Bitva u Jutska: Porovnání verzí

 

== Bitva ==

 

31. května 1916 v jednu hodinu po půlnoci vyplula německá ''Hochseeflotte'' z [[Wilhelmshaven]]u k další „provokační“ akci.<ref>Původně se měla akce uskutečnit už [[17. květen|17. května]], ale opravy ''[[SMS Seydlitz]]'' po [[Bitva u Dogger Banku (1915)|bitvě u Dogger Banku]] ještě nebyly ukončeny. Dalším datem měl být [[23. květen]], ale ani tehdy nebyly opravy ''SMS Seydlitz'' dokončeny.</ref> Nejprve vyplula průzkumná skupina, které velel [[viceadmirál]] [[Franz von Hipper]], který měl k dispozici 5 [[bitevní křižník|bitevních křižníků]], 4 [[lehký křižník|lehké křižníky]] a 31 [[torpédovka|velkých torpédovek]]. Za ní vyplul viceadmirál [[Reinhard Scheer]] s hlavním jádrem ''Hochseeflotte'', které tvořilo 16 [[bitevní loď|bitevních lodí]], 6 [[predreadnought|starých bitevních lodí]], 7 lehkých křižníků a 30 velkých torpédovek.

 

=== První kontakt ===

Ve 14:20<ref name="cas">Střetnutí se odehrávalo v době platosti letního času [[Časové pásmo|na rozhraní]] [[GMT]]+1 a GMT+2. Veškeré zde uvedené časy jsou v britském [[letní čas|letním čase]], tedy GMT+1. Proto se časy v jiných pramenech mohou lišit, neboť zejména německé prameny používají německý letní čas GMT+2.</ref> na sebe obě průzkumné skupiny narazily: britský lehký křižník ''[[HMS Galatea (1914)|HMS Galatea]]'' hlásil vizuální kontakt se dvěma — pravděpodobně nepřátelskými — [[křižník]]y. Ve skutečnosti šlo o dvě velké torpédovky ''[[SMS B109]]'' a ''[[SMS B110]]'', které zajišťoval lehký křižník ''[[SMS Elbing]]'' a které měly za úkol prověřit [[neutralita|neutrální]] [[Dánsko|dánský]] [[parník]] ''N.J.Fjord'', který se ocitnul mezi dvěma přibližujícími se loďstvy. Zbytek britské první eskadry lehkých křižníků<ref>''[[HMS Phaeton (1914)|HMS Phaeton]]'', ''[[HMS Inconstant (1914)|HMS Inconstant]]'' a ''[[HMS Cordelia (1914)|HMS Cordelia]]''</ref> vyrazil bez rozkazu<ref>Hlášení admirála Sira John Jellicoea Admiralitě, [[6. červenec]] 1916. [http://www.northeastmedals.co.uk/britishguide/jutland/jellicoe_dispatch_1916.htm The Battle of Jutland 1916&nbsp; - Casualties Listed by Ship.]</ref> vpřed, aby podpořil ''HMS Galathea''. Beatty nechal změnit kurz na východní, aby se se svými bitevními křižníky dostal mezi předpokládané hlavní síly protivníka a jejich mateřskou základnu a odřízl jim tak cestu. Vlivem špatné interpretace vlajkového signálu o změně kurzu z vlajkového bitevního křižníku ''[[HMS Lion]] '' plula 5. eskadra rychlých bitevních lodí<ref name="5.eskadra"/> ještě nějaký čas SV-kurzem, takže nakonec plula 10 [[námořní míle|mil]] (18,5 km) — místo 5 mil (9,25 km) — za bitevními křižníky viceadmirála Beattyho.

 

 

=== Střetnutí hlavních sil ===

Díky tomu, že Scheer plul západním kurzem, vklínili se Britové mezi něj a německé přístavy. Snad proto, že se již velmi přiblížila noc, nehodlal admirál Jellicoe zbytečně riskovat pronásledování a zvolil taktiku vyčkávání na návrat německého loďstva, který musel zákonitě přijít. Scheer, v tušení,že se Britové budou snažit nadběhnout mu, zvolil riskantní manévr. Otočil svoje loďstvo o 180 stupňů a doufal, že než Britové zareagují, proklouzne jim za zády a bude je moci napadnout ze zálohy, nebo si minimálně otevře cestu k německým břehům. Bohužel pro něj se zmýlil v úsudku o rychlosti britského svazu a započal s manévrem příliš brzy. Díky tomu se po chvíli vynořil přímo před hlavními silami nepřítele. Začala zuřivá přestřelka, při které hlavní roli na straně Britů sehrála 5. eskadra rychlých bitevních lodí admirála [[Hugh Evan-Thomas]]e. Čtyři bitevní lodi [[třída Queen Elizabeth|třídy ''Queen Elizabeth'']], i přesto, že při záchraně Beattyho zdecimovaného svazu bitevních křižníků tvrdě inkasovaly, držely Němce v šachu. I když to byly v té době nejmocnější lodi světa, rozhodující ránu nepříteli zasadit nemohly. Na to jich bylo příliš málo. Scheera však přinutily opět nasadit pro něj tolik nevýhodný západní kurz. Během předešlé potyčky inkasovaly německé lodi takřka třicetkrát, britské pouze dvakrát. Byl už pozdní večer a rozhodnutí mělo přijít v noci.

 

=== Noční boj ===

 

== Závěr ==

Obě strany vyhlásily své vítězství, přestože žádná nedosáhla toho, čeho chtěla. Velitelé obou stran byli vyznamenáni nejvyššími medailemi svých zemí i jejich spojenců.

 

Taktické vítězství získali Němci, kteří ztratili výrazně méně lodí i námořníků. Daleko lépe také propagandisticky využila bitvu německá strana, která prohlásila svou flotilu za velkého vítěze a "topila" ve svých prohlášeních víc plavidel, než ve skutečnosti. Císař Vilém již 5. června provedl prohlídku základny v [[Wilhelmshaven]]u a vlajkové lodi admirála Scheera, kterého povýšil na úroveň [[Paul von Hindenburg|Hindenburga]] v pozemním vojsku. K další velké námořní bitvě ale už nedošlo, protože Scheer držel své bitevní lodě většinou v přístavech a když už mělo dojít ke střetu, tak raději ustoupil. Císařské námořní síly vedly až do konce války jen sporadické a omezené operace hladinových sil. K tomu vedlo jednak vědomí materiální převahy královské flotily (od 1917 roku posílené eskadrou amerických drednotů) a jednak panická bázeň císaře Viléma před další velkou bitvou. O to razantněji podporoval jiný způsob boje proti Britům a obnovil strategii neohraničené podmořské války. Ohrožení britských dopravních linek se zmenšilo až po vstupu USA do války a zavedení systému konvojů.

 

 

== Odkazy ==