Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 2 lety
rozšíření článku
'''Hedvábnictví''' (angl.: ''silk industry'') je obor hospodářství zahrnující všechny činnosti od chovu housenek až po zpracování [[hedvábí]] na [[příze]] a [[plošné textilie]]. <ref>{{Citace elektronické monografie
'''Hedvábnictví''' je výroba [[hedvábí]], složka [[Zemědělská výroba|zemědělské výroby]].
| titul = silk industry
| url = https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/silk-industry
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-05-10
| vydavatel = Collins
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Historie ==
 
Vlákno hedvábí tvoří bílkoviny [[fibrin]] a [[sericin]], které na [[vzduch]]u tuhnou a vytvářejí hedvábné vlákno, které je extrémně pevné a mohou se z něj [[Tkaní|tkát]] hedvábné látky. Hedvábné látky jsou zhotoveny z ušlechtilého přírodního materiálu, který má specifickou strukturu a mimořádný [[lesk]]. Už od nepaměti byl velmi cennou komoditou.
=== Hedvábnictví na uzemí České republiky ===
 
První pokusy se získáváním hedvábí z housenek bource morušového byly zaznamenány v roce 1627, po krátké době však hedvábnictví zaniklo. V roce 1752 začalo s podporou Marie Terezie znovu systematické pěstování moruší a tak bylo v desítiletí 1770-1780 vyrobeno asi 40 q [[přírodní hedvábí|hedvábné příze]]. Koncem 19. století se počítalo s ročními cca 3 q hedvábných kokonů. <ref>{{Citace elektronické monografie
[[Bourec morušový]] se ve střední Evropě začal chovat koncem [[17. století]]. Největší rozmach hedvábnictví nastal v době panování císařovny [[Marie Terezie]] a hedvábnictví bylo rozšířené kromě [[Abovsko-Turnianská župa|Abovsko-Turnianské župy]] také v župě [[Nitrianská župa|Nitrianské]] a [[Bratislavská župa|Bratislavské]]. V [[Uhersko|Uhersku]] mělo hedvábnictví staré [[tradice]], neboť v [[Evropa|Evropě]] bylo [[Uhersko]] třetím největším výrobcem hedvábné [[Surovina|suroviny]] a celkově pátým ve světe. Rozvoj hedvábnictví ve světe byl svázán v minulosti s některými jmény, jako např.: [[Louis Pasteur]].
| titul = Hedvábnictví
| url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni51ottogoog#page/n172/mode/2up
| datum vydání = 1883
| datum přístupu = 2017-05-10
| vydavatel = Hiller
| jazyk = česky
}}</ref> V okolí Šumperka a Rýmařova bylo v té době založeno několik textilních podniků, které se zabývaly výhradně zpracováím (převážně importovaného) hedvábí a tato oblast se stala významným střediskem hedvábnictví pro celé tehdejší Rakousko-Uhersko a pozdější Československo. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Pokračování v tradici
| url = http://www.svcrymarov.cz/horizont/05/18-2005.pdf
| datum vydání = 2005-10-31
| datum přístupu = 2017-05-10
| vydavatel = Rýmařovský horizont
| jazyk = česky
}}</ref> Ještě v 60. letech 20. století zde bylo v tomto oboru zaměstnáno přes 2000 lidí, <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hospodářská geografie severní Moravy
| url = http://geography.upol.cz/soubory/vyzkum/aupo/Acta-05/Acta-05-02.pdf
| datum vydání = 1962-10-30
| datum přístupu = 2017-05-10
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| jazyk = česky
}}</ref> v té době však byly zpracovávané materiály převážně [[filament]]y z [[viskózová vlákna|viskózy]] nebo [[polyamidová vlákna|polyamidu]], tehdy nazývané [[umělé hedvábí|umělé nebo syntetické hedvábí]] a např. úřední statistika z roku 1990 uváděla pro hedvábnické odvětví výrobu ''70 milionů'' metrů tkanin s podílem pouhých ''130 tisíc'' metrů z [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]]. <ref name = "Sta">''Statistická ročenka ČSSR 1990'', SNTL Praha 1990, ISBN 80-03—00546-7, str. 414</ref> V pozdějších letech se v českých výrobních statistikách [[tkanina|hedvábné textilie]] nevyskytují.
== Světové hedvábnictví v 21. století ==
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Global Silk Industry
| url = http://inserco.org/en/statistics
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2017-05-10
| vydavatel = ISC
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Chovem housenek k získávání hedvábného vlákna a zpracováním na textilie se zabývá ve světě asi 60 států ležících téměř bez vyjímky v subropickém nebo tropickém pásmu zeměkoule. Dominantní postavení v dodávkách hedvábných vláken (v roce 2015 cca 200 000 tun) mají Čína s podílem na výrobě cca 85 % a Indie se 14 %.
Vedle klimatických podmínek je úspěch v hedvábnictví závislý na dostatku levných pracovních sil s patřičnými zkušenostmi. V Indii je v hedvábnictví zaměstnáno asi 7 milionů, v Číně 1 milion a např. v Thajsku 20 tisíc lidí.
 
== Literatura ==
* Kislingová, I.: 2006. Genetické aspekty chovu bource morušového (Bombyx mori L.). Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 59 pp.
* Kislingová, I.: 2008. Morfologické srovnání vybraných hybridů bource morušového (Bombyx mori L.). Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 89 pp.
* Datta/Nanavaty: ''Global Silk Industry'', APH Publishing 2007, ISBN 81-313-0087-0
 
== Reference ==
{{Překlad|sk|Hodvábnictvo|4456248}}