Pražská německá literatura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kor. značka: editace z Vizuálního editoru |
m kor. |
||
Řádek 86:
Poslední univerzální mezinárodní [[Umělecký sloh|sloh]], zvaný secese ({{Cizojazyčně|fr|art nouveau}}, {{Cizojazyčně|de|Jugendstil}}, {{Cizojazyčně|en|Modern Style}}), který se na konci 19. století a na počátku 20. století rozšířil do všech oblastí kultury, se prosadil nejdříve ve [[Výtvarné umění|výtvarném umění]]. Zejména kolem výtvarného umění se také vytvářela svébytná programová [[estetika]] secese, která zdůrazňovala odvrat od [[Historismus (umění)|historizujících]] tradic a slohové „nepůvodnosti“ 19. století. V literatuře se stávají nositeli secesního slohu významné směry z přelomu století, to jest [[symbolismus]], dekadence a částečně i [[impresionismus]], ačkoliv ne všechna díla vzniklá v kontextu těchto literárních směrů mají secesní charakter. Literatura a výtvarná secese k sobě v této době měly velmi blízko, jak je patrno na zakládání uměleckých skupin zahrnujících spisovatele i výtvarníky, vznik uměleckých časopisů pro novou literaturu i výtvarné umění a na obdobném řešení uměleckých problémů v obou oblastech. Také v literatuře té doby se objevuje tíhnutí k [[Ornament|ornamentální]] [[Stylizace|stylizaci]], například v rytmizaci věty a verše nebo v ornamentálním opakování slov, motivů a [[Hláska|hláskových]] skupin.<ref>{{Citace monografie | titul = Slovník literárních směrů a skupin | editoři = Štěpán Vlašín | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1983 | vydání = 2., dopl | počet stran = 367 | strany = 284}}</ref>
V Praze se provázanost obou uměleckých světů projevila ve Společnosti pro podporu německé vědy, kultury a umění v Čechách (''{{Cizojazyčně|de|Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen}}''), která vznikla v roce [[1891]] jako reakce na založení České akademie věd a umění císaře [[František Josef I.|Františka Josefa]] v Praze v roce [[1890]],<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Munzar | jméno = Jiří | titul = Úvod do studia německé literatury a literárněvědné germanistiky (skriptum) | url = http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps06/NJI_04/UvodDoStudiaSkriptum_puvodni.pdf | redaktoři = Roman Kopřiva, Zdeněk Mareček | datum vydání = 2007-05-25 | datum přístupu = 2015-05-20 | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | strany = 68}}</ref> stejně jako v uměleckém spolku ''{{Cizojazyčně|la|Concordia}}'', na jejichž činnost později navázaly skupiny německy hovořících umělců {{Cizojazyčně|de|[[Die Pilger]]}}, {{Cizojazyčně|de|[[Junge Kunst]]}} a {{Cizojazyčně|de|[[Prager Secession]]}}. Z pražských německých literátů se jako první nechal secesní estetikou inspirovat [[Rainer Maria Rilke]], v jehož raném díle se před jeho odchodem z [[Westerwede]] v roce 1902 (konkrétně například v básnickém cyklu ''{{Cizojazyčně|de|Die Bilder entlang}}'' z roku [[1898]] inspirovaném malířským a grafickým dílem [[Ludwig von Hofmann|Ludwiga von Hofmanna]]) objevuje takzvaná ''{{Cizojazyčně|de|Jugendstil}}'' ''perioda'' vyznačující se – i přes zdůrazňování básníkovy osamělosti – reálnou integrací do soudobé umělecké scény a sdílením jejích módních tendencí a motivů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Webb | jméno = Karl Eugene | titul = Rainer Maria Rilke and Jugendstil : Affinities, Influences, Adaptations | vydavatel = University of North Carolina Press | místo = Chapel Hill | rok = 1978 | počet stran = ix, 137 | isbn = 0-8078-8090-6}} (anglicky)</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Rios | jméno = Rita | titul = Das Echo der Bilder: Jugendstil, Quattrocento und ägyptischer Totenkult in Rilkes poetischer Rezeption Hofmanns, Vogelers und Modersohn-Beckers (Arbeit zur Erlangung der Doktorwürde) | url = http://archive-ouverte.unige.ch/unige:230 | vydavatel = [[Ženevská univerzita|Université de Genève]]. Faculté des Lettres | místo = Genève | rok = 2003 | počet stran = 356}} (německy)</ref> Dalšími pražskými autory, jejichž díla vykazují vlivy literární secese, jsou spisovatel a filosof Fritz Mauthner (například povídka ''{{Cizojazyčně|de|Ein Abend im Irrenhause}}'' z roku 1914) a Rilkem ovlivněný básník a prozaik Camill Hoffmann (například povídka ''{{Cizojazyčně|de|Die drei faulen Bauern}}'' z roku 1910).<ref>{{Citace monografie | titul = Prager deutsche Erzählungen | editoři = Michael M Schardt, Dieter Sudhoff | vydavatel = P. Reclam | místo = Stuttgart | rok = 1992 | počet stran = 498 | kapitola = Ein Abend im Irrenhause; Die drei faulen Bauern | strany = 52–69, 125–137 | isbn = 3-15-028771-5}}</ref>
=== Novoromantická dekadence a obskurantismus ===
| |||