Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 803 bajtů ,  před 2 lety
Drobné opravy textu, aktualizace (květen 2017) u naučné Žulové stezky Horkami.
[[Kulturní krajina]] původně přírodní oblasti, dnes vymezená hranicemi geomorfologického celku, doznala rozsáhlých změn, které jsou výsledkem využívání [[Přírodní zdroj|přírodních zdrojů]] a přetváření [[Příroda|přírodního prostředí]] člověkem. Postupné změny v [[Krajina|krajině]] probíhaly od příchodu lidí po staletí. Osidlování krajiny je spojeno s vnitřní kolonizací Železných hor, nejprve na okrajích a podél vodních toků, později v centrální části v minulosti zalesněné a nepřístupné přírodní oblasti.
 
Nejsevernější část v okolí řeky Labe, dnes u Týnce nad Labem, byla osídlena již kolem [[12. století př. n. l.]] osídlena ([[Doba bronzová na území Česka|doba bronzová]]). Podle archeologických nálezů patřily mezik prvníprvním lidmi budovanábudovaným sídlasídlům dnešní [[Lžovice]], část Týnce nad Labem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
[[Krajinný ráz]] některých lokalit byl významně změněn využíváním přírodních zdrojů, zaváděním průmyslové výroby a energetickými stavbami ([[Chvaletice]] - velkolom a následně ukládání kalů tepelné elektrárny, [[Prachovice]] a [[Vápenný Podol]] - vápenec, výroba cementu, [[Hlinsko]], [[Nasavrky]], [[Skuteč]], [[Žumberk]] - kamenolomy, výroba kameniva), budováním mohutných a rozsáhlých staveb ([[Přehrada|přehrady]] na Chrudimce, [[zdymadlo]] na Labi, zemědělské objekty na více místech), výstavbou sídelních celků (Hlinsko, Prachovice aj.) a také ukládáním [[Komunální odpad|komunálního odpadu]] (např. v okolí Hlinska, Nasavrk), v lokalitách hustěji obydlených.
 
Sídelní celky v 18. a 19. století, rychleji se rozvíjející růstem zemědělské a zdokonalující se [[Průmyslová výroba|průmyslové výroby]] a nárůstem počtu obyvatel krajiny, byly v některých místech zničeny tragickými událostmi, které v mnohém ovlivnily vzhled krajiny, také i nově koncipovanými stavbami. Rozsáhlé požáry změnily vzhledarchitekturu části obcí, například v [[19. století]] ve Skutči (domy na náměstí)<ref name=":11" /> nebo v Trhové Kamenici.<ref name=":12">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
 
=== Obce a pamětihodnosti ===
V krajinné oblasti se jednotlivé stavby (například kaple Panny Marie - Horní Bradlo, kostel Nejsvětější Trojice - Kameničky, kostel Nanebevzetí Panny Marie - Skuteč, zámek - Nasavrky), dnes některé jen z části dochované (hrady Lichnice, Oheb, Rabštejn, Strádov, Žumberk<ref name=":15">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Marounek
| jméno = Jiří
* [[Semtěš]]; tvrz (gotická věž využívaná jako rozhledna).
* [[Skuteč]]; kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Božího Těla, muzeum obuvi a kamene, žulová naučná stezka.
* [[Slatiňany]]; [[Slatiňany (zámek)|státní zámek]] s muzeem [[Hipologie|hippologicky]] zaměřeným a anglickým parkem se Zámeckýms jezírkem (rozloha 16 ha), [[Hřebčín Slatiňany|hřebčín]] s chovnou stanicí ([[vraník]] českého [[Plemeno|plemena]] [[Starokladrubský kůň|starokladrubských koní]], pobočka [[Národní hřebčín Kladruby nad Labem|Národního hřebčína Kladruby nad Labem]]), symbolická stavba tzv. [[Rozhledna Na Chlumu|rozhledny]] (zalesněný vrch Na„Na Chlumu" 380,7 m n. m., omezený výhled), křemencové Vrchlického návrší s pamětní deskou [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]] (dílo [[Otakar Španiel|Otakara Španiela]]) a drobná sakrální stavba nazvaná „U Panny Marie", kostel sv. Martina (Svitavská pahorkatina).
* [[Svojšice (okres Pardubice)|Svojšice]]; zřícenina tvrze (14. stol.), rodiště manželky [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]].
* [[Trhová Kamenice]]; kostel sv. Filipa a Jakuba, muzeum, nad městysem rozhledna [[Zuberský vrch (rozhledna)|Zuberský vrch]] pod vrcholovou částí Zuberského kopce.
* [[Třemošnice]]; v části města [[Podhradí v Železných horách]] - [[Lichnice]] (zřícenina hradu) a památný strom „[[Žižkův dub (Třemošnice)|Žižkův dub]]", v Závratci [[Berlova vápenka]], přírodní památka [[Na Obůrce]] (na rozhraní s Doubravskou brázdou).
* [[Vysočina (okres Chrudim)|Vysočina]]; soubor lidových staveb v prostředí muzea v přírodě ([[Soubor lidových staveb Vysočina]]).
* [[Žumberk]]; zřícenina [[Žumberk (hrad)|hradu]] (kulturní památka)<ref name=":15" />, činný kamenolom (těžba tzv. červené [[Žula|žuly]]).
 
== Turistika ==
[[Soubor:Lichnice-leden.jpg|náhled|Zřícenina hradu [[Lichnice]]; Podhradí v Železných horách, [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|chráněná krajinná oblast]]|250x250pixelů]]
[[Turistika]] využívá množství významných geologických lokalit, přírodních zajímavostí a turistických atrakcí Železných hor. Symbolický vstup do krajinné oblasti byl vyznačen u turistických tras a lesní stezky v lokalitě Podhůra na katastru města [[Chrudim]] vztyčeným [[Menhir|menhirem]] z [[Křemenec|křemence]] nazvaným „Strážce brány Železných hor".<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
* Rybniční soustava Heřmanoměstecka; historie [[Rybníkářství na Pardubicku|rybníkářství]], výroby cihel, lokalita hliniště, oblast rybníku Konopáč, [[Heřmanův Městec]] (cca 2,2 km).
* Z potůčku potok, z říčky řeka; tři trasy směřující k [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]] podél vodních toků a ploch v různých délkách: [[Mělice]] - [[Heřmanův Městec]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 29 km), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] - [[Nasavrky]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 22 km), [[Ronov nad Doubravou]] - [[Pařížov (Běstvina)|Pařížov]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Geomorfologie|geomorfologicky]] významná trasa: z [[Ronovská kotlina|Ronovské kotliny]] [[Středolabská tabule|Středolabské tabule]] prochází přes [[Golčojeníkovská pahorkatina|Golčojeníkovskou pahorkatinu]] a [[Doubravská brázda|Doubravskou brázdu]] [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] do oblasti [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]] Železných hor (cca 14 km).
* Žulová stezka u SkutčeHorkami; věnovaná geologii a přírodě Železných hor, také kamenické historii ([[Skutečská pahorkatina|Skutečské pahorkatiny]]), [[Skuteč]],lesní lokalita Horka, (17katastr zastávek[[Skuteč]],<ref>{{Citace ccaelektronické 4,5 km).monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městské muzeum Skuteč: Žulová stezka Horkami
| url = http://muzeum.skutec.cz/navstevnik/tipy-na-vylet/zulova-stezka-horkami-2/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-24
}}</ref> v roce 2017 zahájeny další úpravy spolufinancované Programem rozvoje venkova Evropské unie (zkvalitnění cest, bezpečnostní prvky, informace pro tzv. chytré telefony)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Město Skuteč
| titul = Skutečské noviny: květen 2017
| url = http://www.skutec.cz/mesto/skutecske-noviny/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-24
}}</ref>, 17 zastávek (cca 4,5 km).
 
=== Cyklotrasy ===