Rychmburk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎17. století – éra Berků: Opravy omylů a drobná vylepšení.
m styl, formulace, drobnosti
Řádek 31:
== Historie ==
=== 13.–14. století ===
Hrad Rychmburk byl postaven nejspíše začátkem 13. století, majitelem byl tehdy uváděn Tas z Pardubic a Staré. Roku [[1297]] získal hrad [[Beneš z Vartemberka]], po jeho smrti převzal hrad jeho syn stejného jména. Dalším držitelem hradu byl Beneš III. z Vartemberka, který byl nejvyšším číšníkem krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] . Beneš III. hrad přestavěl a rozšířil o opevněné přehradí. Po jeho skonu hrad zdědili jeho bratři Čeněk z Vartemberka a Jan z Vartemberka, a titokteří hrad darovali řádu [[johanité|johanitů]].
V roce [[1361]] hrad získal Vilém Flaška z Pardubic, vnuk Tasův. Jedním z Vilémových synů byl první pražský [[arcibiskup]] [[Arnošt z Pardubic]]. V roce [[1369]] přebírápřevzal hrad syn [[Smil Flaška z Pardubic]], který byl též básníkem a spisovatelem.
V roce [[1392]] prodal panství Otovi Berkovi a Bočkovi z [[Kunštát]]u a [[Poděbrady|Poděbrad]]. V postupní listině jsou vyjmenovány všechny osady panství a tři městečka: [[Hlinsko]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] a [[Skuteč]]. Pro mnohé obce je to první písemná zmínka vůbec. V roce [[1396]] koupil Smil Flaška panství zpět. Po jeho smrti v roce [[1403]] se majitelem hradu a panství stávástal jeho syn Arnošt, jemuž byli poručníky litomyšlský biskup [[Jan Železný]] a Odolen z Lipnice.
 
=== 15. století ===
V roce [[1425]] hrad Rychmburk dobyli [[husité]] (hrad nebyl dobyt, ale posádkakdyž se po upálení podlažického opatabyl v blízké obci Lažany u Skutče upálen podlažický opat, posádka se vzdala za volný odchod) a byldali dánjej do správy Jiříkovi, synovi Jakuba Kroměšína, husitského hejtmana. V roce [[1433]] si Rychmburk přisvojil husita Jan Pardus z Horky a Vratkova.
V roce [[1436]] bylo panství vráceno Arnoštovi Flaškovi za věrné služby [[Katolická jednota|Katolické jednotě]]. Protože o tři roky později zemřel Arnošt jako bezdětný, panství připadlo jako odúmrť králi. V roce [[1454]] přejímápřevzal panství Jan Pardus, po něm v roce [[1465]] nezletilý syn Vilém Pardus, který, jakožto nezletilý, měl poručníka Zdeňka Kostku z Postupic. Po Vilémově smrti v roce [[1490]] spravovala panství [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Anežka z Chlumu a Košumberka]].
 
=== 16. století ===
V roce [[1500]] získal panství Jindřich Šťastný [[Valdštejnové|z Valdštejna]], po něm panství v roce [[1537]] dědízdědil syn Vilém z Valdštejna, který provedl rozsáhlou opravu hradu. V roce [[1550]] získávázískal hrad na rok do zástavy Kryštof Jandert z [[Vrchlabí]], po něm získává hrad do svého držení Marie Jansovská ze Soutic. Roku [[1555]] Rychmburk získávázískal do zástavy Zdeněk Berka z Dubé a Lipého, který v roce [[1558]] koupil celé rychmburské panství. Po jeho smrti v roce [[1572]] dědízdědil panství Václav Berka z Dubé a Lipého., Tenkterý v roce [[1600]] umírázemřel a panství připadápřipadlo jeho synovi Lvu Buriánovi Berkovi z Dubé a Lipého.
 
=== 17. století – éra Berků ===
Lev Burián Berka z Dubé a Lipého rozšířil panství o [[Rosice]], [[Úhřetice]], [[Řestoky]], [[Dačice]] a [[Slatiňany]]. Roku [[1623]] byl povýšen do hraběcího stavu a z Rychmburku, Dačic a jiných svých panství vytvořil rozsáhllý rodový [[fideikomis]]. Po jeho smrti v roce [[1625]] panství zdědil jeho nezletilý syn Matyáš Ferdinand Berka, za něho panství spravovala jeho matka Eusebie Hypolita Františka Berková, která byla známá svou nenávistí k protestantům a arogantním přístupem k poddaným. Od roku [[1636]] spravujespravoval panství již sám Matyáš Ferdinand Berka, který zemřel bez dědiců v roce [[1644]]. Od roku [[1650]] pak panství držel Bohuslav Ferdinand Berka. Jeho smrtí v roce [[1659]] vymřela jeho linie rodu Berků po meči. Panství proto přebírápřevzala jeho dcera Františka Božena Rosálie Berková, která správcem panství jmenovala Františka z Jamsdorfu.
Od roku [[1680|1670]] přešlo panství na tzv. [[Jablonné v Podještědí|JablonneckouJablonskou]] větev Berků a hrad a panství převzal jako rodový [[fideikomis]] František Antonín hrabě Berka, od. r. 1701 dědičný nejvyšší maršálek království, který zemřel bezdětný v roce [[1706]]. Jím rod Berků z Dubé a Lipé v Čechách definitivně vymřel.
 
=== 18. století – éra Kinských ===
Po smrti Františka Antonína Berky zdědila panství Františka Rosálie Berková, která byla provdaná za Leopolda Kinského ze Vchynic. Po její smrti v roce [[1714]] spravuje panství Václav Albert Kinský z Chocně (zemřel v roce [[1719]]) a hrad a celé panství zdědil jeho syn Vilém Štěpán Kinský, známý svou velkorysostí a dobrým vztahem k poddaným. Po jeho úmrtí v roce [[1749]] panství přebírápřevzal jeho syn [[František Josef Kinský|František Josef hrabě Kinský]], který již roku [[1752]] umřel. Panství zdědila jeho dcera Marie Augusta Kinská, která byla zasnoubena se svým příbuzným Filipem Kinským a panství mu v roce [[1753]] odkázala.
 
[[Filip Kinský]] se značně zasloužil o panství, provedl rozsáhlou úpravu hradu, zakládal [[hospodářský dvůr|dvory]] a [[ovčín]]y, které daly základ novým osadám na panství. Postavil barokní [[lovecký zámeček]] [[Karlštejn (zámek)|Karlštejn]] nad [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratkou]]. Krátcea krátce před smrtí roku [[1823]] prodal Filip hrabě Kinský panství knížatům z Thurn-Taxisu.
 
=== 19.–21. století – éra Thurn-Taxisů a v majetku státu ===
Majitelem panství se stal Karel Alexander kníže z [[Thurn-Taxis]]u. Na hradě nikdy nebydlel, neboť sídlísídlil v bavorském [[Řezno|Řezně]]. V roce [[1827]] panství zdědil jeho syn Maxmilián Karel z Thurn-Taxisu. V roce [[1871]] pak panství získávázískal Maria Karel z Thurn-Taxisu, mj. synovec rakouské císařovny [[Alžběta Bavorská|Alžběty]]. Posledním majitelem hradu a panství byl Albert Maria princ z Thurn-Taxisu.
 
V roce [[1945]] byl hrad znárodněn a byl zde zřízen domov pro staré občany. Od roku 2007 je to domov pro dlouhodobě duševně nemocné starší 18 let. Od počátku r. 2017 se počítá s vystěhováním domova do vhodnějších prostor, s následnou rekonstrukcí a se zpřístupněním památky pro širokou veřejnost.<ref>{{Citace periodika