Chlumec nad Cidlinou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Stavební vývoj: Překlopení textu do minulého času.
oprava nepřesností, stylistická úprava
Řádek 62:
== Pamětihodnosti ==
{{viz též|Seznam kulturních památek v Chlumci nad Cidlinou}}
* Nejstarší památkou ve městě je [[kostel Nejsvětější Trojice (Chlumec nad Cidlinou)|kostel Sv.Nejsvětější Trojice]] založený ve [[12. století]] a v pozdějších dobách mnohokrát přestavovánpřestavovaný. Stavba je plochostropá s trojbokým [[Kněžiště|presbytářem]] a dřevěnou hranolovou [[věž]]í. Jeho vnitřní výzdoba pochází ze [[17. století]]. Kolem vnějších zdí presbytáře jsou umístěny [[empír]]ové pomníky z dílny [[sochař]]e [[Vojtěch Sucharda|Suchardy]].
* Hřbitovní kaple v městském parku zvaná Zubatovská byla postavena v polovině 19. století v empírovém slohu.
* Zámek [[Karlova Koruna]] -byl postaven v letech [[1721]] - [[1723]] v [[baroko|barokním slohu]] stavitelem [[František Maxmilián Kaňka|Františkem Maximiliánem Kaňkou]] podle plánů [[GiovanniJan Blažej Santini-Aichel|G.Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. Jedná se o válcovitou centrální stavbu, ke které paprskovitě přiléhají tři křídla čtvercového půdorysu. [[Zámek (stavba)|Zámek]] tvoří dominantu širokého okolí. Byl postaven na počest [[císař]]e [[Karel VI.|Karla VI.]]
* Zámecká [[kaple]] [[PannaZvěstování MariaPanny SedmibolestnáMarie (Chlumec nad Cidlinou)|kaple Zvěstování Panny Marie Sedmibolestné]] z poloviny 18. století sloužila jako rodinná hrobka Kinských.
* [[Kostel svaté Voršily (Chlumec nad Cidlinou)|Děkanský chrám Svaté Voršily]] na Klicperově náměstí byl založen v roce [[1538]] ve stylu pozdní gotiky a dokončen roku [[1543]] ve stylu [[renesance]]. Je trojlodní s hranolovou věží a cibulovou bání s trojbokým presbytářem. Trojlodí je sklenuto křížovou klenbou a vnitřní zařízení je po požáru z roku [[1774]] [[rokoko]]vé.
* Barokní [[mariánský sloup]] z roku [[1710]], se sochami světců - sv. Josefa, sv. Jáchyma, sv. Simeona a sv. Anny.
* Bývalý [[Loretánská kaple v Chlumci nad Cidlinou|klášter Loreta]] - byl vystavěn v letech [[1717]] - [[1719]] stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou v barokním slohu pro [[Řád zbožných škol|piaristy]]. Uprostřed čtvercového nádvoří stávala Svatá chýše se čtyřmi [[oltář]]i. Za [[Josef II.|Josefa II.]] byl klášter zrušen, budova převedena ve špitál a po první světové válce na byty. PoV roce [[19892000]] byla rekonstruována a v současné době je zde umístěna expozice zemědělského náčiní a historie města.
* Starý [[vodní hrad]] byl ve středověku obehnán dvojím valem, za vlády [[Pernštejnové|Pernštejnů]] byly vybudovány velké zemní bašty. Hrad byl založen nejspíše v průběhu 70.-80–80. let 15. století za Samuela z Hrádku. V roce 1521 ho koupil Vojtěch z Perštejna, který ho velkolepě přestavěl. V roce 1547 hrad získala královská komora, která ho nechala upravit a vystavěla zde pivovar. Za třicetileté války hrál hrad významnou roli a byl poškozen, jeho opevnění bylo posilováno. V dalším vývoji byl hrad změněn na zámek a stal se rezidencí rodu Vchynských (Kinských). Po roce [[1745]] hrad vyhořel a nebyl již opravován. Poslední zbytky valů byly rozvezeny v roce [[1956]].
* V blízkosti města je umístěna [[socha]] rebelujícího sedláka - památník [[Selské povstání (1775)|selského povstání v roce 1775]].
* Kaple sv. Jana se nachází při cestě mezi Chlumcem a [[Mlékosrby]] v lese Na Luhách.
* Hřebčín Ostrov byl postaven hraběcí rodinou Kinských jako součástí malebného zámku Karlova Koruna. Hřebčín prošel v roce [[2010]] rozsáhlou rekonstrukcí.
Řádek 98:
* [[František Klicpera]] – český profesor
* [[Jiří Krejčí]] – český fotbalista
* [[Karel Kuča]] - architekt, publicista, výtvarník
* [[Antonín Lauterbach]] – pedagog, spisovatel a divadelník
* [[Ivana Loudová]] – česká hudební skladatelka a pedagožka ([[8. březen|8. března]] [[1941]])
Řádek 106:
* [[Josef Rumler]] – český básník
* [[Jan Říha (pomolog)|Jan Říha]] – pomolog evropského významu
* [[Berta von Suttner]] rozená Kinská – nositelka Nobelovy ceny za mír 1905
* [[Ladislav Vízek]] – český fotbalový internacionál
* [[Karel Richter]] – spisovatel a historik
 
<gallery>