Wikipedie

Železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
link fix
typo, zdroje, rekonstrukce
Řádek 6:
| číslo=195
| provozovatel=[[Správa železniční dopravní cesty]]
| délka= 22.,2
| rozchod=1435
| traťová třída=
Řádek 17:
| osmrelace= 48872
| stanice=
{{BS3||BHF|| 0,000|[[Rybník (Dolní Dvořiště)|Rybník]]|||}}
{{BS3||ABZrf|| ||[[Železniční trať České Budějovice – Summerau|Trať 196]]||}}
{{BS3||eHST|| 3.,349|[[Jenín]]|||}}
{{BS3||BHF|| 6.,988|[[Rožmberk nad Vltavou]]|||}}
{{BS3||HST|| 8.,379|[[Herbertov]]|||}}
{{BS3||HST|| 10.,557|[[Těchoraz (Vyšší Brod)|Těchoraz]] (dříve [[Vyšší Brod]])|||}}
{{BS3||WBRÜCKE2|| ||[[Vltava]]||}}
{{BS3||BHF|| 11.,848|[[Vyšebrodský klášter|Vyšší Brod klášter]]|||}}
{{BS3||BHF|| 14.,768|[[Čertova stěna-Luč|Čertova Stěna]]|||}}
{{BS3||ABZrg|| ||vlečka papírny||}}
{{BS3||BHF|| 19.13,130|[[Loučovice]]|||}}
{{BS3||HST|| 20.,653|Loučovice zastávka|||}}
{{BS3||KBHFe|| 22.,185|[[Lipno nad Vltavou]]|||}}
}}
'''Železniční trať Rybník -– Lipno nad Vltavou''' (v  jízdním řádu pro cestující označená číslem '''195''') je jednokolejná elektrizovanáelektrifikovaná regionální trať, vedoucí údolím [[Vltava|Vltavy]] z  [[Rybník (Dolní Dvořiště)|Rybníka]] přes [[Vyšší Brod]] do [[Lipno nad Vltavou|Lipna nad Vltavou]]. DnesPůvodně sloužítrať předevšímvznikla kzejména rekreačnípro dopravěobsluhu rozsáhlého areálu papíren v [[Loučovice|Loučovicích]] a zlepšení dopravního spojení v údolí [[Vltava|Vltavy]]. Po [[Elektrická dráha Tábor–Bechyně|trati Tábor – Bechyně]] šlo o druhou trať s elektrickým provozem v [[České země|Českých zemích]]; otevřena byla roku [[1911]]. V padesátých letech v souvislosti se stavbou [[Vodní nádrž Lipno|Lipenské přehrady]] zaniklo původní nádraží v [[Lipno nad Vltavou|Lipně nad Vltavou]] a nové vyrostlo na levém vltavském břehu. Zároveň bylo napájecí napětí na trati zvýšeno z původních 1280 V na 1500 V. Roku [[1957]] dodala [[plzeň]]ská [[Škoda (podnik)|Škoda]] (toho času pod názvem Závody V. I. Lenina) nové elektrické lokomotivy [[Lokomotiva 100|řady E 422.0]], které umožnily odstavení starých vozidel a zvýšily objem přeprav. Další nové lokomotivy přišly ze stejného závodu v roce [[1973]] pod označením [[Lokomotiva 113|E 426.0]].
 
Po dokončení elektrifikace [[Železniční trať České Budějovice – Summerau|trati České Budějovice – Summerau]] střídavou soustavou 25 kV / 50 Hz bylo rozhodnuto stejný systém zavést i na trati do Lipna. Poslední stejnosměrné vlaky v úseku [[Rybník (Dolní Dvořiště)|Rybník]] – [[Vyšší Brod]] projely v říjnu [[2003]] a poté začala rekonstrukce trati na zcela nový napájecí systém. Otevřena byla 17. června [[2005]].
 
Po roce [[1990]] na trati postupně klesal objem nákladní dopravy a do popředí se dostala zejména rekreační doprava díky vyhledávané vodácké a turistické oblasti v okolí Vyššího Brodu. V letní sezóně jsou tak vlaky posilovány a vedeny elektrickými lokomotivami; v zimním období jsou nahrazeny úspornějšími motorovými jednotkami.
 
== Historie ==
=== Cesta k elektrické trati ===
Od novověku probíhala v okolí [[Vyšší Brod|Vyššího Brodu]] intenzivní těžba dřeva v místních rozsáhlých lesích. Vytěžené dřevo bylo zpracováváno továrnami v blízkém okolí, mezi nimiž vynikala velká papírna v [[Loučovice|Loučovicích]], která zahájila výrobu papíru v roce [[1886]]. Hotové výrobky byly odtud odváženy koňskými povozy na dvacet kilometrů vzdálené nádraží v [[Rybník (Dolní Dvořiště)|Rybníku]], odkud už zboží dále putovalo po železnici. Tento způsob dopravy byl ale pomalý, neefektivní a často docházelo k poškození přepravovaného zboží, a tak se hledal modernější a rychlejší způsob dopravy.
Od novověku probíhala v&nbsp;okolí [[Vyšší Brod|Vyššího Brodu]] intenzivní těžba dřeva v&nbsp;místních rozsáhlých lesích.<ref name="papirny">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Anderle
| jméno = Jiří
| titul = Historie papírny Loučovice
| url = http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/region_histor_loucov.xml
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = Encyklopedie Český Krumlov
| jazyk = česky
}}</ref> Vytěžené dřevo bylo zpracováváno továrnami v&nbsp;blízkém okolí, mezi nimiž vynikala velká papírna v&nbsp;[[Loučovice|Loučovicích]], která zahájila výrobu papíru v&nbsp;roce [[1886]].<ref name="papirny" /> Hotové výrobky odtud odvážely koňské povozy na dvacet kilometrů vzdálené nádraží v&nbsp;[[Rybník (Dolní Dvořiště)|Rybníku]] na hlavní [[Železniční trať České Budějovice – Summerau|trati České Budějovice – Linec]], odkud už zboží dále putovalo po železnici.<ref name="spz">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Vyšebrodská elektrická dráha
| url = http://spz.logout.cz/trate/lipno.html
| datum vydání = 2000
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = Stránky přátel železnic
| jazyk = česky
}}</ref><ref name="eledra">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Elektrická dráha Rybník - Lipno
| url = http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/region_histor_eledra.xml
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = Encyklopedie Český Krumlov
| jazyk = česky
}}</ref> Tento způsob dopravy byl ale pomalý, neefektivní a často docházelo k&nbsp;poškození přepravovaného zboží, a tak se hledal modernější a rychlejší způsob dopravy.
 
Nejstarší plán na stavbu elektrické železnice do [[Loučovice|Loučovic]] a [[Lipno nad Vltavou|Lipna]] pochází z &nbsp;dílny průkopníka toho oboru [[František Křižík|Františka Křižíka]], jenž jej představil v &nbsp;roce [[1893]].<ref Vname="eledra" /> V&nbsp;té době byla elektrická trakce stále vnímána jako výkřik techniky, nepoužitelný v &nbsp;běžném provozu. Celý projekt byl tak shozen ze stolu.<ref Oname="eledra" /> O&nbsp;více jak deset let později, po otevření [[Elektrická dráha Tábor–Bechyně|elektrické dráhy z &nbsp;Tábora do Bechyně]] jako první plně elektrické trati v &nbsp;celé monarchii, ožil tento návrh znovu, a to na popud průmyslníka [[Arnošt Porák|Arnošta Poráka]], majitele loučovické papírny.<ref Užname="euro">{{Citace odelektronické počátku bylo taktéž počítáno se stavbou elektrické trati, což byl v té době velmi revoluční krok a notně komplikoval nutná jednání s místními úřady. Projekt se ale zalíbil i [[Opat|opatovi]] [[Vyšebrodský klášter|vyšebrodského kláštera]] [[Bruno Pammer]]ovi a s jeho podporou byla nakonec roku [[1909]] započata stavba trati z Rybníka do Lipna pod názvem Vyšebrodská elektrická místní dráha. Celou stavbu financoval Porák. První zkušební jízdy na dokončované trati byly podniknuty na přelomu října a listopadu [[1911]] a celá trať byla po dvou letech stavby slavnostně otevřena 17.12.1911 jako poslední dostavěná místní dráha v českých zemích. Elektřinu potřebnou k napájení vozidel dodávala elektrárna v Horním Mlýně u [[Herbertov]]a, jenž byla majetkem kláštera. Pro provoz stavitelé zvolili napětí 1280 Vss, v dané době krajně neobvyklé (běžně se používalo okolo 500–800 V). Depo pro odstavování a údržbu vozidel bylo zřízeno ve Vyšším Brodě a v továrně [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer]] v [[Praha|Praze]] byly zakoupeny tři elektrické motorové vozy s výzbrojí firmy [[Siemens AG|Siemens]] Schuckert (která také dodala veškeré elektrické zařízení dráhy), zpočátku označené 22.001–003, po přechodu na [[Kryšpínovo označení|novější označení podle Ing. Kryšpína]] M 201.001–003. V roce [[1924]] byl dodatečně vyroben čtvrtý vůz M 201.004 s výkonnější elektrickou výzbrojí. Jedinou lokomotivou dráhy byl stroj 1083.01 (nově E 200.001), dodaný taktéž konsorciem Ringhoffer-Siemens roku [[1912]].monografie
| příjmení = Šimek
| jméno = Robert
| titul = Arnošt Porák
| url = http://www.euro.cz/byznys/kamennuzkypapir-880959
| datum vydání = 2006-07-24
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = Euro
| jazyk = česky
}}</ref> Už od počátku bylo taktéž počítáno se stavbou elektrické trati; v&nbsp;té době šlo o&nbsp;velmi revoluční krok a notně komplikoval nutná jednání s&nbsp;místními úřady. Projekt se ale zalíbil i&nbsp;[[Opat|opatovi]] [[Vyšebrodský klášter|vyšebrodského kláštera]] [[Bruno Pammer]]ovi a s&nbsp;jeho podporou byla nakonec roku [[1909]] započata stavba trati z&nbsp;Rybníka do Lipna pod názvem Vyšebrodská elektrická místní dráha.<ref name="spz" /><ref name="euro" /> Celou stavbu financoval Porák. Koncesi však zadavatelé obdrželi až dodatečně ke dni [[12.&nbsp;září]] [[1911]].<ref name="spz" /> První zkušební jízdy na dokončované trati proběhly na přelomu října a listopadu 1911 a celá trať byla po dvou letech stavby slavnostně otevřena [[17. prosinec|17.&nbsp;prosince]] 1911 jako poslední dostavěná místní dráha v&nbsp;českých zemích. Elektřinu potřebnou k&nbsp;napájení vozidel dodávala elektrárna v&nbsp;Horním Mlýně u&nbsp;[[Herbertov]]a, patřící do majetku kláštera.<ref name="spz" /><ref name="ellip">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Elektrifikace
| url = http://drahy.wz.cz/lipenka/elektrifikace.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = Lipenka
| jazyk = česky
}}</ref> Pro provoz stavitelé zvolili stejnosměrné napětí 1280&nbsp;V, vycházející z&nbsp;výkonu elektrárny v&nbsp;Horním Mlýně a v&nbsp;dané době krajně neobvyklé (běžně se používalo okolo 500–800&nbsp;V).<ref name="ellip" /> Depo pro odstavování a údržbu vozidel vzniklo ve Vyšším Brodě a v&nbsp;továrně [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer]] v&nbsp;[[Praha|Praze]] společnost zakoupila tři elektrické motorové vozy s&nbsp;výzbrojí firmy [[Siemens AG|Siemens]] Schuckert (která také dodala veškeré elektrické zařízení dráhy), zpočátku označené 22.001–003, po přechodu na [[Kryšpínovo označení|novější označení podle Ing. Kryšpína]] M&nbsp;201.001–003.<ref name="spz" /> V&nbsp;roce [[1924]] byl dodatečně vyroben čtvrtý vůz M&nbsp;201.004 s&nbsp;výkonnější elektrickou výzbrojí. Jedinou lokomotivou dráhy se stal stroj 1083.01 (nově E&nbsp;200.001), dodaný taktéž konsorciem Ringhoffer-Siemens roku [[1912]].<ref name="spz" />
 
=== Počátky provozu ===
Až do roku [[1925]] zajišťovala provoz na trati soukromá akciová společnost Vyšebrodská elektrická místní dráha, po tomto datu sice trať zůstala v jejím majetku i nadále, provoz ale zajišťovaly nově vzniklé [[Československé státní dráhy|ČSD]] na účet vlastníka. Zestátněna byla v roce [[1936]].
Už k [[1. červenec|1.&nbsp;červenci]] 1912 převzalo řízení provozu na trati ředitelství státních drah v [[Linec|Linci]],<ref name="lip">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Historie
| url = http://drahy.wz.cz/lipenka/index.htm
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = Lipenka
| jazyk = česky
}}</ref> až do roku [[1925]] však zajišťovala provoz na trati soukromá akciová společnost Vyšebrodská elektrická místní dráha.<ref name="spz" /> Po tomto datu sice trať zůstala v&nbsp;jejím majetku i&nbsp;nadále, provoz ale už zajišťovaly nově vzniklé [[Československé státní dráhy|ČSD]] na účet vlastníka. Zestátněna byla v&nbsp;roce [[1936]].<ref name="HT">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie železničních tratí v ČR
| url = http://historie-trati.wz.cz/
| datum vydání = 2011
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = Pavel Sekera
| poznámka =
}}</ref>
 
Celý původní vozový park na dráze zůstal nezměněn až do vypuknutí druhé světové války, kdy trať přešla pod správu německých [[Deutsche Reichsbahn|německých Říšských drah]]. Od roku [[1942]] tak zde bylo v &nbsp;provozu několik elektrických vozů původem z &nbsp;[[Německo|Německa]], z &nbsp;nichž ale část byla po několika letech pronajata do [[Rakousko|Rakouska]] a na „Lipence“ zůstaly jen dva vozy, označené ET &nbsp;194.01 a ET &nbsp;184.03 (M &nbsp;200.101 a 102).<ref name="spz" /> Osvobození se tu dočkaly i &nbsp;všechny čtyři původní vozy a lokomotiva E &nbsp;200.001.<ref name="spz" /> Po skončení války v &nbsp;květnu [[1945]] se trať vrátila do vlastnictví ČSD.
[[Soubor:Rožmberk nad Vltavou, nádraží.jpg|náhled|Nádraží Rožmberk nad Vltavou]]
Od ledna [[1947]] provoz dočasně zajišťovala parní trakce v&nbsp;důsledku ničivého požáru elektrárny v&nbsp;Horním Mlýně po živelné pohromě.<ref name="ellip" /> Teprve po vybudování nové měnírny ve Vyšším Brodě se na trať mohly v&nbsp;září [[1948]] vrátit elektrické lokomotivy.<ref name="ellip" /> Začátkem padesátých let začala stavba [[Vodní nádrž Lipno|Lipenské přehrady]] a s&nbsp;ní došlo i&nbsp;ke změnám na trati. Kvůli stavbě nádrže bylo zrušeno a zbouráno původní nádraží v&nbsp;Lipně, které leželo na pravém vltavském břehu, a nové vzniklo na břehu opačném. Původní dřevěné trakční vedení bylo sneseno a nahrazeno novým řetězovkovým s&nbsp;kovovými stožáry.<ref name="ellip" /> Spolu s&nbsp;ním byly postaveny nové měnírny v&nbsp;Rybníku a Vyšším Brodě a napájecí napětí bylo roku [[1955]] z&nbsp;původních 1280&nbsp;V zvýšeno na 1500&nbsp;V.<ref name="ellip" /> Díky tomu dojezdil starý vůz M&nbsp;201.001 a jeho tři mladší „sourozenci“ byli podrobeni rekonstrukci a úpravě na nové napětí. Jelikož počty cestujících neustále rostly, pro posílení osobní dopravy byly postaveny dva nové čtyřnápravové elektrické vozy M&nbsp;411.001 a 002, které vznikly ze starých německých vozů zástavbou nové trakční výzbroje vyrobené v&nbsp;[[Plzeň|plzeňské]] [[Škoda (podnik)|Škodovce]].<ref name="spz" /> Do provozu byly zařazeny v&nbsp;letech [[1954]]–[[1955|55]]. Pro zvýšenou nákladní dopravu v&nbsp;důsledku dopravy materiálu na stavbu přehrady byly z&nbsp;Prahy od roku [[1951]] zapůjčeny předválečné stroje E&nbsp;423.001 a 002 a [[Lokomotiva E 424.0|E&nbsp;424.001]].<ref name="e423">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mikolášek
| jméno = Karel
| titul = E 423.0 "Adamovka"
| url = http://bobinky.karel-loko.net/e423-0.htm
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = bobinky.karel-loko.net
| jazyk = česky
}}</ref> Tato trojice se po dokončení přehrady měla vrátit zpět do hlavního města, mezitím ale bylo na pražských spojkách přepnuto napětí z&nbsp;1500&nbsp;V na právě zaváděných 3000&nbsp;V a&nbsp;lokomotivy tak nakonec zůstaly ve vyšebrodském depu natrvalo.<ref name="e423" /> Během 50.&nbsp;let byly také zrušeny původní vozy M&nbsp;201.002–004, z&nbsp;nichž první dva ještě pamatovaly zahájení provozu na trati. V&nbsp;roce [[1957]] park vozidel omladily zbrusu nové stroje řady E&nbsp;422.0 (později [[Lokomotiva 100|řada 100]]), vyrobené taktéž ve Škodě Plzeň (tehdy Závody V. I. Lenina) speciálně pro tuto trať.<ref name="e422">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mikolášek
| jméno = Karel
| titul = Provoz řady E 422.0
| url = http://bobinky.karel-loko.net/provoz.htm
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = bobinky.karel-loko.net
| jazyk = česky
}}</ref> Staré stroje díky tomu přešly do zálohy a na podřadné výkony a vyjížděly spíše jen při poruchách nebo opravách nových lokomotiv.<ref name="e422" /> Tento stav trval až do začátku 70.&nbsp;let.
 
=== Příchod nových lokomotiv ===
Začátkem padesátých let začala stavba [[Vodní nádrž Lipno|Lipenské přehrady]] a s ní došlo i ke změnám na trati. Kvůli stavbě nádrže bylo zrušeno a zbouráno původní nádraží v Lipně, které leželo na pravém vltavském břehu, a nové vzniklo na břehu opačném. Původní dřevěné trakční vedení bylo sneseno a nahrazeno novým řetězovkovým s kovovými stožáry. Spolu s ním byly postaveny nové měnírny v Rybníku a Vyšším Brodě a napájecí napětí bylo roku [[1955]] z původních 1280 V zvýšeno na 1500 V. Díky tomu dojezdil starý vůz M 201.001 a jeho tři mladší „sourozenci“ byli podrobeni rekonstrukci a úpravě na nové napětí. Jelikož počty cestujících neustále rostly, pro posílení osobní dopravy byly postaveny dva nové čtyřnápravové elektrické vozy M 411.001 a 002, které vznikly ze starých německých vozů zástavbou nové trakční výzbroje vyrobené v [[Plzeň|plzeňské]] [[Škoda (podnik)|Škodovce]]. Do provozu byly zařazeny v letech [[1954]]–[[1955|55]]. Pro zvýšenou nákladní dopravu v důsledku dopravy materiálu na stavbu přehrady byly z Prahy od roku [[1951]] zapůjčeny předválečné stroje E 423.001 a 002 a [[Lokomotiva E 424.0|E 424.001]]. Tato trojice se po dokončení přehrady měla vrátit zpět do hlavního města, mezitím ale bylo na pražských spojkách přepnuto napětí z 1500 V na právě zaváděných 3000 V a lokomotivy tak nakonec zůstaly ve vyšebrodském depu natrvalo. Během 50.let byly také zrušeny původní vozy M 201.002–004, z nichž první dva ještě pamatovaly zahájení provozu na trati. V roce [[1957]] park vozidel omladily zbrusu nové stroje řady E 422.0 (později [[Lokomotiva 100|řada 100]]), vyrobené taktéž ve Škodě Plzeň (tehdy Závody V. I. Lenina) speciálně pro tuto trať. Staré stroje díky tomu přešly do zálohy a na podřadné výkony a vyjížděly spíše jen při poruchách nebo opravách nových lokomotiv. Tento stav trval až do začátku 70.let.
[[Soubor:Lipno nad Vltavou stanice.jpg|leftvlevo|thumb|356x356pxnáhled|Koncová stanice Lipno nad Vltavou]]
Malou revoluci v &nbsp;„osazenstvu“ lipenské trati způsobila výroba lokomotiv řady E &nbsp;426.0 (v &nbsp;novém značení [[Lokomotiva 113|113]]) v &nbsp;roce [[1973]].<ref Zname="e426">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vyskočil
| jméno = Václav
| titul = Lokomotivy řady 113 (ex E 426.0)
| url = http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3895-Lokomotivy-rady-113-ex-E-4260/
| datum vydání = 2011-03-07
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = Vlaky.net
| jazyk = česky
}}</ref> Z&nbsp;celkem šesti vyrobených kusů zamířily první tři do [[Tábor]]a s &nbsp;určením pro [[Elektrická dráha Tábor–Bechyně|trať do [[Bechyně]], exempláře čísel 004–006 přišly do Vyššího Brodu.<ref name="e426" /> Po jejich uvedení do provozu bylo možné zrušit prastaré elektrické vozy řady M &nbsp;411.0 a spolu s &nbsp;nimi i &nbsp;všechny tři původně pražské lokomotivy řad E &nbsp;423.0 a E &nbsp;424.0. Stroje E &nbsp;423.001 a E &nbsp;424.001 se ale zachovaly dodnes, první jmenovaný zůstal jako historický v &nbsp;provozním stavu ještě po roce [[2000]] a dnes je uchován v &nbsp;depozitáři [[Národní technické muzeum v Praze|NTM]] v &nbsp;[[Chomutov]]ě a E &nbsp;424.001 je po rekonstrukci exponátem plzeňského centra [[Techmania]]. Po jejich vyřazení tak v &nbsp;provozu zůstala jen dvojice řady E 422.0, určená především pro osobní dopravu, a nové E &nbsp;426.0. Ke všeobecné spokojenosti zde tyto lokomotivy sloužily celých dvacet let, než došlo k &nbsp;dalším změnám.<ref name="e426" />
 
Kvůli vzrůstající nákladní dopravě a nedostatku strojů řady 113 byly v &nbsp;roce [[1995]] v &nbsp;ŽOS [[Česká Třebová]] rekonstruovány dvě lokomotivy [[Lokomotiva 110|řady 110]] pro provoz na soustavě 1500 &nbsp;Vss. Stroje původních čísel 110.018 a 047 byly po úpravách přečíslovány na 110.118 a 147 a do provozu zařazeny během následujícího roku. V &nbsp;součtu se třemi původními lokomotivami řady 113 tak už byl dostatek lokomotiv na to, aby mohly být zrušeny 40 let staré stroje řady 100.<ref name="e426" /> Téměř vzápětí po zprovoznění strojů 118 a 147 byl z &nbsp;provozu odstaven poslední vyrobený stroj 100.004, na podzim [[1997]] zrušen a o &nbsp;rok později přímo ve Vyšším Brodě i &nbsp;zlikvidován.<ref Vname="e422" /> V&nbsp;provozním stavu zůstal pouze sesterský stroj 100.003, který ale sloužil pouze jako záloha.<ref Zname="e422" /> Z&nbsp;Tábora byl k &nbsp;němu přivezen exemplář čísla 002, jenž fungoval jako zdroj náhradních dílů.<ref name="e422" />
[[Soubor:210027 VyssiBrod.jpg|thumb|328x328pxnáhled|Lokomotiva řady 210 [[ČD Cargo]] při manipulaci s &nbsp;vozy ve stanici Vyšší Brod klášter]]
Zlomem v životě „Lipenky“ se stala elektrizace přípojné [[Železniční trať České Budějovice – Summerau|trati z Českých Budějovic do Horního Dvořiště a dále do rakouského Summerau]]. Tato trať byla v letech [[2000]]–[[2001]] elektrizována střídavou trakční soustavou 25 kV/50 Hz a v souvislosti s tím bylo rozhodnuto o použití stejné soustavy i na trati do Lipna. Stejnosměrný elektrický provoz byl v úseku Rybník - Vyšší Brod ukončen 17.10.2003 a zúčastnily se ho všechny tři existující stroje řady 100, původní „adamovka“ E423.001 a samozřejmě všechny místní stroje řady 113. Celou zimu ještě jezdily stejnosměrné vlaky mezi Vyšším Brodem klášterem a Lipnem. Vůbec posledním stejnosměrným osobním vlakem na trati se stal Os 20915 dne 14.4.2004, který z Lipna dovezla do Vyššího Brodu lokomotiva 113.005, řízená strojvedoucím panem Václavem Kajerem. Následující noc ještě proběhla obsluha Loučovic manipulačním vlakem a tím se tato necelých 93 let trvající kapitola v historii trati Rybník - Lipno nad Vltavou uzavřela. Lokomotiva 113.004 a dvojice 100.002 a 003 byla odvezena do Tábora, kde dodnes slouží jako zásobárna dílů pro provozní historický stroj 001. Stroje čísel 005 a 006 byly přesunuty do Prahy, kde proběhla jejich přestavba na standardní soustavu 3000 Vss. Příliš si ale nezajezdily, po několika letech byly zrušeny a dnes už neexistují.
 
=== Rekonstrukce na střídavou soustavu ===
Celý následující rok poté probíhala rekonstrukce trati na novou napájecí soustavu. Slavnostního zahájení střídavého provozu, které proběhlo [[17. červen|17. června]] [[2005]], se zúčastnila budějovická lokomotiva [[Lokomotiva 340|340.062]] s historickými vozy a nově zde jezdící stroje [[Lokomotiva 210|řady 210]].
Zlomem v&nbsp;životě „Lipenky“ se stala elektrizace přípojné [[Železniční trať České Budějovice – Summerau|trati z&nbsp;Českých Budějovic do Horního Dvořiště a dále do rakouského Summerau]]. Tato trať byla v&nbsp;letech [[2000]]–[[2001]] elektrizována střídavou trakční soustavou 25&nbsp;kV / 50&nbsp;Hz a v&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím bylo rozhodnuto o&nbsp;použití stejné soustavy i&nbsp;na trati do Lipna. Stejnosměrný elektrický provoz byl v&nbsp;úseku Rybník – Vyšší Brod ukončen [[17. říjen|17.&nbsp;října]] [[2003]] a zúčastnily se ho všechny tři existující stroje řady 100, původní „adamovka“ E&nbsp;423.001 a místní stroje řady 113.<ref name="spz" /> Celou zimu ještě jezdily stejnosměrné vlaky mezi Vyšším Brodem klášterem a Lipnem. Vůbec posledním stejnosměrným osobním vlakem na trati se stal Os 20915 dne [[14. duben|14.&nbsp;dubna]] [[2004]], který z&nbsp;Lipna dovezla do Vyššího Brodu lokomotiva 113.005, řízená strojvedoucím panem Václavem Kajerem.<ref name="spz" /> Následující noc ještě proběhla obsluha Loučovic manipulačním vlakem a tím se tato necelých 93 let trvající kapitola v&nbsp;historii trati Rybník – Lipno nad Vltavou uzavřela.<ref name="spz" /> Lokomotiva 113.004 a dvojice 100.002 a 003 byly odvezeny do Tábora, kde sloužily jako zásobárna dílů pro provozní historický stroj 001. Roku [[2016]] se lokomotiva čísla 003 vrátila po náročné opravě zpět do provozu a slouží pro nostalgické jízdy na bechyňské trati.<ref name="holek">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Holek
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| url = https://zeleznicar.cd.cz/assets/zeleznicar/zeleznicar_11_2016.pdf
| titul = Bobinka s Elinkou se vrací na Bechyňku
| datum vydání = 2016-05-26
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = České dráhy
| periodikum = Železničář
| ročník = 23
| číslo = 11
| strana = 8
| místo = Praha
| jazyk = čeština
}}</ref> Stroje čísel 005 a 006 byly přesunuty do Prahy, kde proběhla jejich přestavba na standardní soustavu 3000&nbsp;Vss.<ref name="e426" /> Příliš si zde ale nezajezdily, po několika letech došlo k&nbsp;jejich zrušení a dnes už neexistují.<ref name="e426" />
 
Celý následující rok poté probíhala rekonstrukce trati na novou napájecí soustavu. Slavnostního zahájení střídavého provozu, které proběhlo [[17. červen|17.&nbsp;června]] [[2005]], se zúčastnila budějovická lokomotiva [[Lokomotiva 340|340.062]] s&nbsp;historickými vozy a nově zde jezdící stroje [[Lokomotiva 210|řady 210]].<ref name="zeman">{{Citace elektronické monografie
== Provoz dnes ==
| příjmení = Zeman
Dnes je na trati zavedeno 8 párů osobních vlaků, které jezdí v celém úseku z Rybníka až do Lipna. V Rybníku je pak možnost přípoje do [[České Budějovice|Českých Budějovic]] nebo [[Linec|Lince]]. V letní sezóně jsou všechny vlaky vedeny lokomotivami řady 210 s přívěsnými vozy umožňujícími přepravu kol a případně i lodí. Od října do března jsou zde kvůli menšímu vytížení z úsporných důvodů nasazeny motorové jednotky řady [[Motorová jednotka 814|814]]. Manipulační vlaky obsluhují obvykle pouze nákladiště Vyšší Brod klášter, kde je do vozů nakládáno dřevo vytěžené v okolí, jen výjimečně zajíždějí až do Loučovic. Stanice Lipno nad Vltavou není nákladními vlaky obsluhována vůbec.
| jméno = Karel
| titul = „Lipenka“ po reelektrizaci
| url = http://spz.logout.cz/trate/lipno.html
| datum vydání = 2005-06-25
| datum přístupu = 2017-08-19
| vydavatel = K-Report
| jazyk = česky
}}</ref>
 
== Současnost ==
Od prosince [[2011]] nezastavují vlaky v zastávce [[Jenín]]. Již dříve zde zastavovaly spoje vedené motorovým vozem pouze na znamení, nově díky nízké vytíženosti nezastavují vůbec a zastávku už ani nenajdeme v knižních jízdních řádech pro cestující.
Dnes je na trati zavedeno 8 párů osobních vlaků, které jezdí v&nbsp;celém úseku z&nbsp;Rybníka až do Lipna.<ref name="jr2017">Jízdní řád trati Rybník – Lipno nad Vltavou http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady/k195.pdf</ref> V&nbsp;Rybníku je pak možnost přípoje do [[České Budějovice|Českých Budějovic]] nebo [[Linec|Lince]].<ref name="jr2017" /> V&nbsp;letní sezóně jsou všechny vlaky vedeny lokomotivami [[Lokomotiva 210|řady 210]] s&nbsp;přívěsnými vozy umožňujícími přepravu kol a případně i&nbsp;lodí.<ref name="razeni2017">Řazení vlaků na trati Rybník – Lipno nad Vltavou http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/Os/188xx/</ref> Od října do března jsou zde kvůli menšímu vytížení z&nbsp;úsporných důvodů nasazeny motorové jednotky řady [[Motorová jednotka 814|814]].<ref name="razeni2017" /> Manipulační nákladní vlaky obsluhují obvykle pouze stanici Vyšší Brod klášter, kde je do vozů nakládáno dřevo vytěžené v&nbsp;okolí; jen výjimečně zajíždějí až do Loučovic. Dopravna Lipno nad Vltavou není nákladními vlaky obsluhována vůbec.
[[Soubor:Railway map Rybník–Lipno nad Vltavou.png|thumb|Zákres tratě v mapě|356x356px]]
[[Soubor:Railway map Rybník–Lipno nad Vltavou.png|náhled|Zákres tratě v&nbsp;mapě]]
Od prosince [[2011]] nezastavují vlaky v&nbsp;zastávce [[Jenín]]. Již dříve zde zastavovaly spoje vedené motorovým vozem pouze na znamení, nově díky nízké vytíženosti nezastavují vůbec a zastávku už ani nenajdeme v&nbsp;knižních jízdních řádech pro cestující.<ref name="jr2017" />
 
== Navazující tratě ==
=== Rybník ===
* [[Železniční trať České Budějovice – Summerau|Trať 196]] (Summerau ÖBB) Horní Dvořiště st. hr. -– Rybník -– Odbočka Rožnov -– České Budějovice
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Railway line 195 (Czech Republic)}}
* [http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-195 Trať 195 na ZelPage.cz]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Železniční_trať_Rybník_–_Lipno_nad_Vltavou“