Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 262 bajtů, před 1 rokem
drobné redakční úpravy
 
== Životopis ==
Narodil se jako třetí ze čtyř synů klasického filologa a pedagoga Josefa Patočky, dva z&nbsp;jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec choval velkou úctu k&nbsp;[[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovi]] a [[Otakar Hostinský|Hostinskému]], za jejichž žáka se považoval.<ref name=zumr>{{Citace periodika | příjmení = Zumr | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = Josef Zumr | titul = S Janem Patočkou o&nbsp;filosofii a filosofech (1967) | periodikum = Filosofický časopis | odkaz na periodikum = Filosofický časopis | rok = 2007 | ročník = 55 | číslo = 3 | strany = 340 | poznámky = Text je přetištěn z Filosofického časopisu, 15, 1967, č. 5, s. 585-598 }}</ref> Po maturitě v&nbsp;Praze se roku [[1925]] zapsal ke studiu slovanské [[filologie]], [[romanistika|romanistiky]] a [[filosofie]] na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě UK]]. V roce [[1928]] při studijním pobytu v&nbsp;[[Paříž]]i se poprvé setkal s&nbsp;[[Edmund Husserl|Edmundem Husserlem]]. Roku [[1931]] promoval prací ''Pojem evidence a jeho význam pro noetiku'' u&nbsp;[[Jan Blahoslav Kozák|J. B. Kozáka]] a stal se jeho asistentem. Jako stipendista Humboldtovy nadace v&nbsp;roce [[1933]] studoval u&nbsp;Husserla a [[Martin Heidegger|Martina Heideggera]] ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu]] fenomenologii a navázal celoživotní přátelství s&nbsp;Husserlovým asistentem [[Eugen Fink|Eugenem Finkem]].
 
Podílel se na založení ''Cercle philosophique de Prague'', stal se jeho českým sekretářem a v&nbsp;roce [[1936]] se habilitoval prací ''[[Přirozený svět]] jako filosofický problém'', která ovlivnila české filosofické prostředí na mnoho let. Od roku [[1937]] byl [[redaktor]]em časopisu ''Česká mysl'', spoluorganizoval Husserlovy přednášky v Praze a po jeho smrti (1938) se přičinil o záchranu jeho pozůstalosti.
 
V&nbsp;roce 1976 organizoval petici za propuštění mladých hudebníků kapely [[The Plastic People of the Universe|Plastic People]] a stal se (spolu s&nbsp;[[Václav Havel|Václavem Havlem]] a [[Jiří Hájek|Jiřím Hájkem]]) jedním z&nbsp;[[Seznam mluvčích Charty 77|prvních mluvčích]] [[Charta 77|Charty 77]] (1.&nbsp;ledna 1977).
Občanské angažmá v „Chartě 77“ mu jistě ukrátilo život a zároveň získalo určitou proslulost, zejména v zahraničí.<ref name=reflex>{{Citace periodika | příjmení = Sokol | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Sokol | titul = Jan Patočka a ''CHARTA 77'' | periodikum = Reflexe | odkaz na periodikum = Reflexe (časopis) | rok = 2007 | číslo = 32 | strany = 15 | issn = 0862-6901 }}</ref>
 
Svými posledními texty k&nbsp;Chartě 77 jí vtiskl výrazný občanský a mravní charakter (v&nbsp;duchu své vlastní filosofie). Po setkání s&nbsp;[[Seznam ministrů zahraničí Nizozemska|nizozemským ministrem zahraničí]] [[Max van der Stoel|VanMaxem van der Stoelem]] Patočka byl opakovaněněkolik dní tvrdě vyslýchán [[Státní bezpečnost|StB]], po jednom náročném výslechu byl hospitalizován a zemřel na [[Cévní mozková příhoda|mozkovou mrtvici]]. Jeho pohřeb se stal významnou událostí protikomunistického odporu, proto byl záměrně manipulován a rušen, aby přišlo co nejméně lidí a nebylo slyšet proslov. Nejdříve bylo měněno datum a hodina pohřbu a přímo při pohřbu létala nad hřbitovem policejní helikoptéra a na Markétě tůrovali příslušníci Rudé hvězdy plochodrážní motocykly. [[Nekrolog]] četl [[Ladislav Menzel]], který v&nbsp;červenci následujícího roku předčasně zemřel. V&nbsp;letech 1977–1989 vyšlo v&nbsp;[[samizdat]]u 27 svazků „Archivního souboru“ Patočkova díla.
 
== Ocenění ==
Patočkovi byl věnován politický esej [[Moc bezmocných]] [[Václav Havel|Václava Havla]].
 
Jeho setkání s Maxem van der Stoelem, které ho stálo život, připomíná v Praze [[Pomník Maxe van der Stoela|pomník]]<ref name=pomnik>[http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/zivotni_prostredi/velky_park_slouzi_nejen_detem.html Nový park Maxe van der Stoela v Praze 6] na portálu pražského magistrátu</ref>.
 
== Dílo ==
=== Přirozený svět jako filosofický problém ===
Habilitační práce (1936), v níž Patočka navazuje na myšlenky pozdního Husserla. Snaží se odkrýt původní přirozenou zkušenost člověka se světem. Absence této přirozené zkušenosti vede k vnímání světa pouze pod zorným úhlem [[věda|vědy]], která však rezignovala na pochopení světa v jeho celku, místo toho jej tříští do mnoha nepřehledných dílčích oborů. Tento stav vnímání světa nakonec vede k rezignaci na otázku po [[smysl (filosofie)|smyslu]] lidské [[existence]] ve světě a k pasivní odevzdanosti osudu bez sebemenších známek odpovědnosti. Kniha je rozdělená do dvou částí. První část tvoří text z roku 1936 (Patočka ve své analýze přirozeného světa vychází zejména z Husserlovy transcendentální fenomenologie). Druhá část byla napsána o 33 let později jako obsáhlý dodatek ke druhému vydání této knihy (autor vychází v mnohých případech z Heideggera, přičemž kritizuje Husserlovu absolutní reflexi pro její mimosvětskost). Právě v této druhé části je objasněn problém tří existencionálních pohybů lidské existence (které jsou de facto rozpracováním filosofie M. Heideggera v jeho ''Bytí a čase''):
* Pohyb zakotvení
 
* Pohyb zakotvenípráce a boje
* Pohyb průlomu a pravdy - k dosažení celku světa.
 
(všude důraz na proces, jehož původcem je člověk jednající a rozvrhující ve světě a v dějinách).
Pohyb práce a boje
 
Pohyb průlomu a pravdy - k dosažení celku světa.
 
(všude důraz na proces, jehož původcem je člověk jednající a rozvrhující ve světě a v dějinách)
 
=== Negativní platonismus ===
== Vydání Patočkových spisů ==
[[Soubor:Patocka grave.jpg|thumb|upright=1.1|Náhrobek Jana Patočky na [[Břevnovský hřbitov|hřbitově v&nbsp;Břevnově]]]]
Jen malá část Patočkova díla mohla vyjít za jeho života doma. Pětisvazkový výbor vyšel v&nbsp;80.&nbsp;letech v&nbsp;Německu. Deset knih bylo přeloženo do francouzštiny, další do angličtiny, italštiny, španělštiny a řady dalších jazyků. Od roku 1996 vychází česky v&nbsp;nakladatelství [[OIKOYMENHΟικουмеνη]] edice ''Sebrané spisy Jana Patočky'' (do roku 2014 vyšlo 16 svazků).
 
* ''Přirozený svět jako filosofický problém'', Praha 1936, 1970, 1992
== Literatura ==
* BLECHA, Ivan. ''Jan Patočka''. Olomouc: Votobia, 1997 (vydáno 1998). 241 s. ISBN 80-7198-299-7.
* DUBSKÝ, Ivan. ''Filosof Jan Patočka''. 2. opr. vyd. Praha: OIKOYMENHΟΙΚΟΥМЕΝΗ, 1997. 64 s. ISBN 80-86005-37-2.
* {{Citace monografie | příjmení = Kohák | jméno = Erazim | odkaz na autora = Erazim Kohák | titul = Jan Patočka: filozofický životopis | vydavatel = H & H | místo = Jinočany | rok = 1993 | počet stran = 185 | isbn = 80-85787-21-0}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kohák | jméno = Erazim | odkaz na autora = Erazim Kohák | titul = Jan Patočka: filozofický životopis | vydavatel = H & H | místo = Jinočany | rok = 1993 | počet stran = 185 | isbn = 80-85787-21-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 280 | isbn = 978-80-204-2307-8}}
* {{Citace periodika | titul = | periodikum = Filosofický časopis | odkaz na periodikum = Filosofický časopis | rok = 2007 | ročník = 55 | číslo = 3 | poznámky = Celé číslo je věnováno Janu Patočkovi ke stému výročí narození
* {{Citace periodika
| titul =
| periodikum = Filosofický časopis
| odkaz na periodikum = Filosofický časopis
| rok = 2007
| ročník = 55
| číslo = 3
| poznámky = Celé číslo je věnováno Janu Patočkovi ke stému výročí narození
}}
 
147

editací