Megalitické řady v Carnacu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení souřadnic (náhrada zastaralé {{Geo dms}}) |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 8:
Domněnky o původu na vědeckých základech pocházejí až od 2. poloviny [[18. století]]. Amatérský [[archeolog]] a sběratel [[starožitnost]]í hrabě Anne Claude de Caylus v roce [[1764]] vyslovil myšlenku, že kameny pocházejí z doby galo-románské. F. z Pommereul v roce [[1790]] předpokládal [[keltové|keltský]] původ [[megalit]]ů a tato [[hypotéza]] dlouho převládala.
Ale na konci [[19. století]] archeologové James Miln a Zacharie Le Rouzic na základě [[Archeologický výzkum|archeologických průzkumů]] přinesli novou interpretaci. Snažili se ověřit, zda se jedná o kultovní místo a prokázali, že stavby vznikly mnohem dříve, ještě před příchodem Keltů. Během německé okupace se [[nacismus|nacistická]] archeologie zajímala o kamenné řady v Carnacu ohledně prokázání indo-germanizace reginu národy přišlými ze severu přes moře. Na podzim [[1940]] byla vyslána výprava a s pomocí [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] byla vytvořena [[Letecká fotografie|letecká topografie]]. Výzkum zaštiťoval přímo [[Alfred Rosenberg]], stranický ideolog [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Průběh války tyto výzkumy přerušil.
Výzkumu, který trval 30 let, se věnoval Pierre Méreaux. Odmítl teorii kultu mrtvých a argumentoval, že dolmeny sloužily pravděpodobně jako primitivní [[seismograf]]y, neboť Bretaň byla seismicky aktivní oblastí. Umístění a orientace menhirů mělo procházet seismickými zlomy.
| |||