Bertrand Russell: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ Štěstí, Conquest of Happiness + reference. značka: editace z Vizuálního editoru |
typo |
||
Řádek 47:
[[Přírodní vědy|Přírodní věda]], která jediná je pravým zdrojem poznávání a našeho vědění o světě, poznává smyslová data a jinak nic. Nedává prostor žádné víře v nesmrtelnost či [[Bůh|boha(y)]]. [[Náboženství]] je podle Russella postradatelné, ne-li dokonce zlem. Je typické pro nevyspělého člověka. Existuje hierarchie hodnot, jež nutně přesahuje i přírodu, ale opravdová morálka se neopírá o pověrečné představy. Postačujícím lidským údělem je život vedený [[Láska|láskou]] a orientovaný věděním.
Logický atomismus tedy zakládá na tom, že poznáváme jen smyslová data. Ta naše vědomí reflektuje ve formě jazykových vyjádření. Vhodným jazykem k tomu je symbolická logika.
Russell se ve své, v roce 1930 publikované knize ''The Conquest of Happiness'' zabývá podmínkami za níchž může člověk dosáhnout štěstí. Těmi podle něj jsou: ''Nadšení'' (zest) - které znamená žízeň po životě, jeho velkým zdrojem je láska: "Jedna z vedoucích příčin nedostatku nadšení je pocit, že jedinec není milován, zatímco z opačného úhlu pohledu pocit, že je jedinec milován podporuje nadšení víc, než cokoliv jiného"<ref name=":0">{{Citace monografie▼
| příjmení = Russell▼
| jméno = Bertrand▼
| příjmení2 = ▼
| jméno2 = ▼
| titul = The Conquest of Happiness▼
| vydání = ▼
| vydavatel = Media Eight International▼
| místo = New York, London▼
| rok = 2013▼
| počet stran = ▼
| strany = ▼
| isbn = ▼
}}</ref>. Druhým zdrojem štěstí je ''rodina'', která hraje významnou roli v jedincově pocitu bezpečí. Třetím zdrojem jsou pak ''neosobní zájmy'', které pomáhají vyplnit volný čas a zahání nudu, poskytují navíc oddych od napětí, která vytváří rodina, práce či finance. Russellův pohled na štěstí tedy znamená, že jeho zdroje záleží jednak na externích okolnostech a jednak jsou v jedinci samotném. Štastný člověk je ten který pěstuje náklonnost k druhým, má široké pole zájmů, provádí věci s nadšením a tudíž netrpí<ref name=":0" />. ▼
== Dílo ==
[[Soubor:Russell title1912.jpg|thumb|''The Problems of Philosophy'' ([[1912]], Problémy filozofie), titulní list]]
Řádek 93 ⟶ 76:
* ''Sceptical Essays'' ([[1928]], Skeptické eseje),
* ''Marriage and Morals'' ([[1929]], Manželství a mravnost),
▲
▲| příjmení = Russell
▲| jméno = Bertrand
▲| příjmení2 =
▲| jméno2 =
▲| titul = The Conquest of Happiness
▲| vydání =
▲| vydavatel = Media Eight International
▲| místo = New York, London
▲| rok = 2013
▲| počet stran =
▲| strany =
▲| isbn =
▲}}</ref>. Druhým zdrojem štěstí je ''rodina'', která hraje významnou roli v jedincově pocitu bezpečí. Třetím zdrojem jsou pak ''neosobní zájmy'', které pomáhají vyplnit volný čas a zahání nudu, poskytují navíc oddych od napětí, která vytváří rodina, práce či finance. Russellův pohled na štěstí tedy znamená, že jeho zdroje záleží jednak na externích okolnostech a jednak jsou v jedinci samotném. Štastný člověk je ten který pěstuje náklonnost k druhým, má široké pole zájmů, provádí věci s nadšením a tudíž netrpí<ref name=":0" />.
* ''The Scientific Outlook'' ([[1931]], Vědecké vyhlídky),
* ''Education and the Social Order'' ([[1932]], Vzdělání a společenský systém),
| |||