Nejvyšší zemský sudí: Porovnání verzí

Původně dvorský sudí se postupně proměnil v úředníka čistě stavovského. Termín zemský sudí (iudex terrae) se poprvé objevil v za vlády [[Václav I.|Václava I.]] (králem 1230-12531230–1253) v roce [[1244]]. Postupně se kompetence [[Nejvyšší dvorský sudí|dvorského sudího]] zmenšovaly, zatímco agenda nejvyššího zemského sudího narůstala. Stal se nejvyšším soudcem nad šlechtou a předsedal [[Český zemský soud|zemskému soudu]]. Zpočátku předsedal soudu panovník, v jeho nepřítomnosti [[nejvyšší zemský komorník]], teprve od 14. století skutečně vedl jednání zemského soudu nejvyšší zemský sudí (tak v ''[[Ordo iudicii terrae]]''). Po husitských válkách zaujal páté místo v hierarchii nejvyšších zemských úřadů (''beneficiarii supremi'') a byl obsazován [[Pán (šlechtický titul)|pány]] (dohody z let [[1437]] a [[1497]]). To potvrdilo [[Obnovené zřízení zemské]] ([[1627]]). V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce [[1627]] pouze na pět let. Před [[Bitva na Bílé hoře|Bílou horou]] přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. V rámci [[Tereziánské reformy|tereziánských reforem]] bylo v roce [[1748]] zrušeno [[Místodržící (zemský správce)|místodržitelské kolegium]], jehož byl řádným členem, a byly omezeny pravomoci zemského soudu. Zemský soud byl značně zbyrokratizován, nejvyšší zemský sudí zůstal v jeho čele, nakonec byl však název úřadu změněn na prezidenta zemského soudu, čímž hodnost nejvyššího zemského sudího zanikla.

* 1249-12551249–1255 Pomněn

* 1256-12641256–1264 [[Čéč]]

* 1267-12691267–1269 Drslav

* 1277-12791277–1279 Oneš

* 1284-12871284–1287 Boleslav ze Smečna

* 1309-13241309–1324 Oldřich z Říčan

* 1328-13401328–1340 Oldřich Pluh z Rabštejna

* 1343-13941343–1394 [[Ondřej z Dubé]]

* 1396-13971396–1397 Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna (poprvé)

* 1398-13991398–1399 [[Bohuslav ze Švamberka]] a z Krasíkova († 1425)

* 1402-14171402–1417 Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna (podruhé)

* 1437-14571437–1457 Mikuláš Zajíc z Hazmbruka na [[Kost (hrad)|Kosti]] († 1. 7. 1463)

* 1472-14741472–1474 Jiří ze Stráže

* 1475-14791475–1479 Jan Tovačovský z Cimburka

* 1479-15041479–1504 (21. 7.) Půta Švihovský z Rýzmberka († 21. 7. 1504)

* 1504-15071504–1507 [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] (před 1470 – 14. 7. 1535 [[Blatná]])

* 1512-15161512–1516 Jiří Bezdružický z Kolowrat na [[Buštěhrad (hrad)|Buštěhradě]]

* 1522-15231522–1523 Hynek Bořita z Martinic na [[Smečno (zámek)|Smečně]]

* 1534-15411534–1541 Jindřich Berka z Dubé na Dřevenicích († 8. 1. 1541)

* 1541 (17. 1.) -– 1554 [[Jan III. Popel z Lobkowicz|Jan III. starší Popel z Lobkowicz]] na [[Zbiroh (zámek)|Zbiroze]] (1490 - 14. 6. 1569 [[Libochovice]]; chlumecká linie)<ref name="Lobkowiczové 109"/>

* 1554-15701554–1570 Jan z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou

* 1570-15761570–1576 [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkowicz]] (13. 1. 1517 - 27. 8. 1583 Líčkov)<ref name="Lobkowiczové 68"/>

* 1577-15811577–1581 Adam ze Švamberka na [[Přimda (hrad)|Přimdě]]

* 1582-15841582–1584 [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiří (starší) Popel z Lobkowicz]] na [[Libochovice (zámek)|Libochovicích]] (1540 – 27. 5. 1607 [[Loket]], ve vězení)<ref name="Lobkowiczové 112"/>

* 1585-15971585–1597 [[Jiří z Martinic (1532-1598)|Jiří Bořita z Martinic]] na [[Smečno (zámek)|Smečně]] (1532 – 22. 1. 1598)<ref name="Maťa 815"/>

* 1597-15991597–1599 Václav Berka z Dubé na Rychmburce

* 1599 (6. 11.) -– 1603 [[Adam ze Šternberka|Adam II. ze Šternberka]] († 10. 4. 1623)

* 1603-16081603–1608 Volf Novohradský z Kolowrat

* 1608-16111608–1611 [[Adam z Valdštejna|Adam ml. z Valdštejna]] na Hrádku nad Sázavou (1569/1570–1638)

* 1613-16171613–1617 Jiří z Talmberka na Jankově

* 1617-16231617–1623 [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka]] (1. 12. 1572 [[Čestín]] – 19. 1. 1652 Vídeň)<ref name="Maťa 815"/>

* 1619-16201619–1620 [[Jáchym Ondřej Šlik]] na [[Svijany (zámek)|Svijanech]] (9. 9. 1569 [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]] – 21. 6. 1621 Praha)

* 1624-16251624–1625 [[Jaroslav Bořita z Martinic]] (6. 1. 1582 – 21. 11. 1649 Praha)

* 1627-16381627–1638 Jindřich Libštejnský z Kolowrat

* 1638 (11. 10.) -– 1644 [[Sezima z Vrtby]] (1578 – 6. 3. 1648)

* 1644 (9. 8.) -– 1648 [[Bernard Ignác Jan z Martinic]] (20. 8. 1614 – 7. 1. 1685 Praha)

* 1650 (26. 4.) -– 1651 [[Jan Hartvík z Nostic]] (1610 Kunzendorf – 24. 3. 1683 Vídeň)<ref name="Maťa 815"/>

* 1652 (24. 5.) -– 1656 [[Maxmilián Valentin z Martinic]] (1612 - 20. 12. 1677 Praha)

* 1656 (12. 8.) -– 1678 (15. 1.) [[Vilém Albrecht Krakowský z Kolowrat (1600–1688)|Vilém Albrecht Krakowský z Kolowrat]] (18. 2. 1600 [[Týnec (okres Klatovy)|Týnec]] - 8. 2. 1688 Praha)

* 1678 (15. 1.) -– 1685 [[Adolf Vratislav ze Šternberka]] (1627–1703)

* 1685 (10. 3.) -– 1688 (17. 3.) [[Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka|Jan Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka]] (1634/1637 Vídeň – 1. 7. 1689 [[Velvary]])

* 1688 (17. 3.) -– 1689 [[Jan František Bruntálský z Vrbna]] (3. 11. 1634- 22. 8. 1705)<ref name="Maťa 815"/>

* 1690 (20. 9.) -– 1696 [[Václav Norbert Oktavián Kinský]] (1642-1719)<ref name="Maťa 815"/>

* 1696 (30. 4.) -– 1704 [[Václav Vojtěch ze Šternberka]] (9. 2. 1643 [[Bechyně]] – 25. 1. 1708 Praha)

* 1704 (30. 5.) -– 1711 (18. 12.) [[Jan Václav Vratislav z Mitrovic]] (asi 1670 – 5. 12. 1712 Vídeň), často pobýval ve Vídni nebo v zahraničí, proto agendu reálně vykonával [[František Karel Přehořovský z Kvasejovic]]<ref name="Vokáčová"/>

* 1705 (20. 7.) -– 1717 [[František Karel Přehořovský z Kvasejovic]] (1644 - 6. 11. 1723 Praha)

* 1717 (28. 1.) -– 1721 [[Jan Arnošt Antonín Schaffgotsch|Jan Arnošt ze Schaffgotsche]] (27. 12. 1675 [[Dobromierz]] – 11. 7. 1747 Praha)

* 1721 (5. 6.) -– 1747 [[Josef František Bruntálský z Vrbna]] (1675-1755)

* 1747 (9. 2.) -– 1748 [[Filip Nerius Krakovský z Kolovrat|Filip Nerius Krakovský z Kolowrat]] (26. 3. 1686 Praha - 28. 3. 1773 Praha)

* 1748-17571748–1757 [[Karel Gotthard Schaffgotsch]] (1706–1780)

* 1757-17601757–1760 [[Josef Vilém Nostic]] (27. 7. 1706 Vídeň – 10. 1. 1787 Praha) )

* 1760-17731760–1773<ref name="Juřík"/> [[Prokop Jan František Krakovský z Kolovrat]] (13. 3. 1718 – 6. 4. 1774)

* 1774 (15. 4.) -– 1789 [[František Josef Pachta z Rájova]] (1710 – 28. 11. 1799)

* 1789 (28. 5.) -– 1792 [[Prokop Lažanský z Bukové (1741)|Prokop Lažanský z Bukové]] (1741–1804)

* 1792 (24. 12.) -– 1802 (24. 5.) [[František Jan z Běšin]] (1742 – 24. 5. 1802)

* 1804 (25. 8.) -– 1808 (8. 5.) [[František Karg z Bebenburka]] (1749 – 8. 5. 1808)

* 1805-18131805–1813 [[Josef Karel Auersperg]] (1767 – 29. 5. 1829)

* 1813 (30. 11.) -– 1830 (24. 1.) [[Jan Lažanský z Bukové]] (1774 – 24. 1. 1830)

* 1830 (11. 12.) -– 1832 [[Fridrich Mořic Wagemann]] (1778–1855)

[[Moravský zemský soud]] byl zřízen [[Karel IV.|Karlem IV.]] (markrabětem 1333-13491333–1349) v roce [[1348]]. Navázal na dosavadní nejdůležitější soudy ([[Cúda|cúdy]]) v [[Olomouc]]i a [[Brno|Brně]]. Soud zasedal střídavě v Olomouci a Brně, proto byli dva sudí. Podle sněmovního usnesení potvrzeného listinou [[Vladislav Jagellonský|Vladislava II. Jagellonského]] (markrabětem 1490-15161490–1516) ze [[14. září]] [[1493]] byl úřad sudího sloučen, od konce 15. století tak byl nejvyšší zemský sudí jen jeden. (Obdobně byl sloučen i úřad [[Nejvyšší zemský komorník|komorníka]]). V roce [[1523]] za [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] (markrabětem 1516-15261516–1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou [[Pán (šlechtický titul)|pánů]].

* 1527-15361527–1536 [[Jan starší ze Šternberka a Holešova|Jan st. ze Šternberka na Kvasicích]] († 1536)

* 1664-16751664–1675 [[Antonín František Collalto]] (7. 5. 1630 [[Mantova]] – 15. 7. 1696)

* 1701-17021701–1702 [[Walter Xaver z Ditrichštejna]] (18. 9. 1664 [[Brno]] – 3. 11. 1738 [[Mikulov]])

* 1748-17531748–1753 [[František Antonín Schrattenbach]] (5. 5. 1712 [[Štýrský Hradec]] – 22. 5. 1783 [[Baden u Vídně]])