího na [[Okinawa|Okinawě]]. Ze základny [[Kadena]] na Okinawě operovaly jak letouny SR-71, tak [[Lockheed A-12|A-12]].<ref>Crickmore, Paul F. "Lockheed's Blackbirds – A-12, YF-12 and SR-71A". ''Wings of Fame'', Volume 8, 1997, ss. 30–93. London: Aerospace Publishing. ISBN 1-86184-008-X, s. 64</ref>|group="p."|name="habu"}}, byl [[Spojené státy americké|americký]] dvoumotorový proudový strategický [[průzkumný letoun]],<ref>[http://www.lockheedmartin.com/us/100years/stories/blackbird.html "SR-71 Blackbird."] ''lockheedmartin.com''. Ověřeno: 14. března 2010.</ref> vyvinutý během 60. let dvacátého století v rámci nezveřejněného, tzv. black projektu. Postaven byl jako vývojový typ průzkumného letounu [[Lockheed A-12|A-12 OXCART]] společností [[Lockheed Corporation|Lockheed]] a její divizi [[Skunk Works]]. Americký letecký inženýr [[Clarence Johnson]] se stal odpovědným za většinu designových inovací.
Řádek 25 ⟶ 26:
== Vývoj ==
▲[[Soubor:SR71 factoryfloor SkunkWorks.jpg|thumb|SR-71 Blackbird na výrobní lince ve Skunk Works]]
[[Soubor:SR-71 flight instruments.triddle.jpg|náhled|[[Kokpit]] SR-71]]
[[Zálet|První let]] prototypu proběhl 25. ledna 1962 se zkušebním pilotem Louisem W. Schalkem a pohonem prozatímně instalovaných dvou motorů [[Pratt & Whitney J75]] o [[Tah|tahu]] po 109 [[Newton|kN]]. Prototyp '''SR-71A''' vznikl přestavbou stroje A-12 (60-6937) na YF-12C. První ze šesti strojů počáteční série SR-71A vzlétl poprvé 22. prosince 1964.
Konstrukce byla přizpůsobena pro lety ve výšce až 25 km a [[rychlost]]em okolo 3 000 km/h, použito bylo hlavně [[titan (prvek)|titanu]], díky čemuž konstrukce odolávala teplotám až 300 °C. [[Křídlo]] mělo delta půdorys a bylo navrženo co nejštíhlejší. Jak na trupu, tak i na křídle jsou [[dilatační spáry]], které umožní natažení letounu až o 0,1 m. Zajímavostí je, že kvůli těmto spárám a nedostupnosti kvalitních těsnících hmot, které by odolaly vysokým teplotám během letu, z letounu před vzletem neustále unikalo palivo z neutěsněných nádrží. Ty začaly těsnit až v určité fázi letu. Vzhledem k únikům paliva a vysoké spotřebě při stoupání, měl letoun chvíli po vzletu téměř prázdné nádrže a bylo jej nutné [[Tankování paliva za letu|tankovat za letu]].
Dva kusy cvičné verze dostaly označení '''SR-71B''', lišily se kabinou instruktora ve vyšší poloze a vypouklým překrytem kabiny, kvůli lepšímu výhledu vpřed. Po havárii jednoho letounu SR-71B, k níž došlo 1. listopadu 1968 na Beale AFB, byl poslední vyrobený SR-71A (64-17981) přestavěn na dvoumístnou variantu '''SR-71C'''.
Řádek 41 ⟶ 44:
== Rekordy ==
[[Soubor:View from the SR-71 Blackbird.jpg|náhled|Pohled z kokpitu ve výšce 22 000 m nad [[Atlantský oceán|Atlantikem]]]]
SR-71 „Blackbird“ byl během své služby nejrychlejší pilotovaný letoun světa, stejně tak létal v nejvyšší výšce. Dne 28. července [[1976 v letectví|1976]] překonal stroj se sériovým číslem 61-7962, pilotovaný kapitánem Robertem Heltem, světový rekord v absolutní dosažené výšce, když vystoupal do úrovně 25 929 m, v níž poté plynule letěl.<ref name=FAI_records>[http://web.archive.org/web/20100729111021/http://records.fai.org/general_aviation/aircraft.asp?id=779 "Records: Sub-class : C-1 (Landplanes) Group 3: turbo-jet."] ''records.fai.org''. Ověřeno: 30. června 2011.</ref><ref name="landis_jenkins_p77-8">Landis and Jenkins 2005, ss. 77–78.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.wvi.com/~sr71webmaster/spd_run001.html|titul=SR-71 World Record Speed and Altitude Flights|vydavatel=}}</ref><ref name="voodoo-world.cz">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.voodoo-world.cz/sr71/timeline.html|titul=A-12, YF-12A, & SR-71 Timeline of Events|vydavatel=voodoo-world.cz}}</ref> Přestože několik letounů překonalo tuto hranici v rámci vertikálního „zoomového stoupání“ (stoupání ve svíčce z vysoké počáteční rychlosti), nikdy se nejednalo o plynulý let v dané výškové hladině.<ref name=FAI_records/> Stejný letoun sériového čísla 61-7958 vytvořil absolutní rychlostní rekord, jenž od roku 1976 činí 3 529,6 km/h (2 193,2 mph; 3,29 [[Machovo číslo|''Ma'']]).<ref name=FAI_records/><ref name="voodoo-world.cz"/> Pilot Brian Shul ve své knize ''The Untouchables'' (''Nedosažitelní'', 1994) přesto uvedl, že 15. dubna 1986 během amerického náletu na Libyi, dosáhl dokonce rychlosti 3,5 ''Ma'', aby se vyhnul odpálené řízené střele.<ref>{{cite book |last=Shul |first=Brian |title=The Untouchables |year=1994 |publisher=Mach One |isbn=0929823125 |page=173}}</ref>
Řádek 61 ⟶ 64:
== Specifikace (SR-71A) ==
[[Soubor:Lockheed SR-71A 3view.png|
=== Technické údaje ===
Řádek 86 ⟶ 89:
* '''Dostup''': 25 900 m
* '''Stoupavost''': 60 m/s
* '''
* '''Tah/Hmotnost''': 0,382
|