Minsk: Porovnání verzí

| administrativní dělení = 9 [[rajón]]ů

| rozloha = 509

| rok = 2015

| etnické složení = [[Bělorusové]] (79,3 %) [[Rusové]] (15,7 %) [[Ukrajinci]] (2,4 %), [[Poláci]] (1.1 %), [[Židé]] (0.6 %){{Malé|(1999)}}

| náboženské složení = [[Pravoslaví]], [[katolictví]]

 

== Geografie ==

 

V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centrem [[Minská oblast|Minské oblasti]] ({{cizojazyčně|be|Мiнская вобласць}}) a Minského rajonu ({{cizojazyčně|be|Менскі раён}}). Minsk leží na řekách [[Svislač (přítok Bereziny)|Svislač]] a [[Njamiha]] ({{cizojazyčně|be|Няміга}}) na 53°54'8” [[zeměpisná šířka|s. š.]] a 27°33'41” [[zeměpisná délka|v. d.]]

Současné administrativní členění Minsku bylo ustanoveno v roce 1938 v souvislosti s výrazným nárůstem počtu obyvatel (218 tisíc obyvatel). Usnesení Výkonného výboru BSSR ze dne 17. března 1938 byl vytvořen Stalinský rajón (od 2. listopadu 1961 Zavodzký rajón), Varašylaŭský rajón (od 2. listopadu Sovětský rajón) a Kahanovický rajón (od 20. července 1957 Kastryčnický rajón). Moderní město je rozděleno do 9 administrativních rajónů (čtvrtí):

 

<div style="padding-top: 4px; margin-left: 400px;">

# {{legenda|#E3D2E3|[[Centrální rajón|Centrální rajón (Цэнтральны раён)]]}}

Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří [[metro]], [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a [[tramvaj]]e. [[Metro v Minsku|Minské metro]] má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami.

 

 

== Partnerská města ==