|
[[Soubor:Sanfranciscoearthquake1906.jpg|thumb|Následky zemětřesení v San Francisku v roce 1906]]
[[Soubor:World seismicity.jpg|thumb|right|Výskyt zemětřesení ve světě]]
Zemětřesení je když Topinka spadne na zem
'''Zemětřesení''' je náhlý pohyb [[Zemská kůra|zemské kůry]], vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů [[tektonická deska|zemských desek]] – podél [[zlom]]ů. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeží [[Amerika|Ameriky]], východní [[Asie]] a ostrovy mezi ní a Austrálií, [[Kavkaz]], [[Turecko]] a [[Írán]], [[Středomoří]] atd.) Studiu zemětřesení se věnuje [[geofyzika]] konkrétně její součást [[seismologie]].
Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli [[hypocentrum]], jeho kolmý [[průmět]] na zemském povrchu se nazývá [[epicentrum]].
K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, [[magnitudo]] a [[makroseismická intenzita]]. Magnitudo se určuje z maximální výchylky [[seismometr]]u, zatímco makroseismická intenzita se určuje ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu. Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči [[hypocentrum|hypocentru]]. Například zemětřesení v [[Rakousko|rakouském]] [[Ebreichsdorf]]u [[11. červenec|11. července]] [[2000]] mělo magnitudo 4,8 a makroseismickou intenzitu v [[epicentrum|epicentru]] VI stupňů [[EMS-98]], v Brně bylo pocítěno jako IV. stupeň [[EMS-98]].
Zemětřesení způsobuje pohyb [[Tektonická deska|litosférických desek]]. Slabá zemětřesení, která člověk buď vůbec nepocítí, nebo která se projeví na nestabilních předmětech v domácnosti (skleničky na policích, lustr, hodiny na stole), jsou velmi častá i v seismicky klidnějších oblastech – např. seismické roje v západních [[Čechy|Čechách]] mohou vést až k lehkému popraskání zdí, na [[Ostrava|Ostravsku]] dochází často k slabým otřesům v souvislosti s [[důl]]ní činností. Zemětřesení mohou způsobovat i vodní nádrže a [[přehrada|přehrady]].<ref>http://www.osel.cz/index.php?clanek=4192 - Tragické zemětřesení spustila naplněná přehrada</ref> Velká<ref>http://phys.org/news/2016-09-odds-mega-quake-high-tide.html - Odds of mega-quake rise at high tide: study</ref> a nízkofrekvenční zemětřesení (LFE)<ref>http://phys.org/news/2016-07-earthquakes-san-andreas-fault-triggered.html - Some earthquakes on San Andreas Fault triggered by gravitational tug of sun and moon</ref> mohou spouštět [[Slapová síla|slapové síly]]. Silnější zemětřesení jsou pak vázána většinou na aktivní tektonické oblasti a jejich výskyt je méně častý, avšak celosvětově nejde o výjimečný úkaz. Jednou za několik let však dojde k silnému zemětřesení v nejchudších státech světa, které může připravit o život stovky či tisíce lidí a způsobí mnohamiliardové škody na majetku. Podmořská zemětřesení pak mohou vyvolat také velmi ničivé vlny [[tsunami]]. Zemětřesení také někdy doprovázejí [[světlo|světelné]] efekty.<ref>http://physicsworld.com/cws/article/news/2014/jan/14/study-homes-in-on-the-cause-of-earthquake-lights - Study homes in on the cause of earthquake lights</ref> Doprovodné efekty vykazují podobné charakteristiky jako lámání bambusové tyčky.<ref> http://phys.org/news/2016-01-earthquake-power-laws-emerge-bamboo.html - Earthquake power laws emerge in bamboo chopsticks</ref> Předvídat okamžik, kdy k tomuto jevu dojde, je obtížné.
== Druhy zemětřesení ==
|
