Verze z 23. 5. 2017, 15:20 editovat PEPan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 238 editací Doplnění textu v sekcích Ochrana přírody a krajiny, Kulturní krajina a úprava v zájmu souvislostí + drobné opravy + odkazy na hesla WP. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 5. 2017, 11:11 editovat zrušit editaci PEPan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 238 editací Drobné opravy textu, aktualizace (květen 2017) u naučné Žulové stezky Horkami. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 470: [[Kulturní krajina]] původně přírodní oblasti, dnes vymezená hranicemi geomorfologického celku, doznala rozsáhlých změn, které jsou výsledkem využívání [[Přírodní zdroj\|přírodních zdrojů]] a přetváření [[Příroda\|přírodního prostředí]] člověkem. Postupné změny v [[Krajina\|krajině]] probíhaly od příchodu lidí po staletí. Osidlování krajiny je spojeno s vnitřní kolonizací Železných hor, nejprve na okrajích a podél vodních toků, později v centrální části v minulosti zalesněné a nepřístupné přírodní oblasti. Nejsevernější část v okolí řeky Labe, dnes u Týnce nad Labem, byla osídlena již kolem [[12. století př. n. l.]] ~~osídlena~~ ([[Doba bronzová na území Česka\|doba bronzová]]). Podle archeologických nálezů patřily ~~mezi~~k ~~první~~prvním lidmi ~~budovaná~~budovaným ~~sídla~~sídlům dnešní [[Lžovice]], část Týnce nad Labem.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 582: [[Krajinný ráz]] některých lokalit byl významně změněn využíváním přírodních zdrojů, zaváděním průmyslové výroby a energetickými stavbami ([[Chvaletice]] - velkolom a následně ukládání kalů tepelné elektrárny, [[Prachovice]] a [[Vápenný Podol]] - vápenec, výroba cementu, [[Hlinsko]], [[Nasavrky]], [[Skuteč]], [[Žumberk]] - kamenolomy, výroba kameniva), budováním mohutných a rozsáhlých staveb ([[Přehrada\|přehrady]] na Chrudimce, [[zdymadlo]] na Labi, zemědělské objekty na více místech), výstavbou sídelních celků (Hlinsko, Prachovice aj.) a také ukládáním [[Komunální odpad\|komunálního odpadu]] (např. v okolí Hlinska, Nasavrk), v lokalitách hustěji obydlených. Sídelní celky v 18. a 19. století, rychleji se rozvíjející růstem zemědělské a zdokonalující se [[Průmyslová výroba\|průmyslové výroby]] a nárůstem počtu obyvatel krajiny, byly v některých místech zničeny tragickými událostmi, které v mnohém ovlivnily vzhled krajiny, také i nově koncipovanými stavbami. Rozsáhlé požáry změnily ~~vzhled~~architekturu části obcí, například v [[19. století]] ve Skutči (domy na náměstí)<ref name=":11" /> nebo v Trhové Kamenici.<ref name=":12">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 625: === Obce a pamětihodnosti === V krajinné oblasti se jednotlivé stavby (například kaple Panny Marie - Horní Bradlo, kostel Nejsvětější Trojice - Kameničky, kostel Nanebevzetí Panny Marie - Skuteč, zámek - Nasavrky), dnes některé jen z části dochované (hrady Lichnice, Oheb, Rabštejn, Strádov, Žumberk<ref name=":15">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Marounek \| jméno = Jiří Řádek 671: * [[Semtěš]]; tvrz (gotická věž využívaná jako rozhledna). * [[Skuteč]]; kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Božího Těla, muzeum obuvi a kamene, žulová naučná stezka. * [[Slatiňany]]; [[Slatiňany (zámek)\|státní zámek]] s muzeem [[Hipologie\|hippologicky]] zaměřeným a anglickým parkem ~~se Zámeckým~~s jezírkem (rozloha 16 ha), [[Hřebčín Slatiňany\|hřebčín]] s chovnou stanicí ([[vraník]] českého [[Plemeno\|plemena]] [[Starokladrubský kůň\|starokladrubských koní]], pobočka [[Národní hřebčín Kladruby nad Labem\|Národního hřebčína Kladruby nad Labem]]), symbolická stavba tzv. [[Rozhledna Na Chlumu\|rozhledny]] (zalesněný vrch Na„Na Chlumu" 380,7 m n. m., omezený výhled), křemencové Vrchlického návrší s pamětní deskou [[Jaroslav Vrchlický\|Jaroslava Vrchlického]] (dílo [[Otakar Španiel\|Otakara Španiela]]) a drobná sakrální stavba nazvaná „U Panny Marie", kostel sv. Martina (Svitavská pahorkatina). * [[Svojšice (okres Pardubice)\|Svojšice]]; zřícenina tvrze (14. stol.), rodiště manželky [[Karel Havlíček Borovský\|Karla Havlíčka Borovského]]. * [[Trhová Kamenice]]; kostel sv. Filipa a Jakuba, muzeum, nad městysem rozhledna [[Zuberský vrch (rozhledna)\|Zuberský vrch]] pod vrcholovou částí Zuberského kopce. * [[Třemošnice]]; v části města [[Podhradí v Železných horách]] - [[Lichnice]] (zřícenina hradu) a památný strom „[[Žižkův dub (Třemošnice)\|Žižkův dub]]", v Závratci [[Berlova vápenka]], přírodní památka [[Na Obůrce]] (na rozhraní s Doubravskou brázdou). * [[Vysočina (okres Chrudim)\|Vysočina]]; soubor lidových staveb v prostředí muzea v přírodě ([[Soubor lidových staveb Vysočina]]). * [[Žumberk]]; zřícenina [[Žumberk (hrad)\|hradu]] (kulturní památka)<ref name=":15" />, činný kamenolom (těžba tzv. červené [[Žula\|žuly]]). == Turistika == [[Soubor:Lichnice-leden.jpg\|náhled\|Zřícenina hradu [[Lichnice]]; Podhradí v Železných horách, [[Chráněná krajinná oblast Železné hory\|chráněná krajinná oblast]]\|250x250pixelů]] [[Turistika]] využívá množství významných geologických lokalit, přírodních zajímavostí a turistických atrakcí Železných hor. Symbolický vstup do krajinné oblasti byl vyznačen u turistických tras a lesní stezky v lokalitě Podhůra na katastru města [[Chrudim]] vztyčeným [[Menhir\|menhirem]] z [[Křemenec\|křemence]] nazvaným „Strážce brány Železných hor".<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 857: * Rybniční soustava Heřmanoměstecka; historie [[Rybníkářství na Pardubicku\|rybníkářství]], výroby cihel, lokalita hliniště, oblast rybníku Konopáč, [[Heřmanův Městec]] (cca 2,2 km). * Z potůčku potok, z říčky řeka; tři trasy směřující k [[Vodní nádrž Seč\|vodní nádrži Seč]] podél vodních toků a ploch v různých délkách: [[Mělice]] - [[Heřmanův Městec]] - [[Seč (okres Chrudim)\|Seč]] (cca 29 km), [[Lukavice (okres Chrudim)\|Lukavice]] - [[Nasavrky]] - [[Seč (okres Chrudim)\|Seč]] (cca 22 km), [[Ronov nad Doubravou]] - [[Pařížov (Běstvina)\|Pařížov]] - [[Seč (okres Chrudim)\|Seč]], [[Geomorfologie\|geomorfologicky]] významná trasa: z [[Ronovská kotlina\|Ronovské kotliny]] [[Středolabská tabule\|Středolabské tabule]] prochází přes [[Golčojeníkovská pahorkatina\|Golčojeníkovskou pahorkatinu]] a [[Doubravská brázda\|Doubravskou brázdu]] [[Hornosázavská pahorkatina\|Hornosázavské pahorkatiny]] do oblasti [[Kameničská vrchovina\|Kameničské vrchoviny]] Železných hor (cca 14 km). * Žulová stezka ~~u Skutče~~Horkami; věnovaná geologii a přírodě Železných hor, také kamenické historii ([[Skutečská pahorkatina~~\|Skutečské pahorkatiny~~]]), ~~[[Skuteč]],~~lesní lokalita Horka, ~~(17~~katastr ~~zastávek~~[[Skuteč]],<ref>{{Citace ~~cca~~elektronické ~~4,5 km).~~monografie \| příjmení = \| jméno = \| titul = Městské muzeum Skuteč: Žulová stezka Horkami \| url = http://muzeum.skutec.cz/navstevnik/tipy-na-vylet/zulova-stezka-horkami-2/ \| vydavatel = \| místo = \| datum vydání = \| datum přístupu = 2017-05-24 }}</ref> v roce 2017 zahájeny další úpravy spolufinancované Programem rozvoje venkova Evropské unie (zkvalitnění cest, bezpečnostní prvky, informace pro tzv. chytré telefony)<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = \| korporace = Město Skuteč \| titul = Skutečské noviny: květen 2017 \| url = http://www.skutec.cz/mesto/skutecske-noviny/ \| vydavatel = \| místo = \| datum vydání = \| datum přístupu = 2017-05-24 }}</ref>, 17 zastávek (cca 4,5 km). === Cyklotrasy ===

Železné hory: Porovnání verzí