Rudá armáda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Válka s Německem (1941-1945): pryč Rumuni, Poláci a Rusíni, kteří nebyli příslušníky RA (i když Cechblog si myslí něco jiného :)
doplnění
Řádek 178:
=== Národnostní složení ===
[[Soubor:Karviná, hřbitov, památník ruským osvoboditelům (4).JPG|thumb|Hromadný hrob sovětských válečných zajatců, kteří zahynuli v [[Doly (Karviná)|Dolech]] u Karviné. Převládají ruská a ukrajinská příjmení.]]
[[Soubor:Joseph Dunford visit to Israel, May 2017 DSC 3508 (33798189093).jpg|náhled|Židovští veteráni Rudé armády v [[Izrael]]i 9. května 2017]]
Rudá armáda byla složená především z příslušníků [[Slované|slovanských]] národů, žijících na území Sovětského svazu, tedy ve [[Východní Evropa|východní Evropě]], na [[Sibiř]]i, na [[Ruský Dálný východ|ruském Dálném východě]] a&nbsp;v&nbsp;jiných oblastech, což byli hlavně [[Rusové]], [[Ukrajinci]] a [[Bělorusové]]. Také muži slovanské národnosti, kteří byli nebo se po přepadení tehdejšího [[Polsko|Polska]] Německem a&nbsp;následně Sovětským svazem v&nbsp;roce 1939 stali občany SSSR ([[Poláci]], [[Češi]]<ref>"Sovětská elita Gardové jednotky Rudé armády. Vojska. Extra Publishing, 25. března, 2013. str. 17.</ref>, [[Srbové]] a další) museli sloužit jako vojáci Rudé armády. Rekruti neslovanských národností z oblastí [[střední Asie]], [[Kavkaz]]u i ruského Dálného východu příliš povoláváni nebyli.{{#tag:ref|Hlavním problémem byla jazyková bariéra.|group="Pozn."}} Po obrovských ztrátách na životech po přepadení SSSR nacistickým Německem v&nbsp;roce 1941 začali být masově povoláváni do armády i&nbsp;příslušníci neslovanských národů a&nbsp;etnických skupin. Byly vytvářeny i&nbsp;„národní“ divize a smíšené brigády, do kterých byli zařazováni [[Litevci]], [[Lotyši]], [[Estonci]], [[Gruzíni|Gruzínci]], [[Arméni]], [[Čečenci]], [[Mongolové]], [[Kalmykové]], [[Kazaši]], [[Tataři]], [[Azerové|Ázerbájdžánci]], [[Uzbeci]], [[Tádžikové]], [[Kyrgyzové]], [[Turkméni]], [[Kyrgyzové]] či [[Baškirové]].{{#tag:ref|U mongolských, tatarských a turkických etnik vedla nomádská tradice k vytváření většinou jezdeckých divizí<ref name="Zaloga9">Zaloga, str. 9.</ref>|group="Pozn."}} Velitelé těchto divizí byli ovšem většinou ruské národnosti. U jednotek složených z pobaltských národů se nejednalo jen o vojenské, ale i politické a propagandistické důvody, aby mohla být ospravedlněna intervence do Pobaltí z&nbsp;roku [[1940]]. V Rudé armádě bojovalo přes 500&nbsp;000 sovětských [[Židé|Židů]].<ref>"[http://www.haaretz.com/jewish-world/jewish-world-features/jewish-veterans-of-soviet-red-army-suffering-in-solitude-1.519350 Jewish veterans of Soviet Red Army suffering in solitude]". ''[[Haaretz]]''. 5. května 2013.</ref>
 
=== Střelecké vojsko ===