Kronika trojánská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Knihy 15. století; přidána Kategorie:Inkunábule za použití HotCat |
upřesnění stavu věcí a diskuse, liter. |
||
Řádek 1:
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|thumb|Stránka z Kroniky trojánské]]
'''Kronika
== Historie ==
Tento prvotisk byl zhotoven
== Popis ==
▲Tento prvotisk byl zhotoven v druhé polovině [[15. století]] v [[Plzeň|Plzni]]; tiskař je neznámý. Za datum vydání byl dlouho považován rok [[1468]]; toto datum nese i ručně psaná předloha pro sazbu. Je však možné, že ve skutečnosti je dílo až o 10 let mladší. Kronika trojánská byla tradičně považována za nejstarší tištěnou českou knihu, tou však může být i [[Statuta Arnošta z Pardubic]] (''Statuta provinicialia Arnesti'') z roku [[1476]]<ref>Voit, Petr: Encyklopedie knihy. Praha 2006, s. 501-503; podrobná argumentace Urbánková, Emma: Nejstarší prvotisky českého původu, In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory (ed. Šmahel, František). Academia, Praha 1970, s. 15-59.</ref>. Druhého vydání se Kronika trojánská dočkala roku [[1488]] kdy vyšla v [[Praha|Praze]]. Do dnešního dne se dochovaly 3 exempláře původního vydání Kroniky trojánské.
Po stránce typologické prvotisk není jednotným dílem. Tiskař narážel na různé technologické nedostatky a překážky tiskárny. Je použito nejednotné gotické písmo, tzv. česká [[bastarda]], které bylo ulito podle dobových rukopisných tvarů. Pro iniciálky byly použity [[dřevořez]]né vzory. V sazbě je použito celkem 99 malých a 32 velkých [[Písmeno|liter]]. Tehdejší způsob [[knihtisk]]u, kdy pevnost
▲Po stránce typologické prvotisk není jednotným dílem. Tiskař narážel na různé technologické nedostatky a překážky tiskárny. Je použito nejednotné gotické písmo, tzv. česká [[bastarda]], které bylo ulito podle dobových rukopisných tvarů. Pro iniciálky byly použity [[dřevořez]]né vzory. V sazbě je použito celkem 99 malých a 32 velkých [[Písmeno|liter]]. Tehdejší způsob [[knihtisk]]u, kdy pevnost vazby byla podporována provlékáním každé kuželky písma drátem nebo motouzem, měl nemalý vliv na špatné postavení písmen i na hojné ulamování akcentů, které při slepování vazby trpěly nejvíce. V kronice není užita délka hlásek ani česká interpunkce (jen [[tečka (interpunkce)|tečky]], [[dvojtečka|dvojtečky]] a rozdělovací znaménka, dělení slov však nedodržuje pravidla). Není užita signatura. Dále jsou v kronice znaménka důležitá pro badatele v dějinách knihtisku, protože určují místa tisku. Stejný znak je použitý i ve Statutě Arnošta z Pardubic vydané v Plzni; podle toho lze usoudit, že kronika vyšla též v Plzni. Obsahuje řadu tiskových chyb, které nasvědčují, že sazba neprošla korekturou.
==Reference==
<references/>
== Literatura ==
* Pravoslav Kneidl, Kronika Trojánská a nejstarší prvotisky vytištěné v Čechách. In: ''Strahovská knihovna'' 11, 1976, str. 160-188. (Hájí datování 1468)
* Emma Urbánková, Nejstarší prvotisky českého původu, In: ''Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory'' (ed. [[František Šmahel]]). Academia, Praha 1970, s. 15-59. (Datuje 1476 nebo později)
* Petr Voit, ''Encyklopedie knihy''. Praha 2006, s. 501-503;
== Externí odkazy ==
* [http://www.clavmon.cz/clavis/index.htm ''Clavis monumentorum'', kap. Prvotisky (česky)]
[[Kategorie:Inkunábule]]
|