Wikipedie

Železné hory: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Drobné doplnění a úprava textu v sekci Kulturní krajina + odkazy na články WP + reference.
Drobné opravy textu (výstižnější formulace) a úprava a doplnění sekcí Národní geopark, Ochrana přírody a krajiny, Turistika (doplnění NS) + odkazy na hesla WP + reference + literatura (Vodička).
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 7:
| nejvyšší bod = [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
| maximální výška = 737,4
| rozloha = 762761,77
| délka =
| nadřazená jednotka = [[Českomoravská vrchovina]]
Řádek 82:
 
=== Původ názvu ===
Zeměpisný název ([[oronymum]]) „Železné hory" pochází podle historických pramenů od dobývání [[Železná ruda|železné rudy]], v minulostitěžila se těžila ve více lokalitách oblasti. Slovo „hory" se v zeměpisném názvu pohoří objevilo ve významu staročeského označení pro dolování, [[důl]] (doly = hory).<ref name="lexikon-2006" /> Těžba železné rudy, později také [[Pyrit|pyritu]] a [[Mangan|manganové rudy]] probíhala v minulosti v okolí obcí dnešního Pardubického kraje, například [[Včelákov|Včelákova]], [[Křižanovice (okres Chrudim)|Křižanovic]], [[Vojtěchov (okres Chrudim)|Vojtěchova]], pyrit u [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] ([[pyrit]]) a [[Mangan|manganová]] ruda s pyritem u [[Chvaletice|Chvaletic]].<ref name="vodicka" />
 
[[Zbraslavská kronika]] uvádí jejich latinský název „Montes ferrei" (česky: Hory železné). Pod tímto názvem se však rozuměla oblast v současné severozápadní části pohoří, přibližně od [[Chvaletice|Chvaletic]] k [[Lichnice|Lichnici]].<ref name="vodicka" />
Řádek 127:
[[Soubor:Zelezne hory CZ I2C-3 various definitions of extent and subdivisions.png|thumb|Vymezení Železných hor se liší definovaným územím; název historické přírodní oblasti (zhruba fialová) byl použit v 19. století při geologickém mapování krajiny (rozhraní hnědá - žlutá), ve 20. století pro určení geomorfologické jednotky (+ žlutá), v roce 1991 pro CHKO Železné hory (zelená, i mimo ŽH), v roce 2012 pro národní geopark (bez znázornění, i mimo ŽH) - shodný název pro území v různém pojetí s jinou rozlohou]]
 
VDo dávné19. minulostistoletí byla oblast Železných hor zmiňována v souvislosti s dobýváním železné rudy bez konkrétního územního vymezení. Podle historických pramenů ([[Zbraslavská kronika]]) a odborně populárních publikací (Železné hory očima geologa) se jednalo o severozápadní oblast od řeky Labe směrem k Podhradí se zříceninou hradu Lichnice.<ref name="vodicka" />
 
V [[19. století]] vedl v oblasti geologický výzkum [[Jan Krejčí (geolog)|Jan Krejčí (1825-1887)]], významný český přírodovědec, který se podílel na geologickém mapování Čech. V publikovaných výsledcích své práce použil pro zkoumané území název Železné hory a původně menší „historickou oblast" vymezil hranicí vedenou od [[Labe|řeky Labe]] u [[Týnec nad Labem|Týnce nad Labem]] jihovýchodním směrem až k Hlinsku, od něho ke Skutči a následně přes Slatiňany k Heřmanovu Městci a dále k Přelouči, opět k řece Labi.<ref name="vodicka" />
Řádek 311:
Železné hory prošly složitým [[Geologie|geologickým]] vývojem a patří mezi geologicky nejpestřejší území v České republice. V jejich oblasti jsou zastoupeny prakticky všechny [[Geologický čas|geologické formace]] (od [[Archaikum|prahorních]] až po [[Čtvrtohory|čtvrtohorní]]), které známe z ostatních oblastí [[Český masiv|Českého masivu]].
 
Při průzkumech v jednotlivých lokalitách bylo zjištěno více než 100 druhů [[Hornina|hornin]] s mnoha vzácnými [[Minerál|minerály]], některé patří k vůbec nejstarším v Českém masivu. V severovýchodní části (Chvaletická pahorkatina) tvoří [[Mateční hornina|podloží]] břidlice, [[Sedimentární hornina|droby]], [[fylit]]y a [[svor]] železnohorského proterozoika a také [[Žula|žuly]] chvaletického masivu (stáří 480 milionů let).<ref name=":10" />. V centrální části Železných hor jsou v důsledku zlomů rozšířeny [[Intruzivní hornina|hlubinné vyvřeliny]] (plutonity) a to žuly, [[Granodiorit|granodiority]] a [[Diorit|diority]] železnohorského (nasavrckého) [[Pluton|plutonu]]. Podloží v oblasti Sečské vrchoviny tvoří také [[břidlice]], fylity, [[Prachovec|prachovce]] a [[Vápenec|vápence]] chrudimského staršího paleozoika. Především v jihozápadní části Železných hor se nachází [[Amfibolit|amfibolity]], [[Pararula|pararuly]] a svory kutnohorského [[Krystalinikum|krystalinika]].<ref name=":1" />
 
V žulách u [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetína]] byl zjištěn výskyt zeleného [[Beryl|berylu]], u [[Turkovice|Turkovic]] vulkanitů pocházejících ze sopek aktivních před 520 miliony let. Na roky 2014 - 2018 bylo naplánováno nové základní geologické mapování Železných hor.<ref name=":10" />
Řádek 351:
Nejvýznamnější [[Vodní tok|vodní toky]] oblasti jsou Labe a Chrudimka, přítoky Doubravy a Svratky odvodňují okrajové části.
* [[Labe]], evropská řeka protékající Chvaletickou pahorkatinou v délce několika set metrů (zhruba Chvaletice - Týnec nad Labem).<ref name=":0" />
* [[Chrudimka]], nejvýznamnější řeka Sečské vrchoviny. K prudké změně toku řeky pod skalním ostrohem [[Oheb]] (dnes viditelné ve [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]]) došlo v důsledku změn tektonického původu ve třetihorách na železnohorské linii. Zdvih zemské kry způsobil změnu sklonu zemského povrchu a vodní tok (dnes Chrudimka,) kteráprotékající protékalapůvodně od Nové Vsi (lokalitalokalitou v části obce [[Hoješín]]) do té doby, přibližně v dnešní ose Počáteckého a následně [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]] do řeky Doubravy), začalprudce protékatzměnil novýmsměr korytempo veukloněném směruzemském povrchu k severovýchodu, do „nového" koryta, dnes v hydrogeografické ose [[vodní nádrž Seč]] na- [[Křižanovice (okres Chrudim)|Křižanovice]].<ref name=":3" />
* [[Doubrava (řeka)|Doubrava]], řeka v Hornosázavské pahorkatině a Středolabské tabuli, pravostrannými přítoky odvodňuje Podhradskou kotlinu (Zlatý potok) a jihozápadní železnohorský hřbet.<ref name=":0" />
* [[Svratka]], koryto řeky tvoří na jihovýchodním okraji geomorfologického celku rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou (Svratka - Herálec) a odvodňuje také malé území Kameničské vrchoviny v oblasti Svratouchu.<ref name=":4" />
Řádek 357:
==== Vodní nádrže ====
[[Soubor:Seč - přehrada, ostrůvek.jpg|thumb|Vodní nádrž Seč v Železných horách|260x260bod]]
[[Vodní nádrž|Vodní nádrže]] zastupují početné [[Rybník|rybníky]] budované ve vhodných terénních a přírodních podmínkách, především v severovýchodní části Chvaletické a Skutečské pahorkatiny, také. několikNěkolik [[Rybniční soustava|rybničních soustav]] leží na jihovýchodě ve Stružinecké pahorkatině a, v Kameničské vrchovině například rybniční soustava, evropsky významná lokalita a přírodní památka [[Ratajské rybníky]]. Dva významné rybníky Dolní- a Horní Peklo jsoubyly vybudovány v Podhradské kotlině.
 
Významné jsou vodní nádrže, s přehradami a vodárenským nebo energetickým využitím vodními elektrárnami, vybudované na řece Chrudimce (po směru vodního toku):
* [[Vodní nádrž Hamry]],; horní tok řeky, projektována v říčním 93,1 km, podloží rulová hornina s obsahem křemene, sypaná hráz z vytěženého materiálu v okolí s výškou 13 m, objem zadržované vody 2,2 milionu m³,. stavbaStavba zahájena 15. listopadu 1907, přehrada uvedena do provozu v září a stavba kolaudovaná v říjnu 1912, v roce 1922 zvýšena hráz o 0,85 m, v letech 1931 - 1933 o další 1 m, včetně zesílení betonovým pláštěm a kamenným obkladem na návodní straně,. vV roce 1961 využita pro vodárenské účely pro oblast Hlinska a okolí.<ref name=":3" />
* [[Vodní nádrž Seč]]
* [[Vodní nádrž Padrty]] (Seč II, též pomístně „Na Plajchu"<ref>{{Citace elektronické monografie
* [[Vodní nádrž Padrty]] (Seč II), střední tok řeky, v roce 1940 vydáno vodoprávní povolení a zahájena stavba tzv. vyrovnávací nádrže, původní projekt přepracován, stavba dokončena v roce 1946, přehrada projektována s jednou [[Francisova turbína|Francisovou turbínou]], technicky unikátní byla stavba tzv. přivaděče v délce přes 800 m od vodní nádrže Seč v údolí Chrudimky na neúnosném terénu provedená z 8 cm silných modřínových dýh stažených na 12 cm délky kovovými obručemi, dřevěné potrubí bylo nahrazeno ocelovým až v roce 2010.<ref name=":3" />
| příjmení =
| jméno =
| titul = Město Seč
| url = http://www.mestosec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
| poznámka = Turistické informační centrum: tiskovina
}}</ref>); střední tok řeky, v roce 1940 vydáno vodoprávní povolení a zahájena stavba tzv. vyrovnávací nádrže, původní projekt přepracován. Přehrada dokončena v roce 1946, vodní elektrárna s jednou [[Francisova turbína|Francisovou turbínou]], technicky unikátní byla realizace přivaděče vody na neúnosném terénu v délce přes 800 m od vodní nádrže Seč v údolí Chrudimky, provedená ze silných modřínových dýh tlustých 8 cm a stažených kovovými obručemi 12 cm od sebe vzdálených. Dřevěné potrubí bylo nahrazeno ocelovým až v roce 2010.<ref name=":3" />
* [[Křižanovice I|Vodní nádrž Křižanovice]]
* [[Křižanovice II|Vodní nádrž Práčov]]
 
=== Výškové body ===
[[Vrchol (topografie)|Vrcholy]] s nejvyšší nadmořskou výškou leží ve dvou nejvýraznějších pásmech, jedno tvoří jihozápadní tzv. železnohorský hřbet s nejvyšším vrchem Vestec (668,0 m) nad Stružineckou pahorkatinou, druhé jetzv. železnohorskývnitřní hřeben v centrální části, táhnoucím se nad pravým břehem řeky Chrudimky. Železnohorský hřeben se táhne od vodní nádrže Seč, přibližně v jiho-jihovýchodním směru Kameničskou vrchovinou, k rozsáhlému prameništi Chrudimky, nad nímž leží nejvyšší bod Železných hor s názvem U oběšeného (737,4 m).
 
==== Nejvyšší vrcholy ====
Řádek 388 ⟶ 398:
 
==== Přírodní vyhlídky ====
* [[Lichnice]] (Podhradí), areál hradní zříceniny a obranné valy.
* [[Štikovská vyhlídka]] ([[Štikov (Slavíkov)|Štikov]]), v lokalitě památný strom [[Štikovská lípa]].
 
== Národní geopark ==
[[Národní geopark Železné hory]] o rozloze 777,5 km² byl vyhlášen v roce 2012, plochou zahrnuje i významné geologické lokality mimo geomorfologický celek Železných hor na jihozápadě a severovýchodě. Zřízení [[Geopark|geoparku]] bylo oceněním přírodní a krajinné oblasti, stal se kandidátem pro zapsání do seznamu světových [[Geopark|geoparků]] [[UNESCO]]. Příroda geoparku je bohatá smíšenými lesy s mnoha místy zachovávajícími si původní ráz a mající unikátní geologickou historii s pestrou geologickou stavbou. Svým geologickým podložím náleží k nejstarším na území Česka. Bohatost a rozmanitost přírodních jevů je na území Železných hor významem jedinečná a mimořádně zajímavá.
Příroda Železných hor je bohatá smíšenými lesy s mnoha místy zachovávajícími si původní ráz a mající unikátní geologickou historii s pestrou geologickou stavbou. Svým geologickým podložím náleží pohoří k nejstarším na území Česka. Bohatost a rozmanitost přírodních jevů je na území Železných hor významem jedinečná a mimořádně zajímavá. Oceněním krajinné a přírodní oblasti bylo v roce 2012 vyhlášení [[Národní geopark Železné hory|Národního geoparku Železné hory]] o rozloze 777,5 km², který je kandidátem pro zapsání do seznamu světových [[Geopark|geoparků]] [[UNESCO]]. Plochou zahrnuje i významné geologické lokality mimo geomorfologický celek Železných hor na jihozápadě a severovýchodě.
 
[[Geologický čas|Geologickou minulost]] Železných hor prezentují:<ref name=":10">{{Citace monografie
Řádek 430 ⟶ 440:
== Ochrana přírody a krajiny ==
[[Soubor:Strádovské Peklo, CZ160820.jpg|náhled|Chráněná krajinná oblast Železné hory; kaňon v přírodní rezervaci Strádovské Peklo s balvanitým korytem řeky Chrudimky|250x250pixelů]]
[[Ochrana přírody a krajiny v České republice|Ochrana přírody a krajiny]] v Železných horách má dlouhou tradici. Ve 2. polovině [[19. století]] byly části původního lesa nad [[Horní Bradlo|Horním Bradlem]] označeny vlastníky ([[Auerspergové]]) za „Krasoles" a vyjmuty z běžného hospodářského využívání. Dnes jedna z nejzajímavějších přírodních rezervací s názvem „[[Polom (přírodní rezervace)|Polom]]", jedlobukového [[Prales|pralesa]] s ukázkou původních lesů Železných hor, patří mezi nejstarší [[chráněná území v Česku]]. V roce [[1933]] byla vyhlášena za lesní rezervaci Ministerstvem školství a osvěty bývalého [[Československo|Československa]], v roce [[2009]] opětovně v České republice. Příroda se na [[Chráněné území|zvláště chráněném území]], ve dvou samostatných lokalitách v nadmořských výškách 545 - 625 m a celkové výměře 20,24 ha, vyvíjí bez lidského ovlivnění. V lokalitě rostly obří jedle, s názvem „Královna" padla v roce [[1905]], vysoká 46 m, obvod kmene 5,8 m a odhadované stáří 320 let. Důležitou roli lesů zvýrazňuje mnoho památných stromů v celé krajinné oblasti.
Historie osídlování krajiny, kulturních tradic, lidové architektury a hodnoty přírody se staly předmětem soustavné péče o krajinnou oblast východních Čech. Z převážné části mírně zvlněná krajina pokrytá pestrou mozaikou lesů, luk, pastvin, polí a drobných sídel, také s dramatickými scenériemi roklí, skalisek a dravých potoků, krasových útvarů ve vápencích, neobvyklým množstvím zřícenin hradů a tvrzí či řadou přehradních nádrží na jediné řece.
 
V Železných horách vzniklo více jak padesát [[Geobotanika|geobotanických]] společenstev, některé patří k ohroženým v celé [[Evropa|Evropě]].<ref name="drusop-zh" /> Historie osídlování krajiny, kulturních tradic, lidové architektury a hodnoty přírody se staly předmětem soustavné péče o krajinnou oblast východních Čech. Z převážné části zvlněná krajina je pokrytá pestrou mozaikou lesů, luk, pastvin, polí a drobných sídel, také s dramatickými scenériemi roklí, skalních výchozů a dravých potoků, krasových útvarů ve vápencích, zřícenin hradů a tvrzí, řadou přehrad a vodních nádrží na řece Chrudimce.
Důležitou roli lesů podtrhuje několik významných památných stromů a jedna z nejzajímavějších přírodních rezervací v Železných horách a nejstarších na území České republiky (od roku 1933) pralesní rezervace [[Polom (přírodní rezervace)|Polom]].
 
Ochrana přírody a krajiny Železných hor je realizována ve dvou samostatných chráněných krajinných oblastech (CHKO). Důvodem pro ochranu krajinné oblasti jsou její typické znaky povrchového utváření, včetně vodních toků a ploch, mnohé vzácné a chráněné druhy rostlinstva a volně žijících živočichů, ekologicky optimálního systému využití jejích přírodních zdrojů a také lidová architektura a další kulturní hodnoty krajiny.
Řádek 647 ⟶ 657:
== Turistika ==
[[Soubor:Lichnice-leden.jpg|náhled|Zřícenina hradu [[Lichnice]]; Podhradí v Železných horách, [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|chráněná krajinná oblast]]|250x250pixelů]]
[[Turistika]] využívá množství významných geologických lokalit, přírodních zajímavostí a turistických atrakcí Železných hor. Symbolický vstup do krajinné oblasti byl vyznačen u turistických tras a lesní stezky v lokalitě Podhůra na katastru města Chrudim vztyčeným [[Menhir|menhirem]] z [[Křemenec|křemence]] nazvaným „Strážce brány Železných hor".<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 743 ⟶ 753:
* Krajem Železných hor (též s názvem Stezka krajem malířů); za poznáním krajinné oblasti, vznikla již v roce 1986, v Seči navazuje na stezku Krajem Chrudimky, [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Ronov nad Doubravou]] (15 zastávek, cca 23,5 km).
* [[Krajem Chrudimky]]; příroda a historie krajinné oblasti podél řeky Chrudimky, od Filipovského pramene [[Chrudimka|řeky Chrudimky]] do [[Chrudim|Chrudimi]] (37 zastávek, cca 82 km).
* Lesní naučná stezka JeřábkaHedvičino údolí (též Hedvikovská rokle); zřizovatel [[Lesy České republiky]], zaměřenáúdolí naZlatého lesnictvípotoka, faunukatastr a floru Železných horTřemošnice, Lesní2 správa Nasavrky, revír Bradlo, katastrální území města Seč, část Prosíčka u Seče, lokalita Roudnýzastavení (5600,5 m nkm).<ref>{{Citace m.),elektronické 6 zastávek (cca 2 km).monografie
| příjmení =
* Lesní stezka Lichnice - Kaňkovy hory; zřizovatel [[Lesy České republiky]], částí evropsky významnou lokalitou „[[Lichnice-Kaňkovy hory (evropsky významná lokalita)|Lichnice-Kaňkovy hory]]" (přibližně rozsahem území dříve stejnojmenná národní přírodní rezervace zřízené v roce 1992 a v letech 2016 - 2017 rozdělená na část národní přírodní rezervace [[Lichnice (národní přírodní rezervace)|Lichnice]] a národní přírodní památky [[Kaňkovy hory (národní přírodní památka)|Kaňkovy hory]]), od zámku v Třemošnici údolím [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]], v části stezka Krajem Železných hor (cca 3,2 km).
| jméno =
* Lesní stezka mladého lesníka; zřizovatel [[Lesy České republiky]], lesní komplex s názvem Tarabka v revíru Bradlo (Lesní správa Nasavrky), na malé ploše pod vrcholem Plesný (611,0 m n. m.) naučná zóna pro školy a veřejnost s tématem les a lesní zvěř, CHKO Železné hory, katastr [[Hodonín u Nasavrk]] (10 stanovišť).
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Hedvičino údolí
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/hedvicino-udoli/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
| poznámka = Popis + informační tabule
}}</ref>
* Lesní stezka Jeřábka; zřizovatel [[Lesy České republiky]], zaměřená na lesnictví, faunu a floru Železných hor, Lesní správa Nasavrky, revír Bradlo, katastrální území města Seč, část Prosíčka u Seče, lokalita Roudný (560,5 m n. m.), 6 zastávek (2 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Jeřábka
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/vychazkova-trasa-kozi-roh-ustupky-a-naucna-stezka-jerabka/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Lichnice - Kaňkovy hory; zřizovatel [[Lesy České republiky]], částí evropsky významnou lokalitou „[[Lichnice-Kaňkovy hory (evropsky významná lokalita)|Lichnice-Kaňkovy hory]]" (přibližně rozsahem území dříve stejnojmenná národní přírodní rezervace zřízené v roce 1992 a v letech 2016 - 2017 rozdělená na část národní přírodní rezervace [[Lichnice (národní přírodní rezervace)|Lichnice]] a národní přírodní památky [[Kaňkovy hory (národní přírodní památka)|Kaňkovy hory]]), od zámku v Třemošnici údolím [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]], v části stezka Krajem Železných hor (3,2 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Lichnice - Kaňkovy hory
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/lichnice-kankovy-hory/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Lovětínská rokle; zřizovatel [[Lesy České republiky]], údolí Lovětínského potoka, katastr Třemošnice, 2 zastavení (1,5 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Lovětínská rokle
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/lovetinska-rokle/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
| poznámka = Popis + informační tabule
}}</ref>
* Lesní stezka mladého lesníka; zřizovatel [[Lesy České republiky]], lesní komplex s názvem Tarabka v revíru Bradlo (Lesní správa Nasavrky), na malé ploše pod vrcholem Plesný (611,0 m n. m.) naučná zóna pro školy a veřejnost s tématem les a lesní zvěř, CHKO Železné hory, katastr [[Hodonín u Nasavrk]],10 stanovišť (0,4 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Stezka mladého lesníka
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/stezka-mladeho-lesnika/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Kolem Kochánovických rybníků (dříve K Tyrolskému domku); zřizovatel [[Lesy České republiky]], lokalita lesů a rybníků v katastru Slatiňany, 7 zastavení (2,9 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Kolem Kochánovických rybníků
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/kolem-kochanovickych-rybniku/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Podhůra; zřizovatel Městské lesy [[Chrudim]], lesní lokalita Podhůra, okrajová část Železných hor (Kameničské vrchoviny), ve vrcholové části Podhůra (356,4 m n. m.) geomorfologický útvar Čertova skála a [[rozhledna Bára]] II (cca 3 km).
* Ležáky; po stopách tragických událostí a odbojové činnosti v době [[II. světová válka|II. světové války]] (vypálení osady Ležáky 24.6.1942, činnost skupiny zvláštní výsadkové operace „[[Silver A]]" spojené s osudy obyvatel a odbojem v Železných horách), [[Ležáky|Národní kulturní památka Ležáky]] (pietně upravené místo a muzeum) - [[Vrbatův Kostelec]] (cca 8 km).
* MAGMA (odvozeno: MAlebný Geologický MAglajz); naučná geologická stezka, vytyčená především pro cyklisty na trase [[Hlinsko]]–[[Chrudim]], (8 zastávek, (cca 56 km).
* Město dvou moří; geologická minulost Země v Železných horách, významná geologická lokalita (sedimenty dvou moří), [[Heřmanův Městec]] - [[Radlín]] (cca 7 km).
* Raškovickými lomy; historie těžby kamene, život vesnice, od rozhledny [[Rozhledna Barborka|Barborka]], [[Horní Raškovice]] - [[Svinčany]] (cca 2,2 km).
Řádek 772 ⟶ 853:
 
=== Střediska zimních sportů ===
Lyžařské sjezdovky (tzv. SKI areály):
Sjezdovky:
* [[Hlinsko]]
* [[Hluboká (Trhová Kamenice)|Hluboká]]
Řádek 926 ⟶ 1 007:
 
=== Literatura ===
* KAFKA, Josef, 1858–1929: ''Kafkův ilustrovaný průvodce po království českém. sv. 13, Železné a Žďárské hory.'' Praha: Grégr a syn, 1908. 143 s., příl. Zdigitalizováno v rámci služby [[Elektronické knihy na objednávku]] (EOD) [[Moravská zemská knihovna|Moravskou zemskou knihovnou]] v Brně. [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:28b5500d-2fd7-11e0-83a8-0050569d679d Dostupné on-line] (čeština).
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Dostalík
Řádek 950 ⟶ 1 030:
| místo = Praha
| rok = 2009
}}
* KAFKA, Josef, 1858–1929: ''Kafkův ilustrovaný průvodce po království českém. sv. 13, Železné a Žďárské hory.'' Praha: Grégr a syn, 1908. 143 s., příl. Zdigitalizováno v rámci služby [[Elektronické knihy na objednávku]] (EOD) [[Moravská zemská knihovna|Moravskou zemskou knihovnou]] v Brně. [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:28b5500d-2fd7-11e0-83a8-0050569d679d Dostupné on-line] (čeština).
* {{Citace monografie
| příjmení = Vodička
| jméno = Jindřich
| odkaz na autora =
| titul = Železné hory očima geologa. Sborník prací
| vydání = 1
| vydavatel = Společnost přátel Železných hor
| místo = Nasavrky
| rok = 1997
| isbn = 80-902052-5-9
}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Železné_hory“