Panama: Porovnání verzí

Území Panamy bylo původně osídleno [[Indiáni|Indiány]], ale od počátku [[16. století|16. století]] země začala být objevována a okupována Španěly. Indiánské obyvatelstvo téměř zcela vymizelo kvůli infekčním chorobám dovezenýmzavlečeným z Evropy. Jejich předkolumbovská populace se odhaduje na 200 000 až 2 miliony. [[Kryštof Kolumbus|Kolumbus]] se objevil u Panamských břehů již roku [[1502]], což byl začátek jejího začlenění do [[Španělské kolonie|španělských kolonií]], kde setrvala přes 300 let. Jako strategické nejužší místo v Americe mezi Pacifikem a Atlantikem se stala Panama rychle místem čilého [[obchod]]ního a [[tranzit]]ního ruchu. Zlato a stříbro z Jižní Ameriky se přepravovalo přes Panamu do Španělska.

V&nbsp;první fázi vznikla mezi oceány [[silnice]], po které Španělé přepravovali cenný náklad na [[Mula|mulách]], později ji nahradila [[železnice]] dokončená USA roku 1855 na základě uzavřené smlouvy z roku 1846 kdy byla mezi Kolumbií a [[Spojené státy americké|USA]] uzavřena [[Malarrino-Bidlackova smlouva]], jíž si USA zajistily výsadní postavení při eventuální stavbě komunikací. V&nbsp;těchto letech byla Panama stále součástí nezávislé [[Kolumbie]]. Na počátku 70. let [[19. století|19.&nbsp;století]] se začal naplňovat dávný sen námořníků, když se začal budovat [[Panamský průplav]] přehrazením řeky [[Chagres|Río Chagres]] přehradou, přičemž vzniklo [[Gatúnské jezero]]. V roce 1878 získala francouzská společnost [[Compagnie Universelle]], vedená stavitelem suezského průplavu [[Ferdinand Lesseps|Ferdinandem Lessepsem]], koncesi na stavbu průplavu, v roce 1889 však zkrachovala. Aby se její majitelé vyhnuli právnímu postihu, založili společnost [[Compagnie Nouvelle du Canal de Panama]]<ref>http://www.czbrats.com/Builders/FRCanal/failure.htm</ref>, na kterou převedli aktiva [[Compagnie Universelle]] a 50 000 akcií podstoupili bezúplatně Kolumbijské vládě, na základě čehož získala společnost koncesi na výstavbu průplavu. Společnost v roce 1902 koupily [[Spojené státy americké|USA]], které tím zrušily své plány na vedení [[Nikaragujský průplav|průplavu přes Nikaraguu]] a započaly práce na dokončení průplavu přes Panamu. Koupě USA následovala po krachu [[Hay-Herránova smlouva|Hay-HerránovaHerránovy smlouvy]] z roku 1901, která sice byla podepsána, ale nebyla Kolumbijským parlamentem ratifikována.

Při stavbě železnice a později průplavu zahynulo obrovské množství dělníků na následky [[malárie]] a [[žlutá zimnice|žluté zimnice]]. I přes tyto útrapy byl ale kanálprůplav dokončen a první zkušební plavba 81,6&nbsp;km dlouhým kanálem se uskutečnila roku [[1913]], slavnostní otevření pak [[15. srpen|15. srpna]] roku [[1914]]. V&nbsp;dnešní době je průplav strategickou tepnou zkracující cestu mezi oceány. Pro narůstající dopravu a nové lodě se stal průplav nedostatečný, proto se v&nbsp;nedávné době přistoupilo k&nbsp;jeho rozšiřování, přesto však jím stále nemohou proplouvat obrovské [[kontejner]]ové lodě. Průplav překonávají 2 pevné mosty ([[Puente de las Américas]] a [[Puente Centenario]]), které zajišťují kontinuity [[Panamericana|Panamericany]].

Nezávislost na Španělsku Panama získala<ref>http://rozvojovky.vse.cz/st-pana.php</ref> odv rokuroce 1821, kdy vznikl nezávislý stát Velká Kolumbie (území dnešní [[Kolumbie]], [[Ekvádor]]u, [[Venezuela|Venezuely]], Panamy), která se rozpadla v 1830 a vznikla nezávislá Venezuela a Ekvádor. Panama se stala součástí dvojstánídvojstátí pod nadvládou Kolumbie s názvem Nová Granada, 1832 – 1858 Republika [[Nová Granada]], 1858 – 1863 Granadská konfederace, násilně ukončenéukončená Kolumbií v 1863, kdy z konfederace byla učiněna Kolumbijská republika. V roce 1886 byla přijata nová ústava, která centralizovala stát jako Kolumbii.

V roce 1904 byla uzavřena [[Hay-Bunau-Varillova smlouva]], která spolu s ustanoveními panamské ústavy, zakotvila výlučné postavení USA v oblasti budovaného průplavu (šestimílový pás území na obou jeho březích), bylo zřízeno Panamské průplavové pásmo (výsostné území USA) a umožněna výstavba dvou vojenských základen v zájmu zajištění bezpečnosti proplouvajícímproplouvajících lodímlodí, ke kterému se USA zavázaly. USA vyplatily Panamě jednorázový poplatek 10 miliónů [[dolar]]ů a poskytly příslib placení každoročního poplatku ve výši 250&nbsp;000 [[Americký dolar|dolarů]]. V roce 1977 americký prezident [[James Carter]] a panamský generál [[Omar Torrijos]] podepsali dohodu, která stanovila 31. prosinec 1999 jako den předání Panamského průplavu Panamě jako neutrálního území pod panamskou správusprávou, kde USA budou garantovat jeho vnější obranu.

V roce 1940-1941 se stal prezidentem [[Arnulfo Arias]], nacionalisticky a protiamericky orientovaný prezident, který se ve druhé světové válce přidal na stranu [[Osa Berlín–Řím–Tokio|zemí osy]]. Panama, jako stát osy, byla ve druhé světové válce poražena USA. Po válce držel moc v zemi [[José Antonio Remón]] velitel Národní policie, který kontroloval také funkce prezidenta. V roce 1952 byl [[José Antonio Remón]] zvolen prezidentem. Panama byla nestabilním územím a v prezidentském úřadě docházelo k častým změnám. V roce 1968 prezidenta [[Marco Aurelio Robles|Marca Aurelia Roblese]] svrhla vojenská junta vedená [[Omar Torrijos|Omarem Torrijosem]], který ovládl stát jako neomezený diktátor. V roce byl 1972 zvolen prezidentem. Zavedl sociální a ekonomické reformy, které pozvedly panamské hospodářství. V roce 1977 Panama a USA podepsaly smlouvu (Carter-Torrijosovu), která potvrzovala panamskou suverenitu v oblasti průplavu a podle které po skončení přechodného období přejde k 1. 1. 2000 jako neutrální území pod panamskou správu a USA budou garantovat jeho vnější obranu. V roce 1981 [[Omar Torrijos]] zemřel při havárii letadla a bez ohledu na výsledek voleb v 1983, které vyhrála opozice, zesílil vliv armády v zemi. vV čele armády stanul generál [[Manuel Noriega]], který v roce [[1989]] zrušil již druhé volby, ve kterých vyhrála opozice. [[Manuel Noriega]] podporovat nacionalismus a antiamerické nálady i přesto, že v minulosti pracoval pro [[Central Intelligence Agency|CIA]]. Začal porušovat embargo Kuby, obchodovat s drogami a zpochybnil smlouvy s USA ao výstavbě a správě průplavu. USA přerušily diplomatické styky s Panamou. V prosinci 1989 schválil americký prezident [[George H. W. Bush]] [[Invaze Spojených států amerických do Panamy|vojenskou operaci proti režimu generála Noriegy]], která měla za cíl ochránit americká práva, bránit a provozovat [[Panamský průplav|průplav]] a předat Noriegu spravedlnosti.

Noriega byl zatčen a odvezen na [[Florida|Floridu]], kde byl obviněn dle federálních zákonů a postaven před [[soud]]. Mimo jiné byl obviněn z pašování [[psychoaktivní droga|drog]], vydírání a finančního podvodu. Noriega byl nakonec shledán vinným a [[16. září]] [[1992]], byl odsouzen na 40 let. V roce [[1999]] mu byl tento trest zmírněn na 30 let. O [[Extradice|extradici]] Noriegy požádala Panama v roce [[1999]] Panama, aby se zde zpovídal ze zločinů, jež se staly během jeho vlády. V nepřítomnosti byl v roce [[1995]] odsouzen na 20 let odnětí svobody. O jeho [[Extradice|vydání]] požádala rovněž [[Francie]], která jej odsoudila za finanční podvod na 10 let. V roce 2010 byl vydán Francii, kde strávil 1 rok ve vazbě. V prosinci 2011 jej Francie vydala do Panamy.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/156538-noriega-se-vraci-do-panamy-z-vezeni-do-vezeni/ Noriega se vrací do Panamy - z vězení do vězení]</ref>

Sektor služeb je tvořen především provozováním průplavu a bankovnictvím. Nemalou mírouměrou přispívá i [[Bezcelní zóna Colón]], která je druhou největší bezcelní zónou na světě.<ref>{{en}} [http://www.mercatrade.com/page/colon-free-zone-panama Zona Libre de Colón]</ref> Mezinárodní obchod zároveň podporuje fakt, že oficiální měnou Panamy je kromě zdejšímístní [[Panamská balboa|balboy]] i [[americký dolar]].

</ref> Významnou roli při tvorbě [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] sehrál i [[Cestovní ruch|turismus]], jehož příjmy představovalpředstavovaly v roce [[2009]] 9,3% státního HDP.<ref>{{Citace elektronické monografie