Andrej Krob: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Napřímení interního odkazu a oprava infoboxu spolu s fotografií. |
Kompolexní úprava textu dle svědectví přítele a kolegy. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Andrej Krob''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] [[Cheb]]) je český divadelní scenárista, herec a režisér. Ze strany otce je potomkem katolických německých imigrantů (rod se usídlil v Mutějovicích v době otevírání uhelných dolů v 18. století). Rodina otce po roce 1867 migrovala dále na Volyň (jiná část do USA). Patřila k prvním usedlíkům v Malíně (stavení 28). Po roce 1880 podobně většině českých katolíků v Rusku přijala pravoslaví (násilná rusifikace). Děd Andreje Kroba, Jeroným, byl obchodníkem. Babička Anna Krobová pocházela z Turnovska a na Volyň byla prodána jako nevěsta. V době seznámení s J. Krobem, se kterým založila početnou rodinu (pět dětí) byla vdovou. Anna Krobová se stala aktivní členkou české komunity v Rusku (Ukrajině) , především v Kyjevě (zástupkyně Předsedkyně spolku českých dam, Zdravotní služba České družiny v bitvě u Zborova., členka školních komitétů a podporovatelka české vzdělanosti). V letech 1922-1927 byla vězněna bolševiky na Ljublance v Moskvě. Rodina se vrátila do ČR v roce 1928. Anna Krobová obdržela za své zásluhy o český stát od Prezidenta Masaryka "Revoluční medaili". Otec Jeroným Krob studoval v Kyjevě (diplomacie, stavitelství), dokončil vzdělání v Praze na ČVUT. Krobova matka pocházela z ruské židovské rodiny z Moskvy, byla dcerou jednoho z čelních představitelů ruského družstevnictví N.M.Michajlova. Její otec byl veřejně označen za nepřítele sovětského režimu v novinách Pravda (1920) a stekjně tak v knize Golinkova "Pravda o vragach naroda". V roce 1922 byl donucen k emigraci společně s celým vedením Centrosujuzu (ústředí družstev). Žil v Paříži, Londýně a Praze, člen ZEMGORU, člen zednářské lože. Děti Michajlova žili z části v Řecku, nejmladší se vzdělávaly v RČS. Bratr matky byl z Prahy unesen v roce 1945 a strávil 16 let v sovětských táborech.
Anrej Krob má čtyři dcery. Osvojenou Lucii, vlastní šansonierku a herečku Sylvu Krobovou, Terezu Krobovou a Kateřinu Krobovou, scénáristku a dramaturgyni (ČT). Manželkou Andreje Kroba je Anna Freimanová, sestra herečky Veroniky Freimanové. Anna Freimanová byla dlouhé období (od 70. let) osobní asistentkou Václava Havla a dnes spravuje jeho literární odkaz v Knihovně Václava Havla. Sestra Andreje Kroba, Marina Bačkovská, je překladatelkou a tlumočnicí. Jejím mužem byl generál Jan Bačkovský. Andrej Krob je strýcem jedné z výrazných postav současného českého výtvarného umění ak.mal. Jana Bačkovského.
Andrej Krob od roku 1963 působil v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]] jako jevištní technik, asistent a herec.Zde se opět setkává s Václavem Havlem , se kterým sloužil po dobu základní vojenské služby. Jejich vztah je později zpečetěn místem Hrádeček u Vlčic, kde si vedle rodinné chalupy Krobů kupuje venkovský dům i Václav Havel a kde později vzniká fenomén Hrádeček jako jedno z center kulturního života v době normalizace.Osobní vztah s Václavem Havlem nejlépe dokumentuje skutečnost, že Andrej Krob byl posledním hostem rodiny Havlových před smrtí Olgy Havlové i jedním z mála, kdo strávil s Václavem Havlem poslední měsíce, týdny, dny a hodiny jeho života. V Divadle Na zábradlí se seznámil s režisérem [[Jan Grossman|Janem Grossmanem]], Liborem a Anettou Fárovými, L. Fialkou a Borisem Hybnerem a mnoha dalšími osobnostmi a stává se součástí této generace Divadla Na zábradlí. Koncem 60. let pracuje jako kastelán na zámku Březnice. Zde zakládá amaterské divadlo ze studentů místní střední školy, se kterým získává s inscenací "Krále Ubu" ocenění na festivalu samatewrských souborů v Belgii. V roce 1968 se seznamuje se Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem, Rychardem Rýdou, Josefem Platzem a Bolkem Polívkou se kterými pak spolupracuje jako šéf techniky Pantomimy Aldreda Jarryho a pokračuje i na jejich projektech po rozpadu tohoto souboru. Podniká s nimi četné zahraniční cesty. Je členem legendárního Cirkusu Alfred (1973-1979), kterým se Ctibor Turba stává jedním z věrozvěstů Nového cirkusu. Od první poloviny 70. let se stává členem souboru Divadla Járy da Cimrmana a přivádí do divadla Jana Hrabětu, Jana Kašpara, Václava Kotka a další. Od této doby se datuje jeho velmi silné a pevné přátelství s Ladislavem Smoljakem, které vyvrcholí Smoljakovou účastí na práci Krobova Divadla na tahu poroce 1989. V 70. letech zákládá tradici Zahradních slavností na Hrádečku. V roce 1974 zakládá [[Divadlo Na tahu]], se kterým jako první hru nastudoval a veřejně uvedl ''[[Žebrácká opera (Václav Havel)|Žebráckou operu]]'' Václava Havla. Počernické představení se setkalo s živým zájmem státní bezpečnosti. Andrej Krob je spolu s Aničkou Kotkovou, Ivanou Vostárkovou (Losovou), Sašou Bačkovským a dalšími vyslýchán Stb, část souboru složená ze studentů je perzekvována, stejně jako někteří z diváků...V té době je tedy Andrej Krob již aktivní v disentu a stává se předmětem dlouhodobého zájmu [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Müllerová
| jméno = Alena
Řádek 17 ⟶ 19:
| strany =274
| jazyk =
}}</ref> Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů [[Charta 77|Charty 77]], poté
Poslední inscenací Andreje Kroba je Havlova hra "Asanace" v Klicperově divadle, jejíž premiéra patřila k vrcholným divadelním zážitkům. Na této inscenaci se neprojevil vztah Andreje Kroba s Dagmar Havlovou, který lze , nehledě na silnou podporu vztahu Dagmar Veškrnové a Václava Havla ze strany Andreje Kroba, dnes považovat za krajně napjatý ze strany dramatikovy vdovy. Inscenace byla málem zmařena vysokými finančními nároky nositelky autorských práv.
Andrej Krob patří k silným osobnostem českého divadla s podivně formovaným osudem, jakoby odvozeným z divadelního světa génia Jana Grosmana.
== Reference ==
|