Prozatímní státní zřízení: Porovnání verzí

Jak se blížilo osvobození republiky, bylo pro vládu nutné zajistit prozatímní správu osvobozeného území. 3. srpna 1944 byl přijat dekret č. 10/1944 Úř. věst. čs., o dočasné správě osvobozeného území, podle kterého byl zřízen úřad pro správu osvobozeného území v čele s prezidentem určeným členem vlády (''vládním delegátem''). Tento úřad zanikl po příjezdu na československé území, dne 5. dubna 1945 v Košicích. Vyvrcholením osvobozování území bylo [[Květnové povstání českého lidu|květnové povstání]], na němž se významně podílela [[Česká národní rada (odboj)|Česká národní rada]], která se 5. května 1945, po jeho vypuknutí, prohlásila zmocněncem košické vlády a podnikla kroky k převzetí kontroly v úřadech a médiích a vydala Prohlášení o převzetí vládní a výkonné moci v českých zemích. Členové košické vlády se začali přesouvat do Prahy. 16. května se do Prahy po bezmála sedmi letech v exilu vrátil i prezident republiky Edvard Beneš. Na osvobozeném území byly podle ústavního dekretu č.18/1944 Úř. věst. čs. ustaveny národní výbory jakožto orgány státní správy. Prostřednictvím národních výborů bylo pak na základě ústavního dekretu č. 47/1945 Sb. nepřímo zvoleno [[Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé|Prozatímní Národní shromáždění]], které jako prozatímní parlament potvrdilo platnost dekretů (viz výše) a [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] ve funkci prezidenta.<ref name=":1" /> Ustavující schůze 28.10.1945 bývá označována jako začátek období tzv. [[Třetí Československá republika|třetí republiky]].