Estonsko: Porovnání verzí

Nepočítáme-li několik jednotlivých zmínek, vstoupilo Estonsko do historických pramenů na přelomu [[12. století|12.]] a [[13. století]] v souvislosti s dobýváním převážně [[pohanství|pohanského]] [[Baltské státy|Pobaltí]] [[křesťanství|křesťanskými]] mocnostmi. Území Estonska bylo dobyvateli začleněno do nově vyhlášené [[Terra Mariana|Mariiny země]] (Terra Mariana), která obsáhla celé Estonsko roku [[1227]], když [[Řád mečových bratří]] (Němečtí rytíři) ovládl ostrov [[Saaremaa]] a sever Estonska byl po [[Bitva u Lyndanisse|bitvě u Lyndanisse]] dobyt dánskými [[Livonská křížová výprava|křižáky]] v čele s králem [[Valdemar II. Vítězný|Valdemarem II.]] V rámci Terry Mariany byly části Estonska poddány Řádu mečových bratří (posléze [[Livonský řád|Livonskému řádu]]), [[Dánsko|Dánsku]] a pobaltským [[biskupství]]m. Další expanzi na východ zastavil roku 1242 ruský kníže [[Alexandr Něvský]] v [[Bitva na Čudském jezeře|bitvě na Čudském jezeře]].

Koncem [[16. století]] po rozpadu [[Terra Mariana|Livonské konfederace]], poslední státní formy Terry Mariany, se stala většina estonského území součástí [[ŠvédskoŠvédské impérium|ŠvédskaŠvédské říše]], jižní část součástí [[Polsko-litevská unie|Polska]]. Po opakovaných ozbrojených konfliktech roku [[1629]] postoupilo poražené Polsko [[Altmarský mír|Altmarským mírem]] Švédsku i jižní část Estonska. [[Hladomor]] v letech 1695–1697 zahubil okolo 1/5 estonské a livonské populace.<ref>{{cite journal |last1=Neumann |first1=J. |last2=Lindgrén |first2=S. |year=1979 |title=Great Historical Events That Were Significantly Affected by the Weather: 4, The Great Famines in Finland and Estonia |journal=Bulletin of the American Meteorological Society |publisher= |volume= 60 |issue= 7 |pages=775–787 |url=http://journals.ametsoc.org/doi/abs/10.1175/1520-0477%281979%29060%3C0775%3AGHETWS%3E2.0.CO%3B2 |doi= 10.1175/1520-0477(1979)060<0775:GHETWS>2.0.CO;2 |issn=1520-0477}}</ref> Po porážce Švédska v [[Severní válka|Severní válce]] bylo Estonsko přiřčeno roku [[1721]] [[Nystadská smlouva|Nystadskou smlouvou]] k [[Ruské impérium|RuskuRuské říši]]. Po celou dobu však v zemi zůstávala vůdčí vnitropolitickou silou německá šlechta a měšťanstvo.

Na základě tajného dodatku [[pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] uzavřeného mezi [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a [[nacistické Německo|nacistickým Německem]] byla země v červnu [[1940]] obsazena sovětskými vojsky. [[21. červenec|21. července]] byla vyhlášena [[Estonská sovětská socialistická republika]], která byla oficiálně počátkem srpna [[1940]] připojena k [[Sovětský svaz|SSSR]]. Poté nastala doba těžkých [[Josef Stalin|stalinských]] represí, kdy bylo mnoho intelektuálních a politických vůdců popraveno, uvězněno nebo deportováno na [[Sibiř]], včetně prezidenta [[Konstantin Päts|Konstantina Pätse]]. V letech [[1941]]–[[1944]] byla země okupována německou [[Nacistické Německo|Třetí říší]] a potézačleněna do říšského komisariátu [[Říšský komisariát Ostland|Ostland]]. Po vítězné válce se v rámci [[Generalplan Ost|Generálního plánu Východ]] plánovala postupná [[germanizace]] regionu. Židovská menšina byla vyhlazena, zatímco někteří Estonci vstupovali do [[20. granátnická divize SS (1. estonská)|estonské divize]] Waffen SS. V roce 1944 byla země osvobozena [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Následovalo 46 let sovětské [[vojenská okupace|okupace]] a vytvoření [[Estonská sovětská socialistická republika|Estonské SSR]] jako svazové republiky Sovětského svazu.

Etničtí Estonci tvoří necelých 70 % obyvatelstva a více než 25% tvoří etničtí [[Rusové]]. První a druhá generace [[Imigrace|imigrantů]] z různých částí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], zejména z [[Rusko|Ruska]], pak představuje většinu ze neestonských obyvatel země. Rusky mluvící menšina žije hlavně v [[Tallinn]]u a v průmyslových oblastech na severovýchodě Estonska ([[Ida-Virumaa]]). Za zmínku stojí i nepočetná finská menšina.