Valdštejnové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Ferdinand Arnošt |
→Potomci zakladatele hradu: opr. wikilinků, wl, drobnosti |
||
Řádek 45:
Na Valdštejnu zůstali Valdštejnové zhruba 100 let. Známý je Zdeněk z Valdštejna z působení u dvora krále Jana Lucemburského, či Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil výpravy Jana Lucemburského na [[Litevské velkoknížectví|Litvu]]. Dalším byl Jan z Valdštejna, který půjčil markraběti Karlovi 1500 kop grošů. Z Karla byl později král [[Karel IV.]]<ref name="HaZ-38">Hrady a zámky 1957, str.38 </ref>
Z lomnické větve vzešli [[Brtničtí z Valdštejna|Brtničtí Valdštejnové]], jejichž příslušník Hynek zastával vysoké funkce, jeho bratr Jindřich vlastnil [[Brtnice|Brtnici]] a [[Heraltice]]. Jeho syna Zdeňka zvolili v roce [[1619]] v [[Brno|Brně]] [[Direktorium (stavovské povstání)|stavovským direktorem]]. Hlavní štěpanická větev se v 15. století hojně rozvětvila do dalších rodových větví.
Nejvýznamnějším členem rodu byl slavný císařský generalissimus [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] [[Albrecht z Valdštejna]] ([[1583]]–[[1634]]), který pocházel z duchcovské větve. Jeho meteorický vzestup a pád se však příliš neodrazil na osudech jeho příbuzných, kteří vždy patřili k vyšším, ač nikoli nejvyšším, vrstvám české šlechty. Rod byl po Bílé hoře povýšen do [[hrabě]]cího stavu.
[[Adam z Valdštejna|Adam mladší z Valdštejna]], zvaný Dlouhý ([[1569]]–[[1638]]) působil jako [[nejvyšší zemský sudí]], v roce [[1627]] se stal
[[Ferdinand Arnošt z Valdštejna]] (před
[[Jan Bedřich z Valdštejna|Jan Bedřich]] v letech [[1675]]–[[1694]] vykonával funkci pražského arcibiskupa. Hrabě Josef Karel proslul jako velký cestovatel, sběratel, na svém zámku [[Duchcov]] zaměstnal jako knihovníka [[Giacomo Casanova|Giacoma Casanovu]].
| |||