Rakety Titan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Počátky vývoje: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
|||
Řádek 60:
Raketa Titan 4 byla navržena po havárii raketoplánu [[Challenger (raketoplán)|Challenger]] (při misi [[STS-51L]]), jako náhrada za tehdy přerušený program [[Space Shuttle]]. Projektovaná nosnost byla srovnatelná s nosností raketoplánu Space Shuttle, v nejsilnější verzi až 21 680 kg na nízkou oběžnou dráhu [[Země]]. Základem jsou první a druhý stupeň staršího Titanu 34D, doplněné o dva sedmi-segmentové startovací [[Raketový motor na tuhé pohonné látky|motory na tuhé pohonné látky]] [[Titan UA1200|UA1207]], které byly původně určeny pro program MOL, ale po jeho zrušení ležely 25 let nepoužity ve skladišti. Jako třetí stupeň bylo možno zvolit IUS ([[Inertial Upper Stage]]) nebo [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur G]], který byl původně navržen pro z nákladového prostoru raketoplánu. Kompletní revize se dočkala i [[elektronika]] a naváděcí systém. Všechny tyto úpravy, bezpečnostní opatření kvůli toxickému palivu a nákladná předstartovní příprava, způsobily mohutný nárůst ceny, udává se až 432 milionu dolarů za jediný start (ceny roku 1999).
Raketa byla používána téměř výhradně [[Letectvo Spojených států amerických|Americkým letectvem]] (USAF) a ostatními složkami americké armády jako [[Námořnictvo Spojených států amerických|US NAVY]] a NRO (Národní úřad pro průzkum). Vynášela série průzkumných
Titan 4 byl přizpůsoben ke startům na [[Cape Canaveral]] i [[Vandenberg Air Force Base|Vandenberg AFB]]. V aktivní službě byl 16 let a vykonal celkem 39 startů z čehož byly čtyři neúspěšné. Poslední start se konal [[19. říjen|19. října]] [[2005]] na letecké základně Vandenberg. Titan 4 byl posledním zástupcem vývojové řady raket Titan. Dnes (březen 2009) jeho funkci plní rakety [[Atlas V]] a [[Delta IV]] se srovnatelnou nosností, nižšími náklady a bezpečnějším palivem.
| |||