Zdeněk Mácal: Porovnání verzí

| barva pozadí = nevokální hudebník}}

Studoval v rodném [[Brno|Brně]] konzervatoř a [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|Janáčkovu akademii múzických umění]]. Poprvé vzbudil širší pozornost, když se stal vítězem dvou významných hudebních soutěží: mezinárodní dirigentské soutěže v Besançonu v roce [[1965]] a Dmitri Mitropoulos Competition v [[New York]]u roku [[1966]], kde porotě předsedal [[Leonard Bernstein]].<ref>[http://www.rozhlas.cz/vltava/vazhudba/_zprava/315987 rozhlas.cz], únor 2007</ref> Spolu s [[Pavel Štěpán|Pavlem Štěpánem]] a [[Česká filharmonie|Českou filharmonií]] získal v r.&nbsp;[[1971]] cenu [[Wiener Flötenuhr]] za nahrávku dvou [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartových]] klavírních koncertů z roku 1968. Po sovětské okupaci někdejšího [[Československo|Československa]] odešel Zdeněk Mácal do emigrace. Firma [[Supraphon]] se ho za to rozhodla potrestat tím, že tuto výjimečnou nahrávku Mozartových klavírních koncertů v tehdejším Československu nevydá. Již vylisované desky byly zničeny. Po návratu Zdeňka Mácala do vlasti a jeho jmenování šéfdirigentem [[Česká filharmonie|České filharmonie]] bylo v souboru ''Best of Mozart''<ref>https://www.supraphonline.cz/album/227417-best-of-mozart?trackId=2706816</ref> vydáno ''Allegro assai'' z Mozartova klavírního koncertu č. 23 A dur K&nbsp;488, ale na úplné vydání této nahrávky posluchači v [[Česko|Česku]] museli čekat dlouhých 44 let do roku 2012, kdy byla vydána na serveru Supraphonline.<ref>http://www.supraphonline.cz/album/3262-mozart-koncerty-pro-klavir-a-orchestr</ref>