Palmýra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy |
m odstranění parametru „volby“; kosmetické úpravy |
||
Řádek 17:
'''Palmýra''' ([[arabština|arabsky]]: تدمر, Tadmor, Aramejsky: Tedmurtá) je město a pozůstatky antického semitského města v [[Sýrie|Sýrii]], 215 km severovýchodně od hlavního města [[Damašek|Damašku]]. V současné době administrativně spadá do [[Guvernorát Homs|guvernorátu Homs]]. První archeologické nálezy se datují do období [[Neolit|mladší doby kamenné]] a první zmínky o něm pocházejí z počátku druhého tisíciletí před naším letopočtem. Palmýra změnila při různých příležitostech mnohokrát vlastníka. Nakonec se ale v 1. století našeho letopočtu stala součástí Římské říše.
Město hojně prosperovalo z obchodních karavan a obyvatelé Palmýry byli proslulými obchodníky, kteří dokonce zakládali kolonie podél [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezky]]. Bohatství města umožnilo výstavbu takových architektonických památek jako jsou Velká kolonáda, Belův chrám, či charakteristické pohřební věže. Palmýřané byli směsicí [[Amorité|Amoritů]], [[Aramejci|Aramejců]] a [[Arabové|Arabů]]. Co se sociální stratifikace týče, ta fungovala na kmenové bázi. Obyvatelé města používali tzv. palmýrštinu, jeden ze západních dialektů aramejštiny. V oblasti obchodu a diplomacie byla užívána řečtina. Kultura města byla hojně ovlivněna kulturou řecko-římskou, a tím vznikla typická architektura, spojující jak východní, tak západní tradice. Obyvatelstvo uctívalo místní ([[
Ve 3. století dosáhl věhlas města vrcholu, a to především v šedesátých letech, kdy palmýrský král Odaenathus porazil perského velekrále [[Šápúr I.|Šápúra I.]] Po tom, co byl král Odaenathus zavražděn svoji manželkou, královnou Zenobií, vypukla v zemi vzpoura proti Římské říši a bylo vyhlášeno Palmýrské císařství. Povstání však bylo potlačeno a roku 273 nechal římský císař [[Aurelianus]] město srovnat se zemí. Obnoveno bylo až císařem [[Diocletianus|Diokleciánem]]. Palmýrské obyvatelstvo konvertovalo během 4. století ke křesťanství a v druhé polovině prvního tisíciletí k islámu. Poté byla řečtina a palmýrština nahrazena arabštinou.
Řádek 53:
Palmýra začala jako malé městečko v blízkosti potoku Efqa poblíž jižního břehu [[vádí]] Al-Kubur. Během prvního století se tato helénská osada začala rozšiřovat severně od břehů vádí. I přesto, že městské hradby původně obepínaly celou rozsáhlou oblast města, nové zdi, postavené za vlády císaře [[Diocletianus|Diokleciána]], už chránily jen severní část.
Většina městských památek se nachází v severní části. Mezi jinými například Belův chrám, ležící na [[
Na severu se nachází též památka známá jako Velká kolonáda. Jedná se o 1100 metrů dlouhou hlavní ulici, která se táhla od Belova chrámu na východě až po pohřební chrám (č. 86) v západní části města. Ve východní části kolonády se nacházel Vítězný oblouk a uprostřed stojí Tetrapylon.
Řádek 66:
Až do posledních let 3. st. n. l. používali obyvatelé města dialekt aramejštiny a palmýrskou abecedu. Latina se používala zřídka, zato v bohatších vrstvách obyvatelstva byla oblíbená [[řečtina]], která se užívala v oblastech obchodu a politiky. V období nadvlády [[Byzantská říše|Byzance]] se dokonce stala hlavním jazykem. Po dobytí města Araby nahradila řečtinu [[arabština]]. Ze smíšení jazyků se později vyvinula [[palmýrština]].
Obyvatelé Palmýry byli velkou směsicí nejrůznějších etnik. Byla doložena jména hlavně arabských, aramejských a amoritských klanů. Palmýra byla kmenovou komunitou, ale kvůli nedostatku důkazů není přesné porozumění systému možné. Celkem bylo zdokumentováno 30 klanů, z nichž 5 bylo označeno za kmen obsahující několik podkmenů. Za časů císaře [[Nero
== Historie ==
[[Soubor:Temple_of_Bel_Palmyra.jpg|
[[Soubor:Palmyra theater02(js).jpg|
První zpráva o Palmýře se objevila ve 2. tisíciletí př. n. l. v archivu [[Mari]]. Podle [[Asýrie|asyrských]] textů sahají důkazy o osídlení nejméně do roku 1800 př. n. l., kdy bylo první město založeno kmeny arabských kočovníků. Podle hebrejské bible však byl Tadmur postaven až králem [[Šalomoun|Šalamounem]]. O nejstarší historii města nejsou prakticky žádné zprávy, asyrští králové sem nejspíše posílali do exilu své odpůrce. Z dalšího tisíciletí nejsou o Palmýře žádné dochované texty.
Řádek 89:
Objevení ruin v 18. stol. mělo vliv na klasicistní architekturu Evropy.
[[Soubor:Palmyra_Tétrapylon_02.jpg|
[[Soubor:PalmyraElabelTower.jpg|
=== Pohřebiště ===
Řádek 98:
==== Veřejné stavby ====
'''Senát:''' Budova senátu těžce poškozena. Jedná se o malou budovu složenou z [[
'''Diokleciánovy lázně:''' Většina lázní byla zničena a zbytky se nenachází nad úrovní základů. Vstup do komplexu označují čtyři masivní egyptské žulové sloupy. Každý z nich má v průměru 1,3 metru, jsou 12,5 m vysoké a váží 20 tun. Vnitřek bazénu lemovaného kolonádou [[Korintský řád|korintských sloupů]] je až na osmiúhelníkovou místnost, jež sloužila jako šatna, stále viditelný.
| |||