Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 3 545 bajtů ,  před 2 lety
→‎Geografie: Doplnění sekce Vodstvo a Výškové body, odstraněna dupl. v úvodu, sjednocení textu v popisku fota v infoboxu.
| název = Sečská vrchovina
| obrázek = Sečská vrchovina, CZ140322.jpg
| popisek = Sečská vrchovina; krajinná oblast v rozsahu poloh 275 až 737 m n. m., typická ostrým ohybem řeky Chrudimky pod skalním ostrohem přírodní rezervace Oheb, členitá [[vrchovina]], v Železných horách [[geomorfologický podcelek]] Železných hor, název odvozen od města [[Seč]]
| alt =
| nejvyšší bod = [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
 
== Geografie ==
V [[Geografie Česka|geografii Česka]] tvoří Sečská vrchovina jádrokrajinnou Železných hor,oblast v jihovýchodní části jejichŽelezných celkuhor označovanémoznačovaných obecně jakoza [[pohoří]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
 
Pod vrcholem, v lokalitě s přírodní památkou „[[U Tučkovy hájenky]]" se nachází prameniště významné řeky [[Krounka|Krounky]], jejíž koryto na úbočí vrcholu ve směru ke Krouně tvoří současně rozhraní se sousedními [[Žďárské vrchy|Žďárskými vrchy]]. Na okraji [[Skutečská pahorkatina|Skutečské pahorkatiny]] protéká Krounka hlubokým údolím s názvem Šilinkův důl, typem [[Soutěska|soutěsky]] v části přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky.
 
==== Evropské rozvodí ====
[[Rozvodí]] evropských řek [[Labe]] - [[Dunaj]] (na českém území s řekou [[Morava (řeka)|Morava]]) prochází jihovýchodním okrajem Sečské vrchoviny, katastrálním územím obcí [[Svratouch]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] a [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]]. [[Rozvodnice]] leží přibližně na spojnici míst od vrcholu sedla (708 m n. m.) mezi vrchy [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] a [[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]] ([[Žďárské vrchy]]): U oběšeného (737,4 m n. m.) - Peškův vrch (716,8 m n. m.) v katastru Svratouch, Chlumětínská cesta (672 m n. m.) - silnice II/343 (651,9 m n. m.) v katastru Svratka, lokality Na Ševčičce (652 m n. m.) - Familie (654 m n. m., silnice do Vortové) v katastru Herálec a dále pokračuje k vrcholu [[Otrok (vrchol)|Otrok]] (717,3 m n. m.) v oblasti Žďárských vrchů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Klub českých turistů
| odkaz na korporaci = Klub českých turistů
| titul = Turistická mapa: Žďárské vrchy
| vydání = 6
| vydavatel = Trasa
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-7324-370-8
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000 - mapový list č. 48
}}</ref>
 
==== Vodní díla ====
[[Vodní dílo|Vodní díla]] podle českého [[Vodní zákon|vodního zákona]] zastupují na území Sečské vrchoviny stavby sloužící obecně ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod a k úpravě vodních poměrů. Nejvýznamnějším byl v roce [[1903]] plán výstavby [[Vodní nádrž|vodních nádrží]] na řece Chrudimce. V průběhu [[20. století]] byly vybudovány:<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Povodí Labe, státní podnik
| odkaz na korporaci = Povodí Labe (státní podnik)
| titul = Povodí Labe, státní podnik
| url = http://www.pla.cz/planet/webportal/internet/default.aspx
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-17
}}</ref> 
* [[Vodní nádrž Hamry]] (v katastrech [[Hamry (okres Chrudim)|Hamry]] a [[Studnice (okres Chrudim)|Studnice]], na řece Chrudimce v říčním km 93,133), v letech [[1907]] - [[1912]] realizace stavby.
*  [[Vodní nádrž Seč]] (v katastrech [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] a [[Proseč u Seče]], na řece Chrudimce v říčním km 50,722), v letech [[1924]] - [[1935]] realizace stavby.
* [[Vodní nádrž Padrty]] (v katastrech [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] a [[Horní Bezděkov u Bojanova]], na řece Chrudimce v říčním km 47,920).
* [[Vodní nádrž Křižanovice]] (v katastrech [[Křižanovice (okres Chrudim)|Křižanovice]] a [[České Lhotice]], na řece Chrudimce v říčním km 37,150), v letech [[1947]] - [[1953]] realizace stavby.
 
=== Výškové body ===
Nejvyšších nadmořských výšek dosahují vrcholy v oblasti [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]], leží zejména ve dvou pásmech, v jihozápadním označovaném za železnohorský hřbet mezi Třemošnicí a Slavíkovem vrcholící vrchem Vestec (668 m n. m.) a jihovýchodním nazývaným vnitřní železnohorský hřeben táhnoucí se nad pravým břehem řeky Chrudimky, od vodní nádrže Seč až po nejvyšší vrchol U oběšeného (737,4 m n. m.).
 
== Odkazy ==