Frýdlant: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
m Editace uživatele 81.19.11.21 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Protestant
Řádek 152:
{{Viz též|Seznam kulturních památek ve Frýdlantu}}
[[Soubor:Frýdlant Castle.jpg|thumb|200x200px|Hrad]]
* [[Frýdlant (zámek)|Hrad a zámek Frýdlant]] založený ve 13. století.<ref name="kamera">[[Toulavá kamera|Toulavá kamera 1]], str. 80, ISBN 80-7316-228-8</ref>
* [[Novorenesance|Pseudorenesanční]] radnice z&nbsp;let [[1892]]–[[1896]] s&nbsp;městským muzeem ve druhém patře byla postavena vídeňským architektem [[Franz Neumann|Franzem von Neumannem]].
* [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Frýdlant)|Kostel Nalezení sv. Kříže]] vybudovaný v letech [[1549]]–[[1551]] je díky mnoha přestavbám směsicí slohů. V&nbsp;jeho kapli je rodinná hrobka Redernů z&nbsp;roku [[1566]], která patří k&nbsp;nejhezčím renesančním památkám v&nbsp;[[Čechy|Čechách]]. Tento náhrobek ze čtyř druhů mramoru je dílem vratislavického umělce nizozemského původu, Kryštofa Gerharda Heinricha z&nbsp;Amsterdamu. V ohradní zdi okolo kostela jsou umístěny výklenkové kapličky [[Křížová cesta (Frýdlant)|Křížové cesty]].
Řádek 160:
* [[Morový sloup]] na památku obětí epidemií byl postaven v&nbsp;roce [[1899]]
* Frýdlantská rozhledna na [[Frýdlantský vrch|Frýdlantském vrchu]] je 21&nbsp;metrů vysoká [[rozhledna]] z&nbsp;pálených cihel a žulových bloků postavená v&nbsp;roce [[1907]].
* na hřbitově se nacházejí vedle hrobů českých také německé, z&nbsp;nichž do některých se stále ještě pohřbívá. Některé z&nbsp;hrobů jsou až z&nbsp;počátku 19.&nbsp;století. Nachází se zde například hrobka mlynářské rodiny Siegmundů, jejíž součástí je cenná secesní reliéfní plastika.{{#tag:ref|Nejstarším Upohřbeným hřbitovnív&nbsp;této zdihrobce poblížje vchoduAdolf jsou ale náhrobky ještě staršího data. Texty na nich však již nejsou čitelné. Na hřbitově odpočívají také francouzštíSiegmund, italštímajitel a polští zajatcimlýna, ježkterý zdezemřel naroku následky1916.<ref vězněníname="klic-k-ceskym-hrbitovum">{{Citace skonali během května roku 1945.monografie
| příjmení = Frajerová
| jméno = Blanka
| příjmení2 = Kovařík
| jméno2 = Petr
| titul = Klíč k&nbsp;českým hřbitovům
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet_stran = 344
| kapitola = Okres Liberec
| strany = 236
| isbn = 978-80-204-2984-1
}}</ref>|group="p"}} U hřbitovní zdi poblíž vchodu jsou ale náhrobky ještě staršího data. Texty na nich však již nejsou čitelné. Na hřbitově odpočívají také francouzští, italští a polští zajatci, jež zde na následky věznění skonali během května roku 1945.<ref name="klic-k-ceskym-hrbitovum" />
* Nad městem na [[Křížový vrch (přírodní rezervace)|Křížovém vrchu]] se nachází druhá frýdlantská [[Křížová cesta (Frýdlant, Křížový vrch)|Křížová cesta]].