Jastrzębie-Zdrój: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: kat |
→Dějiny: drobná redakce |
||
Řádek 38:
Roku [[1859]] byly zde při hledání uhlí objeveny prameny léčivé jodobromové solanky. O dva roky později vesnici koupil hrabě [[Felix von Königsdorff]], který začal s výstavbou prvních [[Lázně|lázeňských]] objektů. Jastrzębie, přejmenované na ''Bad Königsdorff-Jastrzemb'', se stalo ve druhé polovině 19. století jedním z hlavních lázeňských míst ve Slezsku. Další rozvoj obce byl spjat se jménem [[Mikołaj Witczak|Mikołaje Witczaka]], majitele lázní v letech 1896–1918, a později jeho synů, Mikołaje a Józefa. V roce [[1922]] se Jastrzębie spolu s celým východním Horním Slezskem stalo součástí [[Druhá Polská republika|polského státu]].
Novou kapitolu místních dějin otevírají 50. léta 20. století a objevení v okolí obce rozsáhlých ložisek [[černé uhlí|černého uhlí]]. Výstavba prvního dolu – ''Jastrzębie'' – začala v roce [[1956]] a trvala pět let. V roce [[1963]] získalo Jastrzębie-Zdrój (oficiální název zaveden po roce 1945) [[městská práva]]. Východně od lázeňské čtvrti vznikl
V roce 1972 byla připojena obec '''''Jastrzębie Górne''''', a pak v roce 1975 '''''Bzie''''', '''''Borynia''''', '''''Szeroka''''', '''''Moszczenica''''' a '''''Ruptawa''''', čímž získalo město dnešní podobu. Počet obyvatel dosáhl na konci 70.
[[Důl Zofiówka|Důl ''Zofiówka'']] (tehdy ''Manifest Lipcowy'') se zapsal do dějin jako jedno z dějišť dělnických protestů v letech [[1980]] a [[1981]]. 3. září 1980 byla podepsána dohoda mezi komunistickou vládou a místní [[Solidarita (Polsko)|Solidaritou]] známá pod názvem ''jastrzębská dohoda''. Stávka o rok později, během válečného stavu, skončila násilnou pacifikací.
| |||