Wikipedie

Josef Mocker: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
Řádek 10:
}}
 
'''Josef Mocker''' ([[22. listopad]]u [[1835]], [[Cítoliby]]<ref name="matrika">[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-72a9&scan=67#scan67 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[16. leden|16. ledna]] [[1899]]<ref>''Kronika'', in [[Zlatá Praha (časopis)|Zlatá Praha]], roč.&nbsp;XVI ([[1899]]), čísl.&nbsp;11, str.&nbsp;130, 132, vyd.&nbsp;20. 1. 1899</ref>, [[Praha]]) byl český [[architekt]] a [[Sudetští NěmciRestaurování|německé národnostirestaurátor]] a [[RestaurováníSudetští Němci|restaurátorněmecké národnosti]].
 
Byl členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], projektoval novostavby a podílel se na mnoha dostavbách a obnovách významných chrámů a hradů. Patřil k nejvýznamnějším představitelům [[novogotika|neogotiky]], ale zároveň představoval jednoho z nejkontroverznějších architektů, neboť byl příznivcem [[purismus (architektura)|puristického]] přístupu v [[restaurování]] památek. K jeho přednostem patřilo zpracování kvalitní dokumentace ke každé restaurované stavbě. Jeho restaurátorské práce ovšem již jeho současníci často kritizovali pro odklon od původního charakteru staveb. Ze svých zkušeností Josef Mocker sepsal několik publikací o problematice restaurování památek. Působil v [[Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy|Komisi pro soupis památek Prahy]]<ref>{{Citace monografie
Řádek 30:
| vydání = první
}}</ref>od jejího vzniku v&nbsp;roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém [[Památková péče|památkové péče]] v&nbsp;Čechách.
 
=== Členství v&nbsp;organizacích ===
 
== Život ==
Narodil se v rodině Josefa Mockera (1804 – 1868<ref>[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-72a1&scan=37#scan36 Matriční záznam o úmrtí a věku]</ref>), sedláka v [[Cítoliby|Cítolibech]] a jeho ženy Kateřiny (1808 – 1873<ref>[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-72a1&scan=44#scan44 Matriční záznam o úmrtí a věku]</ref>), rozené Cywka.<ref name="matrika"></ref> Již od mládí projevoval umělecké nadání. Aby si zdokonalil němčinu, napobýval studijnípo dráhuskončení hoobecné navedlškoly, malířod [[Vojtěchsvých Berka]]čtrnácti let, seu kterýmsvého sestrýce mladýv JosefLovosicích. MockerKde se seznámil běhems svéhomalířem pobytu[[Vojtěch uBerka|Vojtěchem strýce v LovosicíchBerkem]], kdekterý žilrozpoznal odchlapcovy čtrnáctischopnosti let,a abynavedl seho zdokonalilna vstudijní němčinědráhu. V roce 1850 začal studovat reálné gymnázium v Litoměřicích, následněpo jeho absolvování pokračoval na pražské [[České vysoké učení technické v Praze|Vysoké škole technické]] v oboru stavitelství a studium zakončil na [[Akademie výtvarných umění ve Vídni|Akademii výtvarných umění]] ve [[Vídeň|Vídni]]. Byl žákem slavných architektů jako [[Eduard van der Nüll|Eduarda van der Nülla]] a, [[August Sicard von Sicardsburg|Augusta Sicardsburga]], od kterých posléze přešel do ateliérunebo k&nbsp;[[Friedrich von Schmidt|FriedrichuFriedricha von SchmidtoviSchmidta]] ([[1864]]–[[1869]]). Během studia byla pro své výborné studijní výsledky byl vyznamenán [[Hagenmüllera cena|Hagenmüllerovou cenou]].
 
První projekt na němž se podílel byla rekonstrukce [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|vídeňského dómu sv. Štěpána]] v roce 1863, ještě pod vedením profesora Schmidta. Ten měl na svého studenta velký vliv, nadchl jej pro [[Křesťanská sakrální architektura|sakrální stavitelství]] a zároveň mu umožnil rychle nabýt cenné zkušenosti a dobré renomé, když ho jmenoval stavbyvedoucím při dostavbě katedrální věže. Mladý architekt jeho důvěru nezklamal a oba později spolupracovali na mnoha dalších dílech, mimo jiné opravě při [[Karlštejn|Karlštejna]]. Už někdy v té době Josef Mocker vypracoval čtyři pohledové kresby, které patří k nejstarší části dokumentace opravy hradu.
 
V roce 1869 se vrátil do Čech a byl zaměstnán ve stavební kanceláři hraběte [[František Antonín II. z Thun-Hohenštejna|Františka AntonaAntonína Thuna]] v Děčíně. Současně působil jako učitel stavitelství a kreslení na hospodářské škole v&nbsp;[[Libverda|Libverdě]]. Vedl stavbu novogotické Thunovské pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu a vily Waldstein v [[Horní Žleb|Horním Žlebu]], navrhl plány pro novou budovu gymnázia v Litoměřicích. Zabývala zabýval se též plány na rekonstrukci kostelů sv. Bartoloměje v Kolíně a sv. Mikuláše v Lounech.▼
 
V roce 1872 přivedl hrabě Thun mladéhopřivedl architektaJosefa Mockera do Prahy, kde se po zemřelém [[Josef Kranner|Josefu Krannerovi]] stává dneod [[17. květen|17. května]] [[1873]] stavitelem svatovítské huti a pracuje na dostavbě [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítské katedrály]]. PostupněOproti dokončilplánu opravusvého jejípředchůdce goticképrovedl části,regotizaci podílelcelé se výstavbě nového trojlodí, které dovedl až pod střechu,stavby a téměřpřidal dostavělchrámu hlavní, západní průčelí. Oproti plánu svého předchůdce přidal dvojicidvojci věží, čímž mu vtiskl chrámu požadovanou monumentalitu a zbavil ho dojmu nehotovosti a roztříštěnosti. Mockerova dostavba citlivě spojila práci předchozích stavitelů a vnesla do celku katedrály tolik potřebnou jednotu, čímž se konečně podařilo změnit ještě středověképolostředověké torzo vdo dnešní velkolepý gotický chrámpodoby. Ani on se však dokončení katedrály nedožil, nestačilpo provéstjeho regotizaci Velké věže. Přestože je dostavba katedrály považována za hlavní dílo Josefa Mockera, onsmrti se významněprací zasloužilujal i[[Kamil oHilbert|Kamil rekonstrukce a dostavby řady dalších historických památek na celém území ČechHilbert. Během svého života se zabýval především církevní architekturou, s níž měl největší zkušenosti, mezi jeho významná díla ovšem patří i opravy světských staveb jako například [[Karlštejn|Karlštejna]] nebo [[Křivoklát|Křivoklátu]].▼
 
Přestože dostavba katedrály je považována za hlavní dílo Josefa Mockera, významně se zasloužil o rekonstrukce a dostavby i řady dalších historických památek na celém území Čech. Josef Mocker byl stavitel mimořádně pracovitý, svědomitý a mnohostranně zaměřený. Podobně jako jiní sakrální architekti 19. století se staral i o návrhy uměleckého inventáře (oltáře, lavice, bohoslužebné náčiní, vitráže, liturgické textilie apod.), které měly dotvářet celkový dojem historizujícího interiéru. Ve své době byl považován za kvalitního a pečlivého restaurátora. Jeho opravám vždy předcházel zevrubný průzkum a pečlivé zpracování dokumentace, kdy ke každé stavbě vypracovával kolem stovky plánů. Ostrou kritiku své restaurátorské práce, která naplno vyvstala až po jeho smrti (zato však přetrvávala mnoho desetiletí), si vysloužil svým puristickým přístupem. Purismus se běžně uplatňoval v historizující architektuře a při obnově historických památek v 19. století. Vyznačoval se přísným lpění na tzv. „čistém slohu“, které se projevoval odstraňováním veškerých pozdějších úprav. Opravy tak sice zachraňovaly památky před rozpadem, ale ve snaze vrátit středověké architektuře její původní slohově čistou podobu ji zbavovaly renesančních a barokních doplňků, a tak nenávratně poškozovaly kontinuální historickou autenticitu.
 
Architekt Josef Mocker zemřel 16. ledna 1899 po dlouhé nemoci na chronické selhání ledvin. Ve [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítské katedrále]] je jeho busta a nad ní do kamene vytesaný následující text.
Na své první místo nastoupil mladý architekt v roce 1863 právě ke svému učiteli, profesoru Schmidtovi. Schmidt působil jako stavitel ve stavební huti podílející se na opravách vídeňského dómu sv. Štěpána a po rok trvající spolupráci svého žáka jmenoval stavbyvedoucím při dostavbě věže katedrály. Zkušenost, kterou tu Mocker získal, byla pro jeho další práci zcela zásadní. Měl nejen potřebnou kvalifikaci, ale i důvěru svého učitele, s nímž se podílel na rekonstrukci jedné z našich nejvýznamnějších památek – hradu Karlštejna. Se svými kolegy tehdy vypracoval čtyři pohledové kresby, které patří spolu se stovkou zaměřovacích skic k nejstarší dokumentaci dlouhodobých oprav hradu.
 
{{Citát|Josef Mocker, narozený 22. listopadu 1833 Citolibech u Loun, činný od r. 1864 do 1869 ve stavební huti vídeňské, ujal se roku 1872 díla na dómě pražském. Položiv 1. října roku 1873 základní kámen k novostavbě, dovršil 15. října roku 1892 dle vlastního návrhu západní věže. Zvednuv pak ještě roku 1898 střechu nad střední lodi, jejíž zdi přivedl k rovnosti, skonal 15. ledna roku 1899|Kamenná deska nad bustou J. Mockera ve Svatovítském chrámu|200}}
▲V roce 1869 se vrátil do Čech a byl zaměstnán ve stavební kanceláři hraběte Františka Antona Thuna v Děčíně. Současně působil jako učitel stavitelství a kreslení na hospodářské škole v&nbsp;[[Libverda|Libverdě]]. Vedl stavbu novogotické Thunovské pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu a vily Waldstein v [[Horní Žleb|Horním Žlebu]], navrhl plány pro novou budovu gymnázia v Litoměřicích. Zabýval se též plány na rekonstrukci kostelů sv. Bartoloměje v Kolíně a sv. Mikuláše v Lounech.
 
=== Rodina a osobní život ===▼
▲V roce 1872 přivedl hrabě Thun mladého architekta do Prahy, kde se po zemřelém [[Josef Kranner|Josefu Krannerovi]] stává dne [[17. květen|17. května]] [[1873]] stavitelem svatovítské huti a pracuje na dostavbě [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítské katedrály]]. Postupně dokončil opravu její gotické části, podílel se výstavbě nového trojlodí, které dovedl až pod střechu, a téměř dostavěl hlavní, západní průčelí. Oproti plánu svého předchůdce přidal dvojici věží, čímž vtiskl chrámu požadovanou monumentalitu a zbavil ho dojmu nehotovosti a roztříštěnosti. Mockerova dostavba citlivě spojila práci předchozích stavitelů a vnesla do celku katedrály tolik potřebnou jednotu, čímž se konečně podařilo změnit ještě středověké torzo v dnešní velkolepý gotický chrám. Ani on se však dokončení katedrály nedožil, nestačil provést regotizaci Velké věže. Přestože je dostavba katedrály považována za hlavní dílo Josefa Mockera, on se významně zasloužil i o rekonstrukce a dostavby řady dalších historických památek na celém území Čech. Během svého života se zabýval především církevní architekturou, s níž měl největší zkušenosti, mezi jeho významná díla ovšem patří i opravy světských staveb jako například [[Karlštejn|Karlštejna]] nebo [[Křivoklát|Křivoklátu]].
Mockerové byli původem selská, německy mluvící rodina z Nechranic<ref name="matrika" />. Architekt Josef Mocker, který pocházel už z druhé generace vyrůstají v prostředí převážně česky mluvících Cítolib, se cítil být především Rakušanem. V poměrně vypjaté atmosféře nacionálních rozepří konce 19. století to znamenalo, že si vysloužil kritiku jak z řad českých Němců, tak Čechů. Mnozí Němci jeho chování označovali za pročeské, mnozí Češi ho zase odsuzovali pro jeho přílišnou příchylnost k církevní a aristokratickým kruhů. Z důvodů národnostních třenic mu ústecká, německá městská rada dokonce neumožnila dostavět kostel Nanebevzetí Panny Marie, na němž 15 let pracoval.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Historici už vědí, proč architekt Mocker opustil stavbu kostela v Ústí
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://usti.idnes.cz/josef-mocker-architekt-stavitel-kostel-nanebevzeti-panny-marie-usti-nad-labem-1hu-/usti-zpravy.aspx?c=A170515_2326018_usti-zpravy_vac2
| datum vydání = 2017-05-21
| datum přístupu = 2017-06-02
}}</ref>
 
MockerovéMockerova byli původem selská rodina z Nechranic<ref name="matrika" />. Manželkamanželka Františka (1863–??) pocházela ze starého rodu Teisingerů, který přišel do Prahy ze [[Štýrsko|Štýrska]] v&nbsp;roce 1736. Teisingerové vlastnili v&nbsp;Karlíně stavební parcely tzv. zahrady. Ve svém domě, kde dnes stojí [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]] v&nbsp;Dlážděné ulici, provozovali Teisingerové od roku 1819 divadlo. <ref>[http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=5102 Amatérské divadlo: ''Teisinger Václav'']</ref> Manželé Mockerovi měli dcery Josefu a Annu, a syna Františka.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=c2315058e731dad41d78b2c9220ec2b0d6403546d96c5a6511e24afb43cc06ae&action=image&record=1 Policejní přihlášky, Praha, Mocker Josef 1835]</ref> ▼
Architekt Josef Mocker zemřel na chronické selhání ledvin, 16. ledna 1899 v Praze. O jeho osobním životě existuje jen velmi málo informací. V roce 1935 ke stému výročí architektova narození vyšla série ostře kritických článků prof. Zdeňka Wirtha a Mockerova manželka Františka pod jejich tlakem zničila veškerou osobní korespondenci. Z pozůstalosti představující původní studie a plány, cestovní skicáky, akvarely z cest po Itálii a celou obsáhlou knihovnu se dochoval jen zlomek.▼
 
▲Architekt Josef Mocker zemřel na chronické selhání ledvin, 16. ledna 1899 v Praze. O jeho osobním životě Josefa Mockera existuje jen velmi málo informací. V roce 1935 ke stému výročí architektova narození vyšla série ostře kritických článků prof.profesora [[Zdeněk Wirth|Zdeňka Wirtha]] a Mockerova manželka Františka pod jejich tlakemvlivem zničila veškerou osobní korespondenci. Z pozůstalosti představující původní studie a plány, cestovní skicáky, akvarely z cest po Itálii a celou obsáhlou knihovnu se dochovaltak dochovaly jen zlomekzlomky.
▲=== Rodina ===
▲Mockerové byli původem selská rodina z Nechranic<ref name="matrika" />. Manželka Františka (1863–??) pocházela ze starého rodu Teisingerů, který přišel do Prahy ze [[Štýrsko|Štýrska]] v&nbsp;roce 1736. Teisingerové vlastnili v&nbsp;Karlíně stavební parcely tzv. zahrady. Ve svém domě, kde dnes stojí [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]] v&nbsp;Dlážděné ulici, provozovali Teisingerové od roku 1819 divadlo. <ref>[http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=5102 Amatérské divadlo: ''Teisinger Václav'']</ref> Manželé Mockerovi měli dcery Josefu a Annu a syna Františka.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=c2315058e731dad41d78b2c9220ec2b0d6403546d96c5a6511e24afb43cc06ae&action=image&record=1 Policejní přihlášky, Praha, Mocker Josef 1835]</ref>
 
== Restaurace a dostavby ==
Řádek 61 ⟶ 73:
* [[Staroměstská mostecká věž]] ([[1879]]–[[1883]])
* [[Nové proboštství]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]
* [[Karolinum]] (1882)
 
=== mimo Prahu ===
Řádek 81 ⟶ 94:
* [[Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny (Jáchymov)|kostel sv. Jáchyma a sv. Anny]] v [[Jáchymov]]ě (dokončen [[1876]])
* [[Kostel svatého Jana Křtitele (Dolní Hbity)|kostel sv. Jana Křtitele]] v [[Dolní Hbity|Dolních Hbitech]] (dokončen [[1875]])
* vila hraběteWaldstein Valdštýnav Děčíně
* hrobka knížat Schwarzenberských
 
Řádek 110 ⟶ 123:
Soubor:Náměstí Míru, kostel 3.JPG|Kostel sv. Ludmily na Vinohradech, novostavba
Soubor:Katedrála svatého Bartoloměje (střecha).jpg|Střecha chrámu sv. Bartoloměje v Plzni, rekonstrukce
Soubor:Tábor church before 1897.jpg|Oltář v Táboře před regotizující rekonstrukcí Josefa Mockera v roce 1897. Fotografie Ignác Šechtl.
Soubor:Kostel2.jpg|Oltář v Táboře po regotizující rekonstrukci Josefa Mockera. Fotografie Ignác Šechtl a Josef Jindřich Šechtl.
</gallery>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Mocker“