Wikipedie

Skuteč: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
* Osobnosti */ ještě typo
Aktualizace úvodních vět, včetně několika sekcí na základě nově dostupných referencí v květnu 2017 + odkazy na hesla WP.
Řádek 27:
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=49 |lat_min=50 |lat_sec=47 |lon_deg=15 |lon_min=59 |lon_sec=45 |float=center |caption= |label=Skuteč}}
}}
'''Skuteč''' je [[město]] na katastrálním území 3 540,4 ha,<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=ČSÚ: Skuteč|url=https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=5&pvokc=43&uroven=70&w%5Bk%5D=metainfo&w%5Bp%5D%5Brozsirene%5D=A&w%5Bh%5D%5Bk%5D=metainfo&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bident%5D=748476631&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpodpis%5D=542a3bab0901da5adf27ee431d31caba&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Btyplnk%5D=INT_HODNOTAMETAINFO&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bcele%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Breal%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bdate%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpvo%5D=UD-1479720059577&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bverze%5D=-1&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bnahled%5D=N&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpvokc%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpvoch%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bhash%5D=ca9533d78ae6b89bd2bdba5852bef05a41be027fa6e05255fc556800bd74aa1e&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bcasrazitko%5D=d087acb2d36f7dd31de2c4289ddd339ad76e6018c98a971d9dcc34017dc91ff5&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bhash2%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5BudIdent%5D=-80318&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5BpoznamkaCislo%5D=null&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bkp%5D=false&w%5Bh%5D%5Bh%5D=|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-21|poznámka=Veřejná databáze}}</ref> leží v podhůří [[Železné hory|Železných hor]] a okrajem ve [[Svitavská pahorkatina|Svitavské pahorkatině]] v rámci regionálního členění [[georeliéf]]u, z hlediska [[Administrativní dělení Česka|administrativně správního]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] v [[Česko|České republice]].<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =|korporace=Český úřad zeměměřičský a katastrální
|odkaz nakorporace korporaci=Český úřadAgentura ochrany zeměměřickýpřírody a katastrální|titul=Základní mapakrajiny České republiky
|url=http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=692|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datumodkaz přístupu=2016-11-21|poznámka=Geoportál}}</ref>na Statuskorporaci (postavení)= městaAgentura získalaochrany podlepřírody historickýcha pramenůkrajiny pravděpodobněČR
| kolemtitul roku= [[1330]]AOPK zaČR: vládyPřírodní krále [[Jan Lucemburskýpoměry
|Jana Lucemburského]].<refurl name=":5">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Město Skuteč|url=http://wwwmapy.skutecnature.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =|datum přístupu=2016-11-19}}</ref>
| datum přístupu = 2016-11-19
| poznámka = Aplikace MapoMat
}}</ref> z hlediska [[Administrativní dělení Česka|administrativně správního]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] na území [[Česko|České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český úřad zeměměřičský a katastrální|odkaz na korporaci=Český úřad zeměměřický a katastrální|titul=Základní mapa České republiky|url=http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=692|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-21|poznámka=Geoportál}}</ref> Status (postavení) města získala podle historických pramenů pravděpodobně kolem roku [[1330]] za vlády krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]].<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Město Skuteč|url=http://www.skutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> Symboly města zapsané v [[Registr komunálních symbolů|Registru komunálních symbolů]] tvoří znak používaný od roku [[1848]] a od roku [[2005]] také prapor.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
| odkaz na korporaci = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
| titul = Registr komunálních symbolů: Symboly - Skuteč
| url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/ee2d02f0-a6c1-4131-9129-7946e6bc317a
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref>
 
Z celkové rozlohy činí výměra původního města 842,9 ha<ref name=":9" /> ve dvou sídelních lokalitách s názvy Skuteč a [[Přibylov]], oddělených nezastavěnou částí [[Katastrální území|katastrálního území]]. Část katastru je [[Chráněná území v Česku|zvláště chráněným územím]] přírodní rezervace a evropsky významné lokality [[Anenské údolí (přírodní rezervace)|Anenské údolí]]. Počet obyvatel Skutče byl ke dni 1. 1. 2016 celkem 5 055 osob s průměrným věkem 42,7 let<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2016|url=https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf/cba78096-1cf5-4fde-b20a-3074b2f135f9?version=1.0|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> žijících ve čtrnácti základních sídelních jednotkách: Skuteč (sídelní lokality Skuteč a Přibylov), Hněvětice (sídelní lokality Borek a Hněvětice), Lažany u Skutče, Lešany, Lhota u Skutče, Nová Ves u Skutče, Radčice u Skutče, Skutíčko, Štěpánov u Skutče, Zbožnov, Žďárec u Skutče (sídelní lokality Žďárec a Žďárec u nádraží).
 
Skuteč náleží do [[Správní obvod|správního obvodu]] [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Chrudim. Městský úřad Skuteč<ref name=":5" /> vykonává agendy v určeném rozsahu v působnosti [[Pověřený obecní úřad|pověřeného obecního úřadu]],<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností|url=https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=53654&nr=314~2F2002&rpp=15#local-content|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-20|poznámka=Portál Veřejné správy: Zákon č. 314/2002 Sb. ze dne 13. června 2002}}</ref> jehož správní obvod tvoří katastrální území obcí [[Bor u Skutče]], [[Hluboká (okres Chrudim)|Hluboká]], [[Leštinka]], [[Luže]], [[Mrákotín (okres Chrudim)|Mrákotín]], [[Perálec]], [[Proseč]], [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetín]], [[Předhradí (okres Chrudim)|Předhradí]], Skuteč, [[Střemošice]], [[Vrbatův Kostelec]] a [[Zderaz (okres Chrudim)|Zderaz]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Město Skuteč|url=https://seznam.gov.cz/ovm/municipalityDetail.do?path=SKUTEC&listType=firstMunicipality&ref=obcan|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-20|poznámka=Portál Veřejné správy: Obce na území obvodu s pověřeným obecním úřadem}}</ref> Město je členem dobrovolného svazku obcí Pardubického kraje s názvem [[Mikroregion Skutečsko - Ležáky]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Pardubický kraj|odkaz na korporaci=Pardubický kraj|titul=Dobrovolné svazky Pardubického kraje: Mikroregion Skutečsko - Ležáky|url=https://www.pardubickykraj.cz/svazky-obci/31107/mikroregion-skutecsko-lezaky|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=IČO 69175179 - sídlo Vrbatův Kostelec}}</ref> a také [[Místní akční skupina|Místní akční skupiny]] Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul =MAS Mikroregion Skutečsko, Košumbersko a- ChrasteckoLežáky
| url = http://www.mas-skchvrbatuvkostelec.cz/about/organymikroregion-masskutecsko-lezaky/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =2016 2017-1105-19}}</ref>25
}}</ref> a také [[Místní akční skupina|Místní akční skupiny]] Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko
| url = http://www.masskch.cz/o-nas/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref>
 
Významné je v oblasti [[Gymnázium|středoškolské výuky]], ve městě sídlí Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů,<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči|url=http://www.gymskutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> jehož zřizovatelem je [[Suverénní Řád maltézských rytířů|Suverénní řád maltézských rytířů]] – České velkopřevorství v Praze.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Suverénní řád maltézských rytířů – České velkopřevorství v Praze|url=http://www.maltezskyrad.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> Skuteč se výrazně prezentuje v kultuře od roku 2003 každoročně pořádaným [[Seznam festivalů klasické hudby v Česku|festivalem]] klasické hudby a sborového zpěvu „Tomáškova a Novákova hudební Skuteč“,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Festival: Tomáškova a Novákova hudební Skuteč
| url = http://festival-hudebni.skutec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =2016 2017-1105-1925
}}</ref> s rozšířenou nabídkou z oblasti muzikálů, oper, koncertů komorní hudby a prezentace hudebních projektů s účastí i zahraničních umělců.
 
== Osídlení ==
Osídlování oblasti probíhalo již v [[Neolit|mladší době kamenné]]. Svědčí o tom nálezy pazourkových škrabadel nebo tzv. sekeromlatů na území města a v jeho okolí. Známky trvalejšího osídlení dokládají sbírky Městského muzea ve Skutči, především různé šperky a [[Doba bronzová na území Česka|zbraně z bronzu]]. Postupnou kolonizaci území potvrzují nálezy kostrového hrobu ze [[12. století]] v oblasti Štěpánova a rozličná keramika z období 12. až 13. století objevená na sídlištích, v místě dnešní Skutče a také v Lažanech (část obce Skuteč).<ref name=":3" />
 
Ze smlouvy uzavřené mezi českým [[Václav II.|králem Václavem II]]. a míšeňským markrabětem Fridrichem, o zástavě několika hradů a hrazených měst, pochází první písemná zmínka z roku [[1289]] o Skutči, která je popisována jako „Zkuts". Listina byla nalezena v [[Drážďany|Drážďanech]] na dnešním německém území českým historikem [[August Sedláček|Augustem Sedláčkem]] a publikována v roce [[1882]] ve spisu „Hrady, zámky a tvrze království Českého".<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Národní knihovna České republiky: Hrady, zámky a tvrze království Českého|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=23659|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-12}}</ref> Pravděpodobně šlo o zmínku hradiště s názvem Humperky, stojícího na stejnojmenném návrší v místě dnešního kamenolomu.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městské muzeum Skuteč
| url = http://muzeum.skutec.cz/o-muzeu/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =2016 2017-1105-1925
}}</ref> Původně osada a nad ní strážné hradiště Humperky ležely při obchodní cestě z [[Chrudim]]i vedoucí na [[Trstenická stezka|Trstenickou stezku]] u [[Litomyšl|Litomyšle.]]
 
=== Původ názvu ===
Název města není spolehlivě vysvětlen. V historických pramenech se nalézají zmínky o městě Zkuts, Skuč, Skutč a jiné, výklad provázejí i různé pověsti kolem skučení psů na hradišti Humperky nad původně osadou. V průběhu [[20. století]] se objevila snaha historiků odvodit název města od jména Skutek, majitele tzv. Skutkova dvora, který měl být součástí tehdejší zástavby.<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení=Doležálek|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Skuteč: Vlastivědný průvodce Skutčí a okolím|url=http://muzeum.skutec.cz/poznamky-k-historii-mesta/elektronicka-knihovna/skutec-vlastivedny-pruvodce-j-dolezalek-1967/|vydání=1|vydavatel=Měst.NV a muzejní rada ve Skutči|místo=Skuteč|rok=1967|počet stran=60|kapitola=Průmysl|typ kapitoly=Kapitola:|strany=19,21|isbn=|poznámka=Elektronická digitalizace: Městské muzeum Skuteč}}</ref> Jiný zdroj uvádí, že pod tzv. strážištěm (od slova strážiti) s německým názvem Hütenberg (strážný vrch, německy zkomoleně Humperk) si postavili strážníci dřevěné stavby neboli [[chatrč]]e, tzv. kuče, dalším komolením skuče atd.<ref name=":3" />
| příjmení = Doležálek
| jméno = Josef
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Skuteč: Vlastivědný průvodce Skutčí a okolím
| url = http://muzeum.skutec.cz/sluzby/pro-badatele/elektronicka-knihovna/skutec-vlastivedny-pruvodce-37cs.html
| vydání = 1
| vydavatel = Měst.NV a muzejní rada ve Skutči
| místo = Skuteč
| rok = 1967
| počet stran = 60
| isbn =
| poznámka = Elektronická digitalizace: Městské muzeum Skuteč
}}</ref> Jiný zdroj uvádí, že pod tzv. strážištěm (od slova strážiti) s německým názvem Hütenberg (strážný vrch, německy zkomoleně Humperk) si postavili strážníci dřevěné stavby neboli [[chatrč]]e, tzv. kuče, dalším komolením skuče atd.<ref name=":3" />
 
=== Části obce (města) ===
Řádek 108 ⟶ 181:
== Geografie ==
[[Soubor:Skuteč, CZ160728-047.jpg|náhled|Skuteč v pohledu od Přibylova (sídelní lokality města); původní město leží na severním svahu návrší Humperky (výškový bod „Na hrobce" 460,41 m n.m.) v mírně zvlněné krajině Skutečské pahorkatiny|vlevo|250x250pixelů]]
Skuteč[[Geografie patříČeska]] řadí Skuteč mezi větší města v okrese, jeho centrum leží zhruba 19 km jihovýchodně od [[Chrudim]]i a 11 km severovýchodně od [[Hlinsko|Hlinska]].<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Seznam.cz|odkaz na korporaci=Seznam.cz|titul=Turistická mapa: Skuteč|url=https://mapy.cz/s/1dQEu|vydavatel=Mapy.cz|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Katastrální území obce Skuteč}}</ref> Rozkládá se v mírně zvlněné krajině [[Pahorkatina|pahorkatiny]], které dalo název ([[Skutečská pahorkatina]]), v nadmořských výškách od 330 m zhruba na úrovni Anenského potoka v Anenském údolí,<ref name=":2"do />460 původním městov dokatastru 460původního mměsta na návrší Humperky ([[Česká státní trigonometrická síť]] uvádí trigonometrický bod s názvem „Na hrobce" a nivelací 460,41 m n. m.),<ref name=":10">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český úřad zeměměřičský a katastrální|odkaz na korporaci=Český úřad zeměměřický a katastrální|titul=Zeměměřičský úřad: Mapa bodových polí|url=http://bodovapole.cuzk.cz/_mapDetail.aspx?id=YetjXfPdoKYkP%2bfpsB5tHaUQ9t3C6Qg9nfqzR%2b3pQLP6wwKLerFQnqNVAeapRoBlA7itlyyFu54%3d|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Trigonometrický list č. 2419, výškový bod 29: Na hrobce}}</ref> v katastrálním území [[Radčice u Skutče]] dosahuje až do 478,9 m bezejmenného výškového bodu v lokalitě „Za ranskou silnicí" nad polesím Hesiny (nedaleko trigonometrického bodu s názvem „Za silnicí" a nivelací 477,45 m n.m.).<ref name=":10" />

Město leží na rozhraní dvou krajinných oblastí, z větší části katastrálního území v severovýchodním podhůří Železných hor, v části pohoří s názvem Sečská vrchovina a severním okrajem ve Svitavské pahorkatině, nav územíčásti Chrudimské a také Loučenské tabule.
 
=== Geomorfologie a přírodní poměry ===
V regionálnímrámci [[Geomorfologie|geomorfologického]] regionálního členění georeliéfutvaru (zemského povrchu ([[Georeliéf|georeliéfu]]) ČeskéČeska republikyje ležíkatastrální městoúzemí zpřevážně větší částisoučástí na území [[Geomorfologický okrsek|geomorfologického okrsku]], jehož pojmenování je odvozeno od názvu města ([[Skutečská pahorkatina]]) a náleží do geomorfologického celku [[Železné hory]].<ref name=":4" /> Severním okrajem katastru zasahuje Skuteč se sídelní lokalitou [[Přibylov]] a částmi obce s názvy [[Štěpánov (Skuteč)|Štěpánov]], [[Zbožnov]], [[Lhota u Skutče]] do oblasti [[Štěpánovská stupňovina|Štěpánovské stupňoviny]] (i s jejím nejvyšším vrcholem [[Heráně]] 453 m n.m. nad Zbožnovem a), také zvláště chráněným územím přírodní[[Evropsky památky avýznamná lokalita|evropsky významné lokality]] a přírodní rezervace [[Anenské údolí (přírodní rezervace)|Anenské údolí]]). Štěpánovská stupňovina je součástí [[Chrudimská tabule|Chrudimské tabule]] a od Skutečské pahorkatiny ji odděluje přibližně koryto [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenského potoku]], který pramení pod [[Lažany (Skuteč)|Lažany]] (část obce Skuteč).<ref name=":4" /> Z hlediska [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologie]] je Skutečská pahorkatina spolu s dalšími třemi okrsky (Stružineckou pahorkatinou, Kameničskou vrchovinou a Podhradskou kotlinou) skladebnou částí geomorfologického podcelku [[SečskáKameničská vrchovina|Kameničskou vrchovinou]] náležícím do, [[geomorfologickýStružinecká celekpahorkatina|geomorfologickéhoStružineckou celkupahorkatino]] [[Železné hory]].<ref name=":4"nowiki/>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírodyu a krajiny[[Podhradská České republikykotlina|odkazPodhradskou nakotlinou]]) korporaci=Agenturaskladebnou ochranyčástí přírodygeomorfologického apodcelku krajiny[[Sečská ČR|titul=AOPK ČR: Přírodní poměry|url=http://mapyvrchovina]].nature.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Aplikace MapoMat}}</ref>
 
Ve východní části katastrálního území Skutče protéká hlubokým údolím řeka [[Krounka]] v přírodním parku [[Údolí Krounky a Novohradky (přírodní park)|Údolí Krounky a Novohradky]]., Korytokorytem řeky odděluje Skutečskou pahorkatinu od [[Novohradská stupňovina|Novohradské stupňoviny]] (součást [[Loučenská tabule]] geomorfologického podcelkucelku [[LoučenskáSvitavská tabulepahorkatina]]),.<ref name=":4" /> veV kterélokalitě nad Krounkou leží část obce s názvem [[Zhoř (Skuteč)|Zhoř]] na katastrálním území [[Hněvětice|Hněvětic]]. Loučenská tabule náleží do geomorfologického celku [[Svitavská pahorkatina]].<ref name=":4" />
 
Nad soutokem potoku Raná s řekou [[Žejbro]] leží část obce s názvem [[Žďárec u Skutče]] se dvěma sídelními lokalitami (Žďárec a Žďárec u nádraží). Nad zástavbou Žďárce u Skutče (nad údolím řeky Žejbro) leží vrchol s nadmořskou výškou 473 m a pomístním jménem ([[anoikonymum]]) Durkův kopec,<ref name=":8" /> který náleží mezi nejvyšší body na katastrálním území Skutče.<ref name=":2" /> Nejvyšším bodem je bezejmenný výškový bod 479478,9 m n. m. na zemědělsky obdělávaném poli nad polesím Hesiny v katastrálním území [[Radčice u Skutče]].
 
=== Geologicky významné lokality - Národní geopark Železné hory ===
Řádek 123 ⟶ 198:
Na katastrálním území města se nachází geologicky významné lokality (Humperky, Malhošť, Přibylov, Skutíčko),<ref name=":6">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Česká geologická služba|odkaz na korporaci=Česká geologická služba|titul=Geologická mapa: Významné geologické lokality|url=http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-635280,-1083808&scale=25000|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> které jsou součástí [[Národní geopark Železné hory|Národního geoparku Železné hory]]. Informační stanoviště geoparku s názvem Zbožnov<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Vodní zdroje Chrudim|titul=Železné hory: Geologicky významná oblast|url=http://www.geoparkzh.cz/gvo/zboznov/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Zbožnov - lokalita 31}}</ref> (pro tzv. geoturistiku) je vybudováno na plošině za horní hranou čelního svahu kuesty Štěpánovské stupňoviny, nad částí Přírodní rezervace Anenské údolí a evropsky významné lokality při místní komunikaci Štěpánov - Zbožnov.<ref name=":2" />
 
Západně od městského centra Skutče leží zalesněné návrší Horka s činným kamenolomem Litická a mnoha bývalými lomy, většinou zatopenými spodní vodou. Místní lokalitou, pomístně také označovanou jako lesopark, je vedena naučná [[Žulová stezka Horkami]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městské muzeum Skuteč: MapaŽulová naučné Žulové stezkystezka Horkami
| url = http://muzeum.skutec.cz/wp-contentnavstevnik/uploadstipy-na-vylet/Zulovazulova-stezka-legenda.jpghorkami-2/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =2016 2017-1105-19}}</ref>25
}}</ref> V roce [[2017]] byly zahájeny další úpravy spolufinancované [[Program rozvoje venkova|Programem rozvoje venkova]] České republiky a [[Evropská unie|Evropské unie]] (zkvalitnění cest, bezpečnostní prvky, informace pro tzv. chytré telefony).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Město Skuteč: Skutečské noviny - květen 2017
| url = http://www.skutec.cz/mesto/skutecske-noviny/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref>
 
V geologicky významné lokalitě Skutíčko byl v tzv. křídovém uhlí nalézán i [[jantar]], mineralizovaná pryskyřice třetihorních jehličnanů.<ref name=":6" />
Řádek 141 ⟶ 234:
Ve městě pokračovala v 21. století například výroba [[obuv]]i (BOTAS a.s.),<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=|titul=BOTAS Skuteč|url=http://www.botas.cz/Text/Static/Kontakt|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> [[Kamenivo|kameniva]] (Granita s.r.o.)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Granita Skuteč|url=http://www.granita.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref>, [[textil]]u (SINTEX a.s.)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=SINTEX, výrobní závod Skuteč|url=http://www.sintex.cz/index.php?c=menu&id=115|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> a menší firmy, včetně obchodů a služeb.
 
V oblasti vodohospodářské má Skuteč od roku 2000 vlastní společnost Městské vodovody a kanalizace<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městské vodovody a kanalizace Skuteč
| url = http://vodovody.skutec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref> s roční výrobou pitné vody v objemu zhruba 220 000 m<sup>3</sup>, vlastním hlubinným vrtem a úpravnou vody v Anenském údolí. Na vodovodní síť jsou napojeny části obce Lažany, Lešany, Lhota u Skutče, Nová Ves, Radčice, Skutíčko, Štěpánov, Zbožnov a Žďárec u Skutče, pro Hněvětice je voda nakupována a dodávaná z vodovodní sítě obce Perálec.<ref name=":5" />
 
V rámci čistírny odpadních vod, která vyčistí zhruba 350 000 m<sup>3</sup> kalů ročně, byla v roce 2011 zřízena veřejná kompostárna bioodpadu.<ref name=":5" />
 
=== Služby ===
Město Skuteč je zřizovatelem Senior Centra pro zajištění sociální pomoci starým a zdravotně postiženým občanům s domovem pro seniory, osoby se zdravotním postižením a s pečovatelskou službou v terénu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Senior Centrum Skuteč|url=http://www.scskutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> Skuteč má vlastní [[Obecní policie|Městskou policii]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městská policie Skuteč
| url = http://mp.skutec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref> se smluvní působností i na území měst [[Luže]] a [[Proseč]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Městská policie Skuteč|url=http://www.mestskapolicie.estranky.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-12|poznámka=Působnost na území měst: Skuteč, Luže, Proseč.}}</ref> a provozuje útulek pro psy.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Městský útulek pro psy Skuteč|url=https://www.utulek-skutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-15}}</ref>
 
Významná je činnost [[Sbor dobrovolných hasičů|Sboru dobrovolných hasičů]] Města Skutče, založeného v roce [[1875]], s technickým zázemím požární zbrojnice v ulici Rubešova. V roce 2000 získal ocenění v podobě praporu „Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu".
Řádek 177 ⟶ 288:
 
== Kultura ==
Kulturním potřebám obyvatelů města a jeho návštěvníků slouží Kulturní dům Města Skutče s víceúčelovým sálem v Rubešově ulici, Městské muzeum Skuteč<ref name=":3" /> s jedinečnými expozicemi obuvnictví a kamenictví v Rybičkově ulici a Městská knihovna<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městská knihovna Skuteč
| url = http://knihovna.skutec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref> ve Smetanově ulici s dlouholetou tradicí, v době první republiky Československé s názvem „Městská knihovna Havlíček". Knihovna má knihovní fond kolem 35 000 svazků.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Městská knihovna ve Skutči|url=http://knihovna-skutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-12}}</ref>
 
Významnou kulturní akcí je každoročně pořádaný [[Seznam festivalů klasické hudby v Česku|festival]] klasické hudby a sborového zpěvu „Tomáškova a Novákova hudební Skuteč", některé koncerty jsou provedeny též v okolních městech, například v [[Hlinsko|Hlinsku]], [[Chrast]]i nebo v [[Luže|Luži]]. Před rokem 2003 se původní hudební festival nazýval „Novákova Skuteč".
Řádek 267 ⟶ 387:
 
== Sport ==
V oblasti sportu a tělovýchovy disponuje město rozsáhlým sportovním zázemím. Sportovní zařízení využívá kromě veřejnosti vícero sportovních klubů. V oblasti sportovního létání ve Skutči působí Aeroklub České republiky, který provozuje veřejné vnitrostátní letiště.<ref name=":13" /> O sportoviště města pečuje společnost Městská sportoviště Skuteč<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Městská sportoviště Skuteč|url=http://www.sportovisteskutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-12}}</ref> s objekty:
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městská sportoviště Skuteč
| url = http://www.sportovisteskutec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2016-12-12
}}</ref> Sportovní zařízení využívá kromě veřejnosti vícero sportovních klubů. V oblasti sportovního létání ve Skutči působí Aeroklub České republiky, který provozuje veřejné vnitrostátní letiště.<ref name=":13" /> O sportoviště města pečuje společnost Městská sportoviště Skuteč<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městská sportoviště Skuteč
| url = http://sportoviste.skutec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref> s objekty:
* multifunkční sportovní haly
* letního sportovního areálem
Řádek 279 ⟶ 417:
Skuteč leží v mírně zvlněné pahorkatině, jejím přírodním fenoménem je kámen a geologická rozmanitost, na území města leží více opuštěných a zatopených kamenolomů. Historická část města nabízí pamětihodnosti spojené s mnohými společenskými událostmi doby a osobnostmi, které se ve městě narodily nebo tam prožily část života.
 
Informace o městě, turistických zajímavostech, službách, dopravních spojích, prodej map a další služby poskytuje městské Turistické informační centrum (TIC) v objektu Městského muzea ve Skutči.<ref>{{Citace name=":8"elektronické />monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Turistické informační centrum Skuteč
| url = http://www.skutecsky.navstevnik.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref> v objektu Městského muzea ve Skutči.<ref name=":3" />
 
Město a jeho části s turistickými značenými trasami uvádí [[turistická mapa]] v měřítku 1:50 000 pod názvem „Vysokomýtsko a Skutečsko" (mapový list č. 47) vydaná v edici [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]].<ref name=":11">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|korporace=Klub českých turistů|odkaz na korporaci=Klub českých turistů|titul=Vysokomýtsko a Skutečsko: Turistická mapa|vydání=5|vydavatel=Trasa|místo=Praha|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=978-80-7324-339-5|poznámka=Mapa 1:50 000 - list č. 47 edice KČT}}</ref>
Řádek 289 ⟶ 436:
[[Soubor:Šilinkův důl, CZ160804-052.jpg|náhled|Šilinkův důl s řekou Krounkou pod Hněvěticemi (část Skutče); přírodním charakterem úzké soutěsky s meandrující řekou je atraktivní částí turistické červeně značené trasy Klubu českých turistů vedené v části „Přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky" v krajině Skutečské pahorkatiny|249x249pixelů]]
* Červená trasa ([[Budislav (okres Svitavy)|Budislav]], [[Toulovcovy maštale|Toulovcovy Maštale]] - Přírodní park Údolí Krounky a Novohradky, Šilinkův důl - [[Krouna]] - [[Kameničky]] - [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] - [[Polička]] - [[Bystré (okres Svitavy)|Bystré]]); na území Skutče část Přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky s balvanitým korytem řeky [[Krounka|Krounky]] v hlubokém údolí přecházející v soutěsku Šilinkova dolu<ref name=":11" /> s kameny šedivé barvy ([[droba]]),[[Sedimentární hornina|sedimentární horniny]] složené z různých minerálů a úlomků dalších hornin vzniklých zejména v mořském prostředí. Přírodní park Údolí Krounky a Novohradky byl zřízen za účelem uchování charakteristického krajinného rázu přírody s porosty kolem vodních toků bývalým Okresním úřadem v Chrudimi nařízením č. 4/98 ze dne 2. září 1998.
* Žulová stezka Horkami (žlutě značená, v části zeleně značená turistická trasa)<ref>{{Citace elektronické monografie
* Žulová naučná stezka Horkami (žlutě značená);<ref name=":2" /> dlouhá cca 4,5 km po nezpevněné polní a lesní cestě zalesněným návrším Horka v členitém terénu (v rozmezí 360 - 425 m n.m.), výchozí bod u letního koupaliště, na trase zajímavostmi: skalní výchozy, nakládací rampy a náspy polních drah vybudovaných z kamenů u bývalých lomů, vícero zatopených kamenolomů (Vamberák, Macháčkův, Andrusiho, Zvěřinov, Kaňon s vyhlídkou, Modráčkův, Žulolom s potápěčským areálem a také pomístně jmenované ([[anoikonymum]]) „Novákovo jezírko", kde se rád koupával hudební skladatel [[Vítězslav Novák]]. V oblasti je také rozsáhlý komplex činného kamenolomu Litická. Po místních komunikacích ve Skutči je dostupná i významná geologická lokalita Humperky, rovněž s dosud činným kamenolomem nad železniční stanicí. Oba kamenolomy nejsou veřejnosti přístupné.▼
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Seznam.cz
| odkaz na korporaci = Seznam.cz
| titul = Turistická mapa: Žulová stezka Horkami a okolí
| url = https://mapy.cz/s/1GafW
| vydavatel = Mapy.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
▲* Žulová naučná stezka Horkami (žlutě značená);}}</ref name=":2" />; dlouhá cca 4,5 km po nezpevněné polní a lesní cestě zalesněným návrším Horka v členitém terénu (v rozmezí 360 - 425 m n.m.), výchozí bod u letního koupaliště, nav traseroce 2017 dále zkvalitňovaná. zajímavostmiZajímavosti: skalní výchozy, nakládací rampy a náspy polních drah vybudovaných z kamenů u bývalých lomů, vícero zatopených kamenolomů (Vamberák, Macháčkův, Andrusiho, Zvěřinov, Kaňon s vyhlídkou, Modráčkův, Žulolom s potápěčským areálem a také pomístně jmenované ([[anoikonymum]]) „Novákovo jezírko", kde se rád koupával hudební skladatel [[Vítězslav Novák]]. V oblasti je také rozsáhlý komplex činného kamenolomu Litická. Po místních komunikacích ve Skutči je dostupná i významná geologická lokalita Humperky, rovněž s dosud činným kamenolomem nad železniční stanicí. Oba kamenolomy nejsou veřejnosti přístupné.
 
=== Zajímavá místa ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Skuteč“