Verze z 21. 9. 2016, 11:37 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Odstranění linku na rozcestník Tajemství s použitím robota - Odstraněn(y) odkaz(y); kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 5. 2017, 16:18 editovat zrušit editaci Ryj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 190 editací rozšíření článku Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Hedvábnictví''' (angl.: ''silk industry'') je obor hospodářství zahrnující všechny činnosti od chovu housenek až po zpracování [[hedvábí]] na [[příze]] a [[plošné textilie]]. <ref>{{Citace elektronické monografie ~~'''Hedvábnictví''' je výroba [[hedvábí]], složka [[Zemědělská výroba\|zemědělské výroby]].~~ \| titul = silk industry \| url = https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/silk-industry \| datum vydání = 2017 \| datum přístupu = 2017-05-10 \| vydavatel = Collins \| jazyk = anglicky }}</ref> == Historie == Řádek 9 ⟶ 16: Vlákno hedvábí tvoří bílkoviny [[fibrin]] a [[sericin]], které na [[vzduch]]u tuhnou a vytvářejí hedvábné vlákno, které je extrémně pevné a mohou se z něj [[Tkaní\|tkát]] hedvábné látky. Hedvábné látky jsou zhotoveny z ušlechtilého přírodního materiálu, který má specifickou strukturu a mimořádný [[lesk]]. Už od nepaměti byl velmi cennou komoditou. === Hedvábnictví na uzemí České republiky === První pokusy se získáváním hedvábí z housenek bource morušového byly zaznamenány v roce 1627, po krátké době však hedvábnictví zaniklo. V roce 1752 začalo s podporou Marie Terezie znovu systematické pěstování moruší a tak bylo v desítiletí 1770-1780 vyrobeno asi 40 q [[přírodní hedvábí\|hedvábné příze]]. Koncem 19. století se počítalo s ročními cca 3 q hedvábných kokonů. <ref>{{Citace elektronické monografie [[Bourec morušový]] se ve střední Evropě začal chovat koncem [[17. století]]. Největší rozmach hedvábnictví nastal v době panování císařovny [[Marie Terezie]] a hedvábnictví bylo rozšířené kromě [[Abovsko-Turnianská župa\|Abovsko-Turnianské župy]] také v župě [[Nitrianská župa\|Nitrianské]] a [[Bratislavská župa\|Bratislavské]]. V [[Uhersko\|Uhersku]] mělo hedvábnictví staré [[tradice]], neboť v [[Evropa\|Evropě]] bylo [[Uhersko]] třetím největším výrobcem hedvábné [[Surovina\|suroviny]] a celkově pátým ve světe. Rozvoj hedvábnictví ve světe byl svázán v minulosti s některými jmény, jako např.: [[Louis Pasteur]]. \| titul = Hedvábnictví \| url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni51ottogoog#page/n172/mode/2up \| datum vydání = 1883 \| datum přístupu = 2017-05-10 \| vydavatel = Hiller \| jazyk = česky }}</ref> V okolí Šumperka a Rýmařova bylo v té době založeno několik textilních podniků, které se zabývaly výhradně zpracováím (převážně importovaného) hedvábí a tato oblast se stala významným střediskem hedvábnictví pro celé tehdejší Rakousko-Uhersko a pozdější Československo. <ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Pokračování v tradici \| url = http://www.svcrymarov.cz/horizont/05/18-2005.pdf \| datum vydání = 2005-10-31 \| datum přístupu = 2017-05-10 \| vydavatel = Rýmařovský horizont \| jazyk = česky }}</ref> Ještě v 60. letech 20. století zde bylo v tomto oboru zaměstnáno přes 2000 lidí, <ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Hospodářská geografie severní Moravy \| url = http://geography.upol.cz/soubory/vyzkum/aupo/Acta-05/Acta-05-02.pdf \| datum vydání = 1962-10-30 \| datum přístupu = 2017-05-10 \| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci \| jazyk = česky }}</ref> v té době však byly zpracovávané materiály převážně [[filament]]y z [[viskózová vlákna\|viskózy]] nebo [[polyamidová vlákna\|polyamidu]], tehdy nazývané [[umělé hedvábí\|umělé nebo syntetické hedvábí]] a např. úřední statistika z roku 1990 uváděla pro hedvábnické odvětví výrobu ''70 milionů'' metrů tkanin s podílem pouhých ''130 tisíc'' metrů z [[přírodní hedvábí\|přírodního hedvábí]]. <ref name = "Sta">''Statistická ročenka ČSSR 1990'', SNTL Praha 1990, ISBN 80-03—00546-7, str. 414</ref> V pozdějších letech se v českých výrobních statistikách [[tkanina\|hedvábné textilie]] nevyskytují. == Světové hedvábnictví v 21. století == <ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Global Silk Industry \| url = http://inserco.org/en/statistics \| datum vydání = 2013 \| datum přístupu = 2017-05-10 \| vydavatel = ISC \| jazyk = anglicky }}</ref> Chovem housenek k získávání hedvábného vlákna a zpracováním na textilie se zabývá ve světě asi 60 států ležících téměř bez vyjímky v subropickém nebo tropickém pásmu zeměkoule. Dominantní postavení v dodávkách hedvábných vláken (v roce 2015 cca 200 000 tun) mají Čína s podílem na výrobě cca 85 % a Indie se 14 %. Vedle klimatických podmínek je úspěch v hedvábnictví závislý na dostatku levných pracovních sil s patřičnými zkušenostmi. V Indii je v hedvábnictví zaměstnáno asi 7 milionů, v Číně 1 milion a např. v Thajsku 20 tisíc lidí. == Literatura == Řádek 53 ⟶ 93: * Kislingová, I.: 2006. Genetické aspekty chovu bource morušového (Bombyx mori L.). Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 59 pp. * Kislingová, I.: 2008. Morfologické srovnání vybraných hybridů bource morušového (Bombyx mori L.). Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 89 pp. * Datta/Nanavaty: ''Global Silk Industry'', APH Publishing 2007, ISBN 81-313-0087-0 == Reference == {{Překlad\|sk\|Hodvábnictvo\|4456248}}

Hedvábnictví: Porovnání verzí