Marija Baškirceva: Porovnání verzí

Dětství trávila především v [[Německo|Německu]] a na [[Itálie|italské]] [[Italská riviéra|Riviéře]]. Nakonec se rodina usadila ve Francii. Marija, která ve Francii užívala jméno Marie Bashkirtseff, chtěla být zpěvačkou, avšak tato kariéra zkrachovala, když roku 1877 ztratila hlas, poté co lékaři včas nerozpoznali její [[Tuberkulóza|tuberkulózu]] a mylně ji dlouho diagnostikovali jako chronickou laryngitidu. Poté své úsilí obrátila k výtvarnému umění. Odjela do Paříže, kde začala studovat [[AcadémieJulianova Julianakademie|Julianově akademii]] a v ateliéru Roberta Fleuryho. V roce 1880 byl její obraz ''Mladá žena čtoucí Otázku rozvodu'' přijat do salonu. Následovaly další ceněné práce, včetně těch sochařských (v salonu byla vystavována například bronzová socha ''Bolest Nausicy'' z roku 1884). Než zemřela v pouhých 26 letech na tuberkulózu, stihla v letech 1877-1884 vytvořit 230 uměleckých děl. Ovšem nakonec se zdaleka nejoceňovanějším jejím dílem stal její deník, který pro jeho zajímavost vydala skupina přátel a matka po její smrti. Zpočátku vycházela verze, kde některé pasáže cenzurovala její matka, avšak ve 20. století už vychází deník v původní verzi získané z ''Bibliothèque Nationale'' v Paříži. Deník si Marija psala od časů dospívání a badatelé, zejména v oblasti [[gender studies]], oceňují jeho modernost a upřímnost v tehdy ještě tabuizovaných otázkách ženské identity, touhy a sexuality.<ref>http://www.britannica.com/biography/Marie-Bashkirtseff</ref>